Sweet Country

Warwick Thornton je takovým majákem Australské kinematografie, který daleko vyčnívá v jinak celkem pustém okolí. Ač si od svého posledního výtvoru Samson and Delilah (2009) dal hodně načas, Sweet Country za tohle delší čekání opravdu stálo. Natočil krutý, ale zároveň spravedlivý film, s nádherně nasnímanými australskými scenériemi, které se mu jakožto režisérovi i kameramanovi v jedné osobě povedlo zachytit tak jak to snad dokáže jen rodilý Australan s unikátním vztahem ke své zemi a samozřejmě s velkým kameramanským talentem. Silný vztah Thorntona ke kultuře jeho země je očividný a Sweet Country je film přímo nasáklý upřímně krutou historií počátku dvacátého století, což pro původní Australské obyvatele nebylo zrovna šťastné období. Sweet Country události tohoto období vyobrazuje skrze příběh jednoho z domorodců Sama Kellyho, který už sice není otrok v pravém slova smyslu, ale stále je „blackfella“ pracující pro jednoho „whitefella“. Kelly v sebeobraně zabijí jednoho z bělochů ze sousední farmy, což se v této době skoro rovná sebevraždě, od této události se odvíjí celý příběh filmu. Thornton dělí Sweet Country do tří částí, přičemž každá z nich je jiná a každá má svoje odlišné žánrové kvality, co je spojuje je kvalitně odvedená filmařská práce. První část je rodinné drama na téma rasová rozdílnost, prostřední část je špinavá odplatná honba přes zaprášené Australské pouště a závěrečná část je napínavé soudní drama. Herecké výkony, s přihlédnutím k tomu, že hodně herců není profesionály, jsou kvalitní, přičemž jasným highlightem je výkon ostříleného Sama Neilla. Thorntonovi se musí také přičíst k dobru fakt, že všechny postavy vyobrazuje skrze střídmí a spravedlivý pohled zkušeného vypravěče, který ví, že nejlepší cesta k realistickému příběhu, je skrze opodstatněné činy postav. Všechno to začíná u názvu Sweet Country, který je kontrastem k filmu samotnému, po shlédnutí zanechává hořkou pachuť, protože je jasné, že země zaslíbená Austrálie v této době opravdu nebyla. Podobně vytváří Thornton dva proti póly uvnitř děje filmu, nádherné australské scenérie a citlivá práce kamery kontrastuje s krutým a špinavým dějem filmu. Opravdu vyzrálé dílo a skvělá Thorntonova vizitka. 84% (27.09.2018)

Australani mají prostředí na poctivý ponurý westerny současnosti, to se musí uznat. Pořád se nad jejich národem honí zápach historie, který vychází z anglických trestanců. Navíc téma Aboriginců se jim taky úplně nepovedlo zpracovat. Je tedy co nabízet a zde zkombinovali obojí. Zajímavé, trošku emotivně ploché, ale atmosférou určitě zajímavý kousek. (26.11.2020)

Marně lovím v paměti, kdy si v zámoří naposledy nepletli western s audiovizuálním uspáváním insomniaků a kdy do něj ještě nefušovali můzami od hlavy k patě posraní specialisté na natáčení dvouhodinových jednozáběrových dokumentů o schnutí klokaního trusu uprostřed buše. A nebýt mého naprostého zoufalství z řečeného, tak bych se patrně s tímto na první trailer silně angažovaným a extrémně nezáživným dežo ví na Batmanovo vyprovázení Maguy do Pelhřimova a dalším hřebíkem do rakve žánru nesetkal. Tohle musí na festivalech sbírat ceny jak na běžícím páse. (05.08.2018)

Prvoplánový šablonovitý doják o křivdě a nespravedlnosti na čestném a dobráckém aboridžinském dědouškovi, který polopaticky omílá už stokrát omletou pravdu o tom, jak zhovadile se někteří bílí osadníci (nejspíš většina bílých osadníků) chovali k domorodým Austrálcům. Točit to běloch, utrousím cosi o komerční vypočítavosti, vyčpělém sebemrskačství a salónním humanismu, ale od potomka původních obyvatel to beru. Navíc se natáčelo v nádherné krajině a už jen proto stojí film za zhlédnutí. Ale vyšší smysl a poselství, než jen vizuální krásu, v něm radši nehledejte. (20.04.2020)

Zápletka je westernová. Meditační záběry sluncem a větrem ošlehané krajiny a děsivé přírody film povyšují na umělecké dílo. Snímek je plný rasismu a nenávisti a uvažujeme, zda je naděje na změnu. Režisér Thornton prostříhává do budoucnosti, což diváka povzbuzuje těšit se dopředu. Všechny postavy v Sweet Country nějak pramení z toho, že všechny charaktery tu nějak překročí své špatné stránky. Ale některé věci nelze tak snadno vymazat. Nakonec si uvědomíme, že za zlem se skrývají jen lidé. (30.09.2018)