Probuzení

Rok před svým vrcholným snímkem Vyšší princip natočil Jiří Krejčík drama Probuzení, které takřka symbolicky předznamenává charakter doby, uprostřed schematismu filmové tvorby 50. let, toho nejtemnějšího období novodobé české historie, které se plně vyrovnává protektorátním časům, byl Krejčík schopen již netočit budovatelské filmy, ale prosadit si vznik psychologického dramatu signalizující postupné tání dogmatismu 50. let... Sonda do života problémové mládeže (tzv. pásků) stojící mimo zářné budovatelské snažení národa prezentované oficiálními sdělovacími prostředky je přelomová už svou existencí - prezentace a vlastně už samé připuštění existence podobných lidí, jaké zobrazuje film, byla v kinematografii té doby cosi neslýchaného. V budovatelském filmu jsou jen dva póly hrdinů - uvědomělý komunista a zavrženíhodný třídní nepřítel, tady je ovšem prezentován nový pohled - i třídní nepřítel může mít sympatie divákovy. Krejčíkův film je sice ještě zatížen stigmatem doby svého vzniku, ale 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda a Chruščovově odhalení kultu osobnosti se přece jen už pomalu prolamují ledy. Ten film je i dnes krásný, křehký a lyrický a někde uvnitř hluboce smutný, což se uprostřed rozjásaného budování socialistických zítřků u filmu ze současnosti hledá jen stěží. Jde rovněž o silnou generační výpověď, s jinými filmy se soudobá mládež mohla ztotožňovat jen těžko. Potěší herecké výkony i účast celé plejády začínajících pozdějších hereckých legend, stejně jako výborná kamera, v jejímž pojetí je dobová Praha neradostná a šedivá... Překvapila mne hudba Zdeňka Lišky, prakticky vůbec se mi ji nepodařilo identifikovat a o jeho autorství jsem si přečetl až v závěrečných titulcích...ještě evidentně nenese znaky typické pro pozdější mistrovu filmovou tvorbu... Rok 1959 a postupné prob(o)uzení společnosti hybernované okovy komunistické totality... (25.06.2018)

Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~ (14.07.2018)

Až při čtení zdejších komentářů jsem si uvědomil, že na svou dobu mohlo být zobrazení delikventní mládeže na filmovém plátně velmi odvážné a na diváky muselo působit jako zjevení. No, tento čas je pryč. Dneska už těžko bude někoho Probuzení šokovat. Jinak jde ovšem o stále velmi dobré drama. Po filmařské stránce možná trochu zestárlo, z některým scénáristých motiů lehce čpí naivita, ale možná i kvůli těmto věčem, mě překvapilo jak má film velmi zajímavý a dodnes aktuální příběh o partě problématických delikventů, který mě pohltil a bavil po celou dobu. A to dokonce i při nekterých zdánlivě hlušších chvílich. V popředí je určitě provokativní dívka Jitka v podání Jany Brejchové, pro kterou byl tento film bezpochyby zajímavou příležitostí. Nejvíce mě ale asi zaujala postava Tonka s největším a nejzájímavějším vývojem.. Zpočátku slušný kluk, který se ovšem (Pozor Spoiler!) postupně pod vlivem zamilovanosti a vlivem nové zkažené party nakonec neštíti ani krádeže a nakonec s nimi musí dále prchat a je do všeho jakoby omylem zapletený (Konec Spoileru!) Skvělý psychologický materiál, který si v ničem nezádá s tématy staršího Krejčíkova filmu Svědomí. A je jen trochu škoda, že snad nejzajímavější Tonkova linka a to ta rodinná s náhradní matkou a nervózním otcem trochu zapadne, není rozvinuta a vyzní do ztracena. Stejně zamrzí i kiksy typu, že partu (Pozor Spoiler) celou dobu nikdo nechytil (ani když předtím Jitka utekla z napravného Domova mládeže). I ten idealistický konec trochu praští, (Konec Spoileru!) ale je alespoň stejně jako ve Svědomí takový pěkný a zahřeje u srdce. A celkově určitě musím další drama pana Krejčíka opět ocenit. (28.01.2021)

Obrovské překvapení. Zprvu nenápadný snímek mě očaroval neopakovatelným duchem přelomu dvou odlišných tváří režimu a nástupem uvolnění, jenž zde charakterízuje hlavně nevázaná rock´n´rollová hudba. Brejchová v roli mladé rebelky naprosto exceluje a baví i dojímá zároveň. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný výkon J. Kodeta. A tolik propíraný konec mi v tomto případě nikterak nevadil. (25.02.2008)

Sonda do mládežnického undergroundu na začátku 60tých let. Tonda je znechucen pokrytectvím a falešností své vlastní rodiny a proto se pokusí nalézt přátelství na ulici. Banda mezi kterou se zaplete pije, krade a podvádí lidi. Týhle partě schází k dosažení úplného dna pouze drogy. Dnes by se jim rozhodně nevyhnuli. Parta zkouší co může aby se alespoň najedli, ale srab a nouze free života na ulici se jim jen tak z paty neodlepí. Přesto se Tonda nevrací zpět. Nakonec se ale mizérie nakupí natolik, že jí nelze odolat. Naprosto revoluční pohled na nastávající desetiletí s perfektními hereckými výkony. (14.04.2012)