Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je Štědrý den 1944. Bez ohledu na tento významný křesťanský svátek probíhají na Slovensku kruté nacistické represe. Za účast ve Slovenském národním povstání a za pouhou pomoc partyzánům Němci po stovkách popravují muže, ženy i děti. Usedlá maloměstská rodina Kubišových se v této době snaží přežít válku jak se dá, i kdyby to mělo znamenat kolaboraci. Syn Marián je velitelem fašistických gard, jeho cynický švagr Paľo podniká a snaží se držet co nejvíc stranou. Paľova žena Angela si začala románek s nacistickým majorem Breckerem, který u Kubišových bydlí. Vážné ohrožení pro všechny včetně starých rodičů však přinese devatenáctiletý syn Juraj, který bojoval s partyzány a kterému se podařilo utéct před popravou. Mladík se domů dostane se zraněnou nohou. Zatímco Němci kvůli uprchlíkovi provádějí dům od domu prohlídky, Juraj na půdě čeká na lékařskou pomoc a začíná blouznit v horečkách. A v přízemí probíhá „idylická“ štědrovečerní večeře, na kterou se nechal pozvat sám major Brecker… Vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů natočil ve slovenské produkci český režisér Jiří Krejčík. (Česká televize)

(více)

Recenze (94)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dalsi prekrasny dokaz toho, ze najlepsie filmy sa tocili v Ceskoslovensku v 60. rokoch 20. storocia. Drsny uvod do reality + stedry vecer, ktory sa asi tazko zabudne. Vyborni su najma herci : Kroner, Mystryk, Adamcikova, Vasaryova. Smeralova slovencina : no, je to usi piliaci otras, ale budem tolerantny : 89 % ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Komorní drama z okupace. 1) 44letý Jiří Krejčík ukázal své režisérské mistrovství ve výborně napsaném příběhu z okupace Slovenska nacisty. 2) Zaujal mě 38letý za stařešinu rodu namaskovaný Jozef Kroner (otec Valentin Kubiš), 27letý fešný Ivan Mistrík (partyzán Jurko Kubiš), 41letý Hannjo Hasse (německý velitel Brecker), ale všichni zúčastnění hráli skvěle. 3) Nemám věru rád uživatele, kteří bezúčelně spoilerují celý film ve svém komentáři (zde troufalka, tonho, Schlierkamp, Vesecký + další částečně). Chápu, že vlastní ego nutí některé komentátory se předvádět co nejvíce, ale měli by pochopit, že na film se díváme kvůli filmu a ne kvůli doprovodným komentářům. ()

Davered 

všechny recenze uživatele

Veskrze kvalitni filmarina a vyborni herci, ale je to az prilis okate ve snaze zdimat emoce (jeste ve vetsi mire nez u rovnez precenovaneho VYSSIHO PRINCIPU). Vylozene problematicky je pak samotny namet, at uz absurdnosti premisy (dva bratri jako polarni protiklady a treti presne na pul cesty mezi nimi), ci naroubovanim tendencni kritiky katolicismu. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Nemilosrdné svědectví doby. Krejčíkův nejen psychologický ponor do mysli narušené terorem.   Hannjo Hanse jako až myticky démonický nacista proti svým slovenským vynuceným nájemcům. Dobře situovaná rodina, která nelehkou dobou proplouvá poměrně snadno i díky synovi v Hlinkových gardách a zejména  svému nájemníkovi. Rodina, která si své stigma uvědomuje, ale není schopna a hlavně ani ochotna se jej jakkoliv zbavovat. Vidle do jejich pohodové nepohody hodí navrátivší se nezdárný syn partyzán a pomalu ale jistě se roztáčí kola nezvratného osudu.  Už tak výborné psychologické drama, kde má začátek i konec sílu odbití  kostelního zvonu. A zrovna ve chvíli, kdy jste ve zvonici ... Další československá pětka, nelze jinak. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Film bol natáčaný v Banskej Štiavnici. (andykovac)
  • Na polnočnú omšu sa ide do kostola sv. Kataríny v Banskej Štiavnici. Samotná omša v kostole sa však točila v dominikánskom chráme sv. Egídia v Prahe  - Starom meste. Na začiatku znie "Missa alma Nox" od M. Schneidera Trnavského. (tatka)
  • Jozef Kroner si zahral postavu otca aj v rozhlasovej verzii "Polnočnej omše" z roku 1958. (giaruj)

Reklama

Reklama