Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Josef StřechaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Iva Janžurová, Vladimír Pucholt, Jan Vostrčil, František Filipovský, Stella Zázvorková, Jiří Hrzán, Alena Walterová, Pavel Landovský, Jan Schánilec (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tři rozjaření mladíci večer opijí a odvezou z nádraží mladou prodavačku Haničku. Ta druhý den na policejní stanici nahlásí znásilnění. Mladičký příslušník, který striktně dodržuje předpisy, se pod dozorem staršího náčelníka ujme šetření. A protože mladík nemá ani špetku zkušeností, natož lidskosti nebo taktu, tak od začátku působí samé zmatky. Přesto se příslušníkům brzy podaří dva údajné pachatele zajistit. Jak se ukáže, třetím údajným násilníkem je nesmělý mladík, který se právě žení – a který byl večer tak opilý, že se sotva hýbal. Nicméně trestný čin byl ohlášen a esenbáci to nemohou nechat jen tak. Po pečlivé rekonstrukci činu se tedy vydávají na svatební hostinu, přestrojeni za ženichovy kamarády… Nestárnoucí česká komedie s dlouhou řadou populárních herců je dílem režiséra Jiřího Krejčíka, jenž na scénáři spolupracoval se Zdeňkem Mahlerem. Vtipné, avšak značně nelichotivé a přitom věrohodné zobrazení všech možných státních autorit (od esenbáků přes funkcionáře a vojáky až třeba po pokladního na nádraží) bylo důvodem, proč se film ocitl na dvaadvacet let v trezoru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (236)
Tohle je určitě jeden z nejlepších filmů 60 .let. Jan Vostrčil a Vladimír Pucholt jako esembáci jsou nezapomenutelný. Trojice domnělých násilníku je taky k pokukání. V podstatě celé obsazení je vynikající. Nejlepší část z filmu je onen výslech a ty dva muzikanti v čele s J.Hlinomazem. Nejlepší Krejčíkův film. ()
Když jde do hola tragikomika naší malosti, tak nejlépe holými větami. Dvojsmysl nezkušeného pana SNB (Já jsem vedle), požadavky zaskočených straníků (Já žádám jasno), laciné odhodlání (Já si svůj trám najdu), vyčítavé výhružky (Nenuť mě mluvit) i zastavování odporu občanů, jehož důraz je určen délkou řetězce No co, co, co. Zatímco po pražském předjaří a jaru si to trezor zasloužilo kvůli Lanďákovi a určitě i lehce „šifrované“ dehonestaci všemožných orgánů, teď by se jeho dveře pootevřely kvůli zlehčování sexuálního násilí. Proč ale cenzurovat, když takoví jsme byli a spousta ještě je? Jen se na sebe podívejme.. Nad všemi herci i neherci pro mě čněl Hrzán, který celou dobu působil, že se za vteřinu zhroutí.. ()
Večná škoda, že táto nie až tak frekventovaná komédia (v porovnaní s mnohými inými) pôsobí uťahane. Väčšinou je úsmevná, i keď rozpráva o závažnom zločine, o to viac vás prekvapí, keď sa nahlas znenazdajky zasmejete. Fóriky sú v duchu novej vlny, pod ktorú by som film osobne zaradil viac, ako k tzv. zľudovelým komédiám. Ono nie je jednoduché všetko na prvý krát podchytiť, Pucholt totiž perlí viac menej neustále. Prekvapila ma nepredvídateľnosť deja, ani tesne pred koncom som netušil, ako to Krejčík s Mahlerom ukončia, či sa im príbeh podarí poriadne vypointovať. Myslím, že sa dalo aj silnejšie, ale k dostatočnej spokojnosti mi to stačilo. ()
Co věta, to perla. Naprosto jedinečný a snad nejdůmyslnější český scénář. Kromě toho se mi moc líbily dvojzáběry, kdy třeba ženich Hrzán na popředí sepisuje dopis Bláže a na pozadí orgán Pucholt rychlopsaním zavařuje služební stroj. Skvělé jsou i pasáže, kdy se dialogy vytratí do hudby a hercům zůstává jen gestikulace. Svatba už je trochu nastavovaná kaše. ()
Ve své době titul znamenal významný mezník při testování hranic umělecké a společenské svobody v zemi. Zdánlivě lidová taškařice o jedné zhrzené přiopilé prodavačce, dvou nadržených chasnících a zvoraném pokusu o znásilnění je totiž plná chytrých dvojsmyslů, narážek a vtípků na účet tehdejšího režimu. Slizký stranický funkcionář, který žádnou sukni nenechá na pokoji, dva povedení příslušníci VB, kteří jsou schopni paragrafy natahovat dle potřeby a s lidskými právy si nedělají starosti, svatba bez ženicha, spousta hlášek a komických postaviček vytváří dohromady zábavný koktejl, který ani po letech neztrácí na půvabu. Spolu s Vyšším principem asi nejkvalitnější část Krejčíkovy filmografie. Přítomnost Pucholta a Vostrčila připomíná práce Miloše Formana, minimálně schopnost využívat trapnosti obyčejných lidí a střílet si z jejich nedokonalosti oba režiséři sdílejí beze zbytku. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (19)
- Kromě scén na nádraží se v jednom z poděbradských domů točila i svatební hostina Jiřího Hrzána. Na zahradě tohoto domu také vidíme například scénu s opilým Vladimírem Pucholtem nebo Františka Filipovského se sekerou. (Markuss)
- Jiří Krejčík chtěl, aby roli Jiřího Hrzána ztvárnil Vladimír Pucholt. Pucholt však po přečtení scénáře projevil zájem hrát postavu příslušníka SNB. Režisér mu vyhověl. (Zdroj: Tváře českého filmu (2002)). (ForGump)
- Pavel Landovský se při natáčení naučil létat letadlem, jelikož točil dva filmy – zárověň Svatbu jako řemen v Kolíně a film Piknik (1967) v Bratislavě, a tak musel přelétávat. Kapitán mu půjčoval řízení letadla. (cariada)
Reklama