Ouija: Zrození zla

Vcelku příjemné mainstreamové hororové retro, na které není důvod - na rozdíl od prvního dílu - nějak víc nadávat. Na druhou stranu jsem dalek i nějakých oslav. Trochu to na mě působilo jako kostrbatý sled scén a nápadů, které se Flanaganovi nevešly do Oculusu. Čímž chci hlavně říct, že ač jednotlivé strašidelné scény víceméně fungují dobře, neměl jsem dojem plynulého zážitku. Občas jako kdyby na sebe scény úplně nenavazovaly, jako kdyby někde něco chybělo nebo přebývalo. A jakousi strnulostí na mě působilo i inscenování konkrétních scén. Postavy strnule stojí, pak se jedna nějak divně pohne, něco řekne, působí to divně nepřirozeně, nevím. Tenhle rok měl být se třemi želízky v ohni Flanaganův, ale opět je z toho pouze relativní spokojenost. A měl by někdo Mikovi říct, že to s těmi protaženými ksichty a zabílenýma očima trochu přehání, zas tak creepy to není... (05.11.2016)

Není nic horšího, než když se díváte na horor, který se vám líbí i přes hodnocení ostatních a říkáte si, že je strašně super a děsivej a během posledních 10 minut se tam stane tolik nelogičností a hloupostí, že si řeknete: aha, tak proto to každej sepsul a z plánovaných 4 hvězd dáte z milosti 3 hvězdičky a film zapadne do propadliště dějin. Přitom ani nechápu, proč to musí být jakože pokračování hororu z roku 2014, když se odehrává jakože 50 let předtím, mohl to být naprosto samostatný film s ouija deskou, vždyť hororů s roztřesenou kamerou taky máme stovky a všechny nejsou pokračováním Paranormal Activity. (11.01.2017)

Taký ten pekný kúsok s koncom, pri ktorom moja hororová dušička zaplakala sklamaním. Ryšavá slečna svojej malej, roztomilej, posadnutej sestričke zašpricuje chriapu, pokazí mi pekne strávený čas a odprace sa do bielej izby, kde bude trpieť až do roku 2014, kde sa, ak si dobre pamätám, s ňou skontaktujú študenti, ktorí boli tak dementní, že nebrali na vedomie pravidlo, ktoré nás, pozorných divákov naučila doterajšia kinematografia. No, nikdy nevyvolávajte duchov v dome s veľmi temnou a pohnutou minulosťou. Alebo si to celé len pletiem s iným filmom? (05.06.2017)

Zpátky do minulosti se vším všudy. Je tu vidět velká inspirace horrorovými klasikami, ovšem inspirovat se v minulosti a podat to kvalitně není vůbec nic špatného. Trochu horší je, když chybí vlastní iniciativa. Mike Flanagan je jedním z těch kvalitnějších talentů moderního horroru a je vidět, že má horrory rád, tady místy ukazuje že až moc. Nechal se nám trochu unést a zreprodukoval nám retro do moderna zasazené do retra. Trošku zmatené vysvětlení, ale tak jsem to prostě cítil. Co mi vadilo nejvíc je samotný název filmu a s tím spojená Ouiji deska. Kdyby ve filmu nebyla, ničemu by to moc neuškodilo a i přesto, že z ní tvůrci ždímou maximum, myslím si že bez ní by se otevřela vrátka lepším duchařským nápadům. Velkou pochvalu si zaslouží Lulu Wilson, která je creepy jak se sluší a patří a na jejím skvělém výkonu stojí celý film. Děj skvěle graduje a přes pomalejší úvod se přenáší do finále, které je v tom uplném konci trochu over the top, ale vzhledem k celkovému obrazu filmu se to dá odpustit. Rozhodně jsem od dalšího filmu o Ouija desce nečekal takovouhle kvalitu o to víc si cením Mika Flanagana, který sice čerpá inspiraci kde se dá, bez něj by ale film stál za starou belu. (30.01.2017)

A Flanagan opäť váľa! To je borec toto. Neskutočné ako dokáže z už tak niekoľko krát absolútne zneužitého subžánru akým je ducharina, spraviť ešte viac nezaujímavú, nudnú, vďaka prejebanej stopáži absolútne tuctovú sračku, ktorá nie len že nemá čím zaujať, ale miestami v prvej polovici pôsobí doslova odpudivo. Keď raz niekoho na tejto stránke napadne možnosť zvoliť si rebríček "neschopných, precenených režisérov", mám hneď dvoch kandidátov, ktorí sa budú byť o top pozíciu ako Barca s Realom. Prvý je tento tu, no a v tesnom závese nebude nik iný ako Robino Z. Hneď teraz by som dokázal vymenovať tak päť ducharín tohto roku od menej "známych" tvorcov, ktorí sa snažili aspoň o niečo, lebo v tomto počine, akoby chcel tvorca preukázať najmä silu v bohatej slovnej zásobe, než skutočných prvkoch, ktoré divák od takéhoto filmu skrátka očakáva. Neustále sa tu od prvej minúty žvásta kurva jak na nejakom trhu v Krakove pri zjednávaní ceny za kabát z líšky, pričom nebyť tej natiahnutej papuly jak u zubára, len sťažka by som si na niečo pamätal. Snaha o budovanie atmosféry mi tak po množstve premárnených príležitostiach "vyľakať", akosi vyšumela do stratena. Nebyť tej záverečnej 20 minútovky, zrejme by sa tu vynímala krásna "jednotka". Ten však nakoniec celkový dojem predsa len vylepšil, a tak ti milý Mike za tento tvoj pokus, udeľujem celé dve, zaslúžene hviezdičky. Uži si ich, lebo je dosť možné, že ich máš naposledy - 50% (05.11.2016)