Na špatné straně

Jsem rád, že se Mel Gibson vrátil mezi "živé". Na špatné straně je zdánlivě nudný a poklidný snímek, kde se toho moc neděje a více se mluví, ale když už se něco odehraje, je to drsné. A závěrečný střet byl hodně silný. Oceňuji i herecké obsazení a vizáž Gibsona. Knírek mu sice až tak nesluší, ale charisma mu se stářím neubývá. (31.03.2021)

Dva policajti jsou na šest týdnů suspendovaní. Potřebují prachy a jsou naštvaní, a tak se rozhodnou okrást gang, který plánuje velkou loupež. Trošku se to ale zvrtne. S. Craig Zahler je se svým třetím filmem stále stejně nekompromisní, překvapující a nepříjemný. A i když už víme, co od jeho příběhů čekat, i tentokrát dovede pořádně šokovat a rozhodit a k divákům je stejně krutý jako ke svým hrdinům. Fanoušky režiséra jeho novinka nezklame, přesně tohle jsme od něj totiž chtěli vidět. (25.03.2019)

Zahler zvolil přístupnější styl, to ale neznamená, že by byl předvídatelný nebo slevil na brutalitě. Na moralitu o dvou policajtech, které systém dohnal na hranu zákona navěšel velice aktuální témata. Gibson je herecky definitivně zpátky a Vaughan mu jako parťák skvěle sedne. Musí. Velká část filmu stojí na tom jak si ti dva povídají v autě. Akce moc není, ale když ano je realistická a zahlerovsky brutální. Z osudů vedlejších postav často mrazí. Pomalejší tempo má svůj smysl. (25.03.2019)

„Cesta zo školy by nemala byť plná útrap.“ – „Nie. To nemala.“ Je to (už asi typický, dalo by sa povedať) Zahler: dlhé dialógové scény, WTF nápady (chrúmanie) a strašné výbuchy násilia, ktorými posúva hranice toho, čo sa smie (prehltnutý kľúč, banka). Mnohé veci naoko nedávajú zmysel (dlhé scény s postavami, o ktorých netušíte, ako zapadajú do príbehu), ale postupne sa všetko vysvetlí a je to fakt kruté. Je to dlhé, to áno, ale s pribúdajúcimi minútami ma to dostalo. Nie je to geniálne, ale hlavne ku koncu ma fakt zaujímalo, ako to dopadne. A dopadlo to všelijako. Proste Zahler. (14.04.2019)

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)