The Chintamani Carpet and a Swindler
Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Jiří KrejčíkKamera:
Eduard LandischHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Jarmila Kronbauerová, Zora Polanová, Lída Roubíková, Josef Hlinomaz, Iva Janžurová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvě povídky (…z druhé kapsy) Karla Čapka zfilmoval v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. V první z nich, Čintamani a ptáci, jsme svědky sběratelské posedlosti lékaře MUDr. Vitáska, který ve vetešnictví objeví světově unikátní perský koberec. Cesta za jeho získáním je více než strastiplná. Majitelka vetešnictví paní Severýnová nemá o hodnotě koberce tušení, a tak jej používá jako pelíšek pro svou fenku Aminu. Majitelka koberce, vdova Zanelliová, má kus u paní Severýnové jen v úschově, a protože jde o rodinnou památku, nechce ani slyšet o jeho prodeji. Noblesní doktor Vitásek se kvůli své vášni nakonec spaktuje s lupičem… V povídce Příběhy sňatkového podvodníka pátrá inspektor Holub po dosud neznámém a nepolapitelném elegánovi, který na starších osamělých ženách vylákal desetitisíce korun. Jaké je jeho překvapení, když po nějaké době vypátrá známou firmu, bývalého podvodníka s losy pana Plichtu. Ten si po pobytu ve vězení musel opatřit pět zlatých zubů, čímž pro starosvětské paničky začal působit přitažlivě a důvěryhodně. A tak začal svou nově nabytou schopnost patřičně využívat. A nedokáže s tím přestat ani po svém zatčení, cestou na policejní stanici… Obě povídky poskytly řadě populárních českých herců příležitost k vynikajícím kreacím. V úsměvných prvorepublikových historkách zazářili mj. Vladimír Šmeral, František Filipovský, Olga Scheinpflugová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a řada dalších. (Česká televize)
(více)Recenze (102)
Velice milý, pozapomenutý překvapení. První povídka (čistejch pět hvězdiček) je prostě dokonalá, geniální po všech stránkách, obsahem počínaje, hereckými výkony a filmařinou (obzvlášť povedená kamera) konče. Druhá povídka (slabší čtyři hvězdičky) trochu pokulhává za první, nemá zdaleka ten šmrnc, ale se vstupem sňatkovýho podvodníka Sováka do děje se všechno razantně lepší. Matematika nematematika, dávám za pět, Čintamani si to prostě zaslouží. Tohle si nenechte při první příležitosti ujít! ()
Příběhy obou povídek jsou takový docela nic moc, jejich zápletky jsou bez nápadu a celkový odvíjení příběhu je otravně roztahaný. Ze sraček k nadprůměrnýmu hodnocení to ale pak tahají herecký výkony Hlinomaze, Sováka, Scheinpflugový a v epizodní roli i Bohdalky. Šmerala ani Bróďu jsem nikdy moc nemusel, ale nijak zvlášť mi v těhle povídkách nevadili. Atmosféra povídek, situovaných do dob první republiky, připomíná povídky Haškovy, ale jsou lepší, řekl bych ostatně, že Haškovo povídky jsou obecně dost přeceňovaný. No a ještě mě napadlo, že když se v první povídce občas mluví německy, anglicky a dokonce i italsky (bez titulků), může to mnohého diváka trochu mást. ()
Pod shlédnutí první povídky jsem se hned vrhnul do předsíně prohlédnout si koberec. Bohužel, nebyly na něm ani čintamani s ptáky, ani čintamani bez ptáků, a nakonec jsem pánové v té předsíni nenašel ani ten koberec! Výtečně se své role zhostil Hlinomaz, jeho způsob tichého vniknutí do vykrádaného objektu a utišování vzteklých psů prostě nemá chybu. Druhá povídka se mi jevila poněkud slabší už třeba proto, že pomačkaného melancholického Brodského a věčnou slečnu Bohdalovou nijak zvlášť nemusím. ()
Prvá poviedka (2,5*) nie je príliš zaujímavá, točí sa stále okolo jedného vzácneho koberca, čo časom začína otravovať. Ani postavy za veľa nestoja, najmä postava, ktorú hraje Filipovský. pôsobí úplne zbytočným dojmom. Jedine pasáž s majstrom vlamačom (Hlinomaz) vyčnieva zo šede priemernosti. Zato druhá poviedka (4*) o serióznych kriminálnikoch už má šťavu. Stojí na výbornej postave skúseného a "poctivého" kriminálnika, ktorého skvelo hraje Sovák. Rovnako dobrý je aj Brodský v roli inšpektora. ()
Vladimír Šmeral se může v první povídce snažit jak chce (a pozor! hraje skvěle!), jenže co je mu to platný, když pak přijde na scénu lupič Josefa Hlinomaze. Najednou je jasný, kdo tu hraje hlavní roli. Sledovat vylupování obchůdku se starožitnostmi v podání týhle legendy vedlejších postav je skutečně jeden z vrcholů Čintamanů. Úžasnou práci zde odvedl i scenárista s dramaturgem, kteří krátkou povídku málem rozvedli do zábavného celovečerního filmu. Škoda, že nešli dál až za rámec Čapkovy povídky. Kdyby totiž všechny načaté motivy dotáhli byť i do vymyšleného konce, ukousli by si Čintamani celou metráž pro sebe aniž by to vypadalo jakkoliv násilně. Podvodník už je problematičtější. O co vlastně jde hlavním postavám se divák přesně nedoví. Sovákův podvodník je nepoučitelný a nijak se neposune ani detektiv pana Brodského. Zápletka na chalupě postrádá v rámci děje smysl a celé to trochu působí jako několik peripetií naskládaných na sebe bez pointy. Velká škoda. Můžeme zde ovšem vypozorovat prazáklad legendární mordparty vrchního rady Vacátka, která to naplno rozjela o pět let později v seriálu Hříšní lidé města pražského. Hádám, že právě tenhle film měl na výběr herců do hlavních rolí seriálu velký vliv. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (7)
- Slovo „čintámani“ pochází ze sanskrtu a označuje zázračný kámen. Jedná se o složeninu o dvou prvcích: čintá – s významem‚ myšlenka, přání, touha, starost, péče; mani – klenot, diadém, cennost; dohromady tedy klenot přání, klenot myšlenek apod. V barvité mytologii se objevuje jako šperk, který může, ale nemusí zdobit hlavu a který dokáže splnit každé přání toho, kdo jej nosí. (sator)
- Koberce se vzorem čintámani se vázaly v několika centrech, z nich pak vyniká město Usak v dnešním západním Turecku. Typově se koberce s čintámani zařazují do skupiny tzv. usaků s bílou půdou společně s koberci se vzorem ptáků. Koberce s čintámani a koberce s ptáky se tedy vázaly ve stejné době a na stejném místě, mají podobné bordury i barevnost, ale na tomtéž koberci se spojily jenom v jediném případě, a to ve stejnojmenné povídce Karla Čapka. Spisovatel se skutečně setkal s mimořádným ušákem s bílou půdou, ten měl však druhý vzor, vzor ptáků. Zajímavé je i to, že čintámani jsou buddhistická symbolika, zatímco ptáci je symbolika perská. Pták je symbolem duše vznášející se k nebesům. (sator)
- Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu – Čintamani a ptáci, vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. (rakovnik)
Reklama