Zvířata ve městě

"Co na něm má , dyť je to magor ještě větší než já , no co na něm má , co na něm vidí? " Tahle replika zhruba v hodině filmu by mohla definovat výkon V. Koubka předvedený v tomhle podařeném dílku natočeném těsně před plyšákem . Jinak pan písničkář si asi užil milostné scény se všemi 3 herečkami , které mu tam režiser Křístek naservíroval. (05.10.2023)

Film jsem znovu viděl nedávno a s dvacetiletým odstupem se mi líbil ještě víc než tehdy těsně před listopadovou revolucí, kdy měl premiéru. Celkově až depresivně působící nejen pohledy na zvířata kolem nás a hlavně v nás, ale zejména sociologicko - psychologická sonda do existenciálních pocitů třicátníků, kterým začíná život utíkat mezi prsty. Ze dvou hlavních protagonistů nakonec dopadá líp Inge - Žirafka, zpočátku afektovaná a neurotická vědecká pracovnice, paleontoložka, žijící jen svou profesí, která díky navázání krátkého vztahu s Karlem - Medvědem přehodnocuje hierarchii svých životních hodnot a cílů, zatímco on před realitou uniká k pití a sexu a ve finále končí ve svazku s dívkou, se kterou sice čeká dítě, ale nic k ní necítí. Zajímavé prvotině režiséra Václava Křístka dominuje výborná kamera a herecky Ivana Chýlková (podle mého gusta její nejlepší role). (06.11.2009)

"Tohle ale není moc realistický, tohleto!"                                                                                                                                 "To je fakt pane doktore. Von nám ten realismu taky už napáchal pěknou paseku!"                                                        Krásný Jan Vodňanský jako aura příběhu. Velmi kvalitní počin který neprávem zapadl.                                                             "Jdete ven nebo dovnitř?"                                                                                                                                                        "Já už bych se venku bál!" (08.01.2015)

Křístkův debut je mix perestrojkových depresivních dramat, typických českých "nicot o ničem" a chcípáckého filmu. Nic z toho nepřevažuje, spíš se prvky ze všech tří kategorií různě objevují a prostě existují. Jednak se z toho dá vyzkoumat, že možná to, čemu se říká chcípácký film, vzešlo z negenerace a depky z komunistické reality perestrojkových filmů, ale také smutný fakt, že filmový styl, který na přelomu změny režimů působil nápaditě a potřebně, postupně zmutoval právě do českých nicot typu Dětí noci, která pak v novém miléniu zaplavily vody českého uměleckého filmu. Já mám ale tolik předchozích zkušeností s českými nicotami, že mě Zvířata ve městě nedokázala zaujmout ani přes určitý historický kontext a fakt, že to až taková nicota není. Nejvíc mě zaujal neotřelý začátek, prostředí zoo, představení trochu zvláštní hlavní postavy Karla a skvělá hudba, ale zbytek na mě byl moc vztahový, málo psychologický a celkově poněkud plochý, tudíž mě ta výpověď nechala chladným, ačkoli se nedá říct, že by byla špatná. Jen to teda má divně mizerný střih, kdy scéna skončí třeba v půlce věty (!) a ty paralely za klecí/v kleci a člověk/zvíře jsou časem příliš jasné. Celkově ale svérázný a rozhodně svým způsobem podnětný film, ale viděl jsem až moc podobných na to, abych právě z Křístkova měl něco výraznějšího. Slabé 3* (07.07.2024)

Snímek je rozhodně více o vztazích mezi lidmi jako takovými, než aby byl o vztazích lidí ke zvířatům. Herci hrají dobře, ale příběh je takový roztřesený a závěr dokonale zkažený objevením se autora právě tohoto příběhu. Mám zvířata rád, filmy o nich už méně, a tento snímek mne nijak nenadchnul. 201110169153/9349 (09.03.2014)