Morálka paní Dulské

Podle stejnojmené divadelní hry polské dramatičky Gabriely Zapolské z roku 1906 vzniklo působivé drama, v němž Zdeňka Baldová opakuje svou roli z nastudování Tylova (Stavovského) divadla z roku 1954. Její výkon je obdivuhodný a dokazuje, jakou byla skvělou herečkou, ale zbytek obsazení se nijak nenechá zahanbit. Dojemný precizní výkon podává Marie Tomášová coby utrápená krásná služtička, jejíž příběh film vypráví. Vladimír Ráž mi tu něčím připomínal Laurence Oliviera - jeho samolibý zhýralec se zárodky charakteru je velice uvěřitelný. Famózní je Vlasta Fabianová, někde mezi koketou a matronou v roli zákeřné tety. Jiřina Šejbalová a Jana Brejchová hrají poměrně jednoduše načrtnuté kladné postavy, které jim nedávají mnoho hereckého prostoru, ale jejich výkony jsou rovněž velice povedené. Snad jediný, kdo tak úplně nesedí, je velice přemrštěně exaltovaná Alena Martinovská, která svou rozmazlenou Hešu dost přehrává - v porovnání s relativně civilními výkony zbytku obsazených to působí jakou pěst na oko i ucho. Krejčíkova režie je naprosto precizní, tíživé scény jsou vhodně vyvažovány humornějšími momenty (scény z tanečních, ...) a kameraman Vladimír Novotný vytváří velice zajímavé kompozice. Silný filmový zážitek. (21.02.2009)

Koncert Zdenky Baldové, Vladimíra Ráže, Marie Tomášové a začínající mladičké herečky s půvabnýma očima (na kterých založila svou kariéru) Jany Brejchové. Film je sice označován jako komedie, ale mi to vůbec k smíchu nepřijde, naopak - tak to, bohužel, v mnoha rodinách bylo, kde měli atraktivního syna, který nenechal žádnou sukni na pokoji a rodinné peníze vyřešily mnohé společenské skandály. (16.06.2008)

Film o ne vábných stránkách kapitalismu lze udělat nejen s vkusem, ale i úsměvem a nadhledem. Měšťácké pokrytectví (existuje ovšem i proletářské a zdaleka se neomezuje na komunisty) bylo a je vděčnýn tématem. Zatímco soudobý konzumismus je chápán a nazírán současnou veřejností odlišně, zdaleka ne vyhraněně, ten starý byl za stara skoro vždy kritizován. Zprava, zleva, zespodu - a když to jen trochu šlo - i zeshora. Svým způsobem čítankový příběh ve stylu Olbrachtovy ANNY PROLETÁŘKY "ozvláštňuje" několik "maličkostí": vedle brilantní Krejčíkovy režie k tomu přispívá i scénář Jiřího Frieda a pak přímo přehršel uměleckých výkonů, jimž v titulní roli vévodí stařičká Zdena Baldová, pro niž nesmíme zapomínat na Fabianovou, Tomášovou, Šejbalovou či tehdy zvláště mladou Janu Brejchovou. Zhýralost sluší i standardní suverenitě Vladimíra Ráže. Zapomenout nelze ani na dobře fabulovaný obsah, v němž je protikladem jásotu jedné strany (kolem paní Dulské) i postupný nárůst sebevědomí hlavní hrdinky. Právě toto odmítání schematického chování "výcviku a zase výcviku ..." v duchu obligátního dobového černobílého vnímání problému, je zdrojem síly Krejčíkova přístupu. Ocenění zaslouží i rázné pojetí Šejbalové v její roli rázné, přímočaré dívčiny tety. Nezávisle na datu natočení máme před sebou jeden z mála filmů padesátých let, které svou úrovní i sdílností oprávněně oslovují již několik generací filmových diváků. (16.04.2008)

Baldinka válí, z rolí dobrosrdečných a chápajících tetiček Pa, noblesních dam, které vnučkám pořizují u Podolské rukavičky, a všech nadmíru milých žen se přehrála v lakotnou babiznu, která despoticky ovládá celou rodinu. Všichni ostatní jen sekundují, všemu dominuje Baldová. Panovačnost Dulské je natolik silná, že její duch je přítomen, i když Dulská je mimo. Vše ovládá, všemu vévodí, o všem rozhoduje. Krejčíkovi se nádherně podařilo vykreslit starosvětskou atmosféru a především natočit předvoj Sňatků z rozumu, v nichž měl Filip opravdu na co navazovat. (13.08.2023)

„Děj si na mě pozor…!“ Ze Zdeňky Baldové je vážně "pěkná" semetrika. Celkově musím říct, že se Jiřímu Krejčíkovi podařilo natočit velmi úsměvnou moralitku o pokrytecké morálce, která se všechno snaží držet doma pod pokličkou. Velmi trefnou tečkou za tím vším je závěrečná scéna, kdy paní Dubská přiměje své dcery zahrát čtyřručně Straussův valčík Na krásním modrém Dunaji a sama k tomu říká „A teď budeme zas žít, jak se pánu Bohu líbí“ (19.04.2022)