Čintamani & podvodník

„Tak Vám řeknu, Mistře, nikdo si nedovede představit, co to je za fušku ta Vaše práce. To radši operuju ledvinu nebo žlučník.“ První povídka Čintamani a ptáci byla takový lehký nadprůměr. Slyšet Šmerala nebo Jiráskovou překládat z angličtiny překvapí, ale jde tu o něco jiného, totiž honbu za získáním koberce. Vzrůstající sběratelská posedlost stejně jako ošetřování při „přípravě“ byly fajn, ale nejvíc mě bavil celý ten „nehlučně“ provedený čin, který si pro sebe ukradl Hlinomazův „profesionál“. Druhá povídka Příběhy sňatkového podvodníka se mi líbila ještě o něco víc. Zábavný byl již zástup zhrzených na policii, ovšem pořádnou šťávu to dostane až s příchodem Sovákova světáckého houslisty, jeho vztah s policistou mě moc bavil. Celkově ani 1 z povídek nebyla kdovíjak narvaná fóry, ale zvláště druhá z nich byla úsměvná a pohodová. Hodnotím solidními 4*. „Všechno zaplať, protože já si potrpím na pořádek. Ono je to poznat hned na ksichtě člověku, víte? Když nemáte dluhy, tak se můžete klidně každému podívat do očí.“ (17.02.2018)

Příběhy obou povídek jsou takový docela nic moc, jejich zápletky jsou bez nápadu a celkový odvíjení příběhu je otravně roztahaný. Ze sraček k nadprůměrnýmu hodnocení to ale pak tahají herecký výkony Hlinomaze, Sováka, Scheinpflugový a v epizodní roli i Bohdalky. Šmerala ani Bróďu jsem nikdy moc nemusel, ale nijak zvlášť mi v těhle povídkách nevadili. Atmosféra povídek, situovaných do dob první republiky, připomíná povídky Haškovy, ale jsou lepší, řekl bych ostatně, že Haškovo povídky jsou obecně dost přeceňovaný. No a ještě mě napadlo, že když se v první povídce občas mluví německy, anglicky a dokonce i italsky (bez titulků), může to mnohého diváka trochu mást. (29.05.2012)

Není to sice to nej od Krejčíka, ale hodně se povedlo vystihnout '"čapkovitost" předlohy, zejména ve druhé povídce, kde to mezi Brodským a Sovákem funguje vynikajícím způsobem. Největší slabinu vidím ve chvílích, kdy se film od předlohy poněkud vzdaluje, zejména "humorná" scéna s Hlinomazem to docela shazuje. Nicméně chápu, že úlitba pro masy, co se chtějí bavit, byla asi nutná. (05.02.2021)

Za téppichy v podstatě nic moc, téma je prima, ale provedení má své drobné i větší mouchy. Atmoška kolem sňatkového podvodníka je ale dost přijatelnější a nebýt té Bohdalové hrající si na díblíka, ačkoli v té době už měla doma devítiletou Simonu... propadla bych tomu. Samozřejmě zcela díky apart epizodce s Věrkou. Lituji jen, že Olga tak dlouho nehrála do filmu, přišli jsme o mnoho. (18.02.2009)

Přestože Čapkovy povídky byly za kvalitní považovány za každého režimu, ve filmu se dlouho neobjevily. Jiří Krejčík si vybral dvě z nich a vytvořil neuvěřitelně laskavé dílo, vracející se do dob slavné první republiky. Režisér zachoval úctu k této době i tím, že nechal zahrát spoustu prvorepublikových hvězd, které se před kamerou po roce 1948 příliš neobjevovaly, jako např. Věra Ferbasová, Václav Trégl či Světa Svozilová. V první povídce Čintamani a ptáci exceluje Vladimír Šmeral, František Filipovský a v roli popíjejícího zlodějíčka Josef Hlinomaz. V epizodní roličce se objevili takoví herci jako Vladimír Menšík či Václav Trégl. První část filmu lze hodnotit jedině pozitivně. Druhá povídka o sňatkovém podvodníku má možná malinko pomalejší začátek, ale když se objeví Jiří Sovák divák náhle ožívá a dle mého názoru to je jedna z jeho nejpovedenějších rolí. Dvojice Sovák - Brodský se natolik osvědčila, že se spolu před kamerou objevovali i nadále. Mírně koketní roli zde měla Jiřina Bohdalová a rád jsem po letech zase viděl Věru Ferbasovou. Režisér symbolicky obsadil i Čapkovu osudovou partnerku Olgu Scheinpflugovou. Oproti první povídce má tato daleko lepší pointu. Škoda, že podobných filmů nebylo natočeno více! (08.05.2009)