Reklama

Reklama

Božská Ema

  • angličtina Divine Ema
Československo, 1979, 107 min

Předloha:

Zdeněk Mahler (kniha)

Hrají:

Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda st., Josef Kemr, Václav Neužil st., Václav Lohniský (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)

(více)

Recenze (89)

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Bezesporu Krejčíkův majstrštyk. Dát dohromady tolik skvělých spolupracovníků (Mahler, Liška, Ondříček) a zajistit bezchybné obsazení (pardon, casting), nebylo určitě snadné. Jen nechápu, proč mezi výčtem těch, kdo se na filmu podíleli, není uveden Karel Laštovka, autor všech půvabných portrétů E. D., ale i Franze Josefa. Snad byl na indexu anebo vadila jeho sexuální orientace, kdoví. Nenadála jsem se, že po silném zážitku kdysi v druhořadém, dnes už neexistujícím kině Slavia, budu mít stejný, ne-li silnější zážitek při zhlédnutí tohoto filmu po několika desetiletích doma, leč stalo se. A jako tehdy ve Slavii musím ocenit to, proč byl tehdy film prakticky na indexu a proč je (bohužel) pořád aktuální. Osobně bych ho povinně pouštěla některým současným rádobyumělcům. "Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. - ...a nejstrašnější kletbou jest, když Bůh odejmul zpěvy..." atd. Znají ti "rádobyumělci" tyhle texty? ()

topi 

všechny recenze uživatele

Životopisný film o Emě Destinové vypráví její životní etapu, kdy po návratu z Ameriky do rodné vlasti roku 1916 je internována C. a K. úřady na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou. Dostala zákaz veřejně vystupovat a nesměla vycestovat za hranice. Docela se divím, že soudruzi film hned neuklidili do trezoru, situace v tehdejším Československu byla nápadně podobná. Když ho tedy nezamkli do trezoru, tak ho aspoň stáhli z kin a omezili jeho promítání po okrajových městech. Jiří Krejčík filmování pojal velkolepě a tak některé scény, když Ema zpívá po krajích českých za doprovodu mohutného komparzu, působí efektivně. Podzimní toulky lesem dodávají melancholický ráz. Obsazení Emy Destinové slovenskou herečkou Božidarou Turzonovovou bylo více než povedené. Ostatní role taky klasa, ale to už jsme u Krejčíka zvyklí. Jediné, co mě opravdu dost vadilo, bylo předabování Juraje Kukury Radkem Brzobohatým. Jak promluvil, okamžitě jsem si vybavil Brzobohatého. To docela nechápu, vždyť Kukura umí česky perfektně. Celkový dojem zdůrazňuje kamera Miroslava Ondříčka. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Vrchol našeho životopisného filmu, který sice přichází s vlasteneckým patosem, tak jako dílka staršího data, ale ten je zde vystižen tak působivě (i díky Ondříčkovým kompozicím), že proti němu nelze mít námitek. Turzonovová má charisma a její postava není strnule stylizovaná, ale vyznačuje se jemnou psychologií i chvilkami odzbrojující přirozenosti. Škoda že Krejčík v normalizaci nedostával příliš příležitostí, tento film dokazuje, že si stále udržoval vysoký standard. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Scénář je typický Mahlerův, moralizování a vytváření alegorií (kterým samozřejmě v dobovém kontextu rozumím, ale obecně nejsem jejich velkým zastáncem) je někdy dosti literátské (nikoliv literární), herecké pojetí řady postav (včetně Emy zahrané Turzonovové) mi přijde příliš suchopárné (pořád jsem si říkal, na přelomu 50. a 60. let by Krejčík byl mistrovský ve výběru herců a jejich vedení, škoda, že nebyl podobně laděný snímek natočen dříve) s výjimkou J. Kukury (dabovaného R. Brzobohatým). Jeho operně romantická postava k heroině patří jako protipól a výtvarně stylizované árie s Ondříčkovou kamerou v duchu secese a neoromantismu pro mě představují vrcholné části filmu - kdyby rámování do opery nebylo jen v náčrtu, bylo intenzivnější a byl by tak natočen celý snímek, byl bych mnohem spojenější. Jinak mi velmi konvenuje antimilitarismus snímku. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý životopisný film o naší nejslavnější operní zpěvačce a vlastence, kterou ve své životní roli skvěle ztvárnila půvabná B. Turzonovová. Po návratu mezinárodní pěvecké hvězdy do vlasti v roce 1916, pro něhož si nezvolila zrovna vhodnou dobu, začíná vlna persekucí na její osobu, neboť se stala podezřelou ze špionáže a také se vřele staví za českou otázku. Je internována na svém zámečku ve Stráži nad Nažárkou a tam pečlivě hlídána. Když nedostane svolení vystupovat v Národním divadle, rozhodne se pro veřejná vystoupení pro obyčejné lidi na náměstích a v přírodě, přičemž do repetoáru zařadí pouze české skladby v čele s Kde domov můj. Film vznikal ve složitých podmínkách a byl nakonec uložen do trezoru, neboť lidé dokázali najít paralelu v útisku za Rakouského císařství a v tehdejší době. Výborný životopisný film s řadou kvalitních hereckých výkonů, z nichž si tentokrát dovolím vyzdvihnout pouze hlavní hrdinku. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • V bývalej staničnej hale v Křimove, kde sa snímka natáčala, je obraz "Príchod vlaku do Brna", ktorý bol namaľovaný pre účely tohto filmu. (Raccoon.city)
  • Produkci ztěžovala také neochota Barrandova uvolnit potřebné finanční prostředky na nákladné kostýmy a mnohohlavý komparz. Filmaři tak museli mnohdy improvizovat v provizorních podmínkách a tajně si vypůjčovat vybavení z paralelně vznikajícího Koncertu na konci léta. (Zdroj: Letní filmová škola)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama