Probuzení

Drama ze života "pásků", ve kterém exceluje krásná Jana Brejchová jako potvora Jitka a Petr Kostka v roli násilníka Vildy. Jiří Krejčík z nich vyždímal opravdu mistrovské herecké výkony, vzhledem k jejich mládí fakt naprosto dokonalé. Krejčík byl zkrátka režisér, kterej dokázal svoji vizi uskutečnit zcela přirozeně. Film má až noirovskou atmosféru, kterou dotváří hlavně kulisy autovrakoviště. Jeden z mála filmů, u kterého jsem si upřímně přál, aby dopadl dobře. (17.06.2017)

České trestní právo rozlišuje kategorie "děti" a "děti a mladiství (mládež)". V bežném úzu ale mezi pojmy "mladiství" a "mládež" citíme - nebo jsme cítili - určité rozdíly. Mládež to byli ti dobří (svazáci a kolektivci) a mladiství ti, kteří tíhnou k narušení (nepřizpůsobivci, individualisté). Krejčík (možná z vyššího principu, možná z popudu tehdejších ideologů) tento rozdíl akcentuje. Zatímco se mládež věnuje budování své nové vlasti ("více píce pro slepice, více uhlí republice, více péče mládeži), čtveřice mladistvých zdánlivě posílená dalších druhem, provádí své pikle a rejdy. Virem nákazy je tanec zvaný rokenrol; Tonek ho netancuje nikdy, Jitka se "uzdraví" až tehdy, když tuto divokou hudbu zavrhne. Pozn. 1: Musel jsem se hned podívat, kolik těm mladistvím bylo, Brejchová 19, Kostka 21, v tehdejším hábitu vypadali starší. Pozn. 2: Film má opravdu skvělou dobovou patinu, bejvák na vrakovišti aut, zlomová akce na chatě, debužírování za cizí peníze atd. (26.06.2018)

Pro mě určitě jeden z nejlepších snímků jak zlatých šedesátých, tak všeobecně české kinematografie a patří celkově k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Krejčík tím u mě definitivně utvrdil, že je to tvůrce par excellence a že by klidně mohl být v mé Topce. Vyníkající film s úžasnými herci v hlavních rolích. Slast pro oko, jak příběh, tak atmosféra i zpracování. Hltal jsem... 10/10 Narovinu prohlašuji (pokud tím někoho pohorším, tak je to jeho problém), že nízké hodnocení tomuhle filmu mohou dát jen debilové. (29.06.2011)

Režisér Krejčík mě opět dostal! Dodnes svěží, moderní film své doby nám bez pretvářky ukazuje mládež v tom nejhorším světle: flámy, alkohol, cigarety, provokace, kradení peněz, útěky z domova a školy, tendence k bezdomovectví i prvním větším zločinům... Jen bohužel v životě to vždy nemusí skončit zrovna takhle šťastně a optimisticky, přesto mi přijde neskutečné, jak nadčasový a pravdivý film vznikl již v roce 1959! V atomosféře rozsvíceného velkoměsta, zakázaného rock'n'rollu i opuštěné skládce vraků aut ožívají zcela reálné postavy mladistvých vinníků i obětí, výborně stvárněné nastupující hereckou generací, z nichž nelze nezmínit především Petra Kostku a Jana Šmída a vynikající, teprve 19-tiletou Janu Brejchovou, které Krejčík nabídl jednu z životních rolích, stejně jako o rok později ve Vyšším principu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (01.11.2017)

Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška (11.01.2010)