Vyšší princip

Perfektně navozená paranoidní atmosféra protektorátu a Heydrichiády. Náckové se mstili zcela bezhlavě a člověk mohl skončit na popravišti i za sebemenší maličkost. Kde je tedy ten vyšší princip? Tenhle dotaz film během svého děje vznese víckrát, ale není jednoznačně zodpovězen. Odpověď si musí divák najít sám. Každopádně určitě jeden ze základních stavebních kamenů zlatých šedesátek čs filmu který je třeba vidět i když plný počet si u mě nevyslouží, ale je to hodně podařená klasika předznamenávající co bude následovat.85% (05.07.2020)

Heydrichiáda ve své celé ,,kráse''. Střet bezstarostnosti naivního mládí, se světem dospělých. Toho času velmi brutálním světem protektorátu Čechy a Morava úpícím pod naleštěnými nacistickými holínkami. Ladislav Smolík zde asi zahrál svoji životní roli. Skvěle natočeno ! Tady není potřeba víc dodávat, to se musí vidět ! * * * * * (25.05.2019)

Vynikajúci český film z vojnového obdobia, v ktorom dostal jednu z hlavných úloh aj slovenský, už nebohý herec Ivan Mistrík, ktorého som tu nečakal. Film kladie dôraz hlavne na psychologické rozpoloženie postáv, no a verte, že to v ich situácii nemajú ľahké. Za zmienku stojí jednak výborný herecký výkon F. Smolíka, ale i jeho celkový ľudský prejav, pretože tu naozaj pôsobí ako stelesnenie dobra. Oceňujem otitulkovanú nemčinu, čo filmu dodáva pocit reálnosti a nemecký, slizký veliteľ, ktorému sa lení dvihnúť telefón, vám pekne dvihne tlak. Trošku zamrzí ako to zodpovednému hladko prešlo, ale v skutočnom živote to takto chodí. Záver je šokujúci a dnešnej mládeži, ktorej je história zväčša ukradnutá, by bodlo takéto zoznámenie. Možno neuveria ako blízko mali kedysi ľudia k nešťastiu...Právom jeden z najlepších československých filmov. 100%. (04.12.2011)

Tenhle brilantní snímek mi mnoho dal, jednak jsem si začal více vážit starých českých filmů a herců, (vynikající František Smolík a mladičká Jana Brejchová) a také jsem konečně pochopil, jakými hrůzami si tehdy ti lidé museli projít, slovy nepopsatelná atmosféra jejíž vykreslení se tak dokonale jako to je v tomto filmu asi už nikdy nepodaří, přiznám se, že při závěrečném proslovu F. Smolíka ke studentům mi ukápla slza. (25.11.2009)

Tyhle truhly ďál náš táta. Ještě dlouho po skončení filmu jsem měl tento (bohužel skutečný) příběh v hlavě. Silný filmový zážitek ve mně umocnilo například mistrovské herectví pana Smolíka a dále pak další prvky - decentní, ale špičková hudba mistra Lišky, hutná atmosféra přetěžké doby a zkušená ruka režiséra Krejčíka. Ten natočil nadčasový snímek a zanechal českému národu skutečné filmové dědictví, na které bychom měli být hrdi. A čas od času si ho také připomenout, protože paměť lidí je někdy smutně krátká. (21.06.2010)