Polnočná omša

Čeští a slovenští tvůrci vytvořili společně mimořádné dílo. Psychologické drama, při kterém si v určitých chvílích říkáte:klid, vždyť je to jen film. Jeho emocionální náboj je co chvíli před explozí. Již v úvodních scénách, kdy sledujeme úchvatnou zasněženou krajinu, je cítit chlad pod povrchem. Sníh a zima dotváří už tak mrazivou atmosféru. A jakmile vidíte scény odstřelu civilistů - mužů, žen i dětí, pronikne mráz až na kost. Padne poslední odsouzenec do sněhu mezi již zmrzlé mrtvoly od předchozích poprav, ze země se zvedne děvčátko a křičí: ,,Mamička, mamička!" Zatímco se jej pokouší zastřelit člen gardy ( a bratr chyceného partyzána), uvědomíte si onu skutečnou zrůdnost války. Zbývající část pochmurné balady zobrazuje střet dvou světů - slovenského a německého, partyzánského a kolaborantského, vojenského a civilního, křesťanského a říšského. Jak cenný je pro člověka život? Stojí za zradu? Lze odpovědět snadno, pokud nejsem v situaci volby: život-smrt? A lze vůbec věřit někomu? (23.08.2011)

Už len za tie herecké výkony to je nadčasový kúsok. Nielen dielo, ale priamo tento film. Normálne človek žasne, keď vidí, hoci v čiernobielom, tak verné herecké výkony, že keď náhodou prepne na mainstreamový kanál a vidí tých našich šašov, tak to sa fakt nedá ani porovnať. A navyše sa robili takéto hodnotné diela, témy, ktoré sú silné, ale v mnohom aj nadčasové. Dnes sa riešia vo filmoch len instagramy, čo zožeriem, kde pôjdem na dovolenku a ktorá deva je ľahšieho charakteru. Proste konzum všehovšudy. Aj preto je nejaká Polnočná omša na kanáli zapadnutom prachom to najlepšie, čo môže naša televízna kanalizácia ponúknuť. Vďaka za tie archívy. (24.07.2022)

Adaptace hry Petra Karvaše je výborná. I když víc než epická složka příběhu, odehrávajícího se kdesi v Horehroní, je podstatnější podobenství o zradě - kolaboraci, o lidství, odvaze, o vlastní tváři. Zaujaly mne hned úvodní kontrastující obrazy popravy a proti tomu poklidné vybírání zákusku v cukrárně. Symbolické je zasazení do vánočního času. Výborně vyřešena dvojjazyčnost: titulky, když mluví němečtí vojáci; německý major mluví se Slováky většinou slovensky, ale nedokonale – např.: Vánoce - venku válka,tady tichá harmonie. Perfektní hudba Zdeňka Lišky. Týden před zhlédnutím filmu jsem byl v Zuberci - Brestové, kde probíhaly oslavy SNP. Některé hrané scény (německé přepadávání slovenských domácností) byly jako vystřižené ze zubereckého skanzenu. (24.08.2009)

Myslel som si, že všetko podstatné, čo Slovensko vyprodukovalo som videl. Som rád, že som sa mýlil a stále sa nájdu filmy, ktoré dokážu prekvapiť. Výborne obsadená vojnová dráma prináša pohľad do rodiny Kubišových. Jeden z trojice synov je partizán (Mistrík), druhý gardista (Machata) , ale aj pre zvyšok ich rodiny i celé mestečko predstavuje major a jeho jednotka nebezpečenstvo. Druhá polovica filmu je o čosi komornejšia ako úvod, ale karty sú rozdané dobre, preto film určite zaujme. Škoda, že častá nemčina nebola otitulkovaná. Dá sa to domyslieť, ale pomohlo by to. Súhlasím s užívateľom nascendim, že je to jeden z filmov, ktorému doba v ktorej vznikol veľmi neublížila a keby sa v závere trošku pritlačilo na pílu, bolo by to dokonalé. Napriek tomu mnoho takto silných filmov v bývalom Československu nevzniklo, takže plný počet. Tradične skvelá hudba od Lišku. 90%. (22.06.2012)

Štědrý den 1944. Jedna noc a jedna rodina. Tady a teď. Drsná prověrka lidských charakterů během vypjatých událostí posledních dní války nemá ani vítěze, ani poražené. Portréty lidské zbabělosti i nečekaných hrdinství dosahují v podání předních slovenských herců, mezi nimiž spatřujeme také mladinkou Emílii Vášáryovou, takřka oscarových vavřínů, uniknuvších jen o vlas a přiřknutých o tři roky později slavnému Obchodu na korze Kadára a Klose. Drama, vyhrocené v závěrečném morálním selhání matky, zapírající ve jménu života druhých svého milovaného nejmladšího syna-partyzána, se stává mimořádně silným okamžikem i pro současného diváka. Režisér Krejčík dokázal více než úspěšně navázat na své opus magnum Vyšší princip (1960). (19.01.2015)