Svědomí

Jiří Krejčík byl jeden z našich nejlepších českých režisérů a je to sakra vidět! Svoje herce si dokáže ukočírovat na jedničku a herecké výkony Miloše Nedbala, Marie Vášové nebo nádherné Ireny Kačírkové jsou obdivuhodné. Svědomí je perfektní psychologické drama a v době svého vzniku odvážně natočené. Snímek od začátku nevěští žádnou pohodovku a během děje atmosféra houstne jako řádně temnoucí mlha. Film se z velké části natáčel v Brně a z dnešního pohledu je zajímavé, jak dříve vypadaly tehdejší brněnské ulice a obchody. Pro mě ještě jedna zajímavost - v tomto filmu debutoval před kamerou můj prastrýc Václav Kyzlink v roli muže z davu lidí na ulici. (21.12.2015)

Výborný psychologický film o několikanásobném selhání jinak zřejmě celkem poctivého člověka a o té mršce, co se jí říká svědomí, co hlodá, hlodá až uhlodá. Jiří Krejčík měl čich na herce. Typově nemohl asi nikoho lepšího než Miloše Nedbala či Irenu Kačírkovou obsadit. Všimněte si v malé roli i oscarového Ivana Jandla. (27.05.2011)

Svědomí je film který v dialozích sice trošku šustí papírem, ale jako celek je to dílo na svou dobu tak vyzrálé, že ani drtivá většina součastné české dramatické tvorby se na něj absolutně nechytá. Příběh je vystavěn citlivě i napínavě a divák plně chápe tíhu situace do které se Karel nečekaně dostal a na kterou se nabalují další a další sračky. Drobnosti jako panenka fungující jakožto symbol zakopané, ale stále se vynořující lži, jen svědčí o tom jak moc dobře Krejčík věděl co a jak chce sdělit..Navíc celý film hezky funguje i jako jakýsi dokument doby (nebo možná spíš dokument toho jak tehdejší doba chtěla sama sebe vnímat). Např. chlapec předávající svému otci jako dárek krabičku cigaret se slovy “Tohle jsem ti koupil“, to už by dnes bylo přecejenom trochu sci-fi . A jako bonus si Brňáci a Ostraváci užijí nejeden povědomý exteriér ještě nerozmrdaný komančskou panelovou bakelitovostí a porevolučními architektonickými onaniemi.... Paráda (07.01.2016)

I když jsem tento film viděl cca jako desetiletý, zapůsobil na mne tak, že si ho stále pamatuju. Nehoda, boj otce se svým svědomím, boj o důvěru svého syna, stále větší úsilí se nezhroutit. Nakonec to přiznání může působit jako vysvobození. Film s takovým tématem a přitom nemoralizuje. Podepisuju komentář NinonL. Jen cynismus nedovoluje tvořit takové filmy dnes. Čímž zároveň odpovídám i těm, kteří neváhali a proměnili komentář v politické bojiště. Kolik tedy takto důležitých a silných filmů vzniká v době tvůrčí svobody. V porovnání s tím, co se může, je to, co se v kinematografii realizuje, tristní. (13.10.2017)

Psychologické drama bezúhonného muže, který udělá fatální chybu, nešťastnou náhodou srazí malého chlapce a z místa činu ujede, ovlivněn impulsivním jednáním milenky a strachem z prozrazení nevěry. Svědomí ho však neponechá v doposud klidném bytí, začne ho vytrvale sžírat. Situace se zkomplikuje ještě víc poté, co syn Jiří (výborný Jan Prokeš) vyslechne rozhovor svých rodičů (Marie Vášová a Miloš Nedbal, oba skvělí). Pevné pouto a obdiv k otci dostává povážlivé trhliny... (08.08.2018)