2001: Vesmírná odysea

K tomuhle filmu jsem pristupoval s drobnou neduverou a bylo to dobre, ze jsem od filmu nemel prehnane vysoke ocekavani. Rek bych, ze hlavni problem filmu je scenar (mozna, ze uz samotna predloha), protoze ackoliv se film zabyva dulezitejma otazkama, samotnej jeho dej by se dal shrnout do nekolika mala vet. A s tim souvisi delka filmu, tak jednoduchej pribeh proste nedokaze upoutat 145 minut. Zacatek s opicema byl dobrej, jen me to jejich vresteni po chvily lezlo na nervy, ale musim uznat, ze ty opice se fakt povedly. Jenze pak pride na scenu monolit a az do konce filmu jsem nepochopil kde se vzal a co ma za smysl. Kdyz se po chvily dej presunul do vesmiru, tak nejdriv uchvati skvelou hudbou a vynikajicim sladenim obrazu s jiz zminenou hudbou. Jenze pak uz je to s hudbou horsi, dalsi skladby jsou takovy divny az neprijemny. Co se tyce triku, ty, ac stary skoro 40 let, jsou velmi slusny a mohli by konkurovat i dnes nejakejm filmum. Tesil jsem se na souboj lidi se superpocitacem, jenze ten pocitac umi hlavne jen kecat a jeho vypnuti neni zadnej problem. No a zaverecnejch 30 minut je sice po vizualni strance bomba, ale tak nak jsem nepochopil, co to jako melo bejt. Takze jaky dat hodnoceni, na jednu stranu krapet nudnej a moc rozvleklej film a zrejme i Kubrickuv nejhorsi (respektive muj nejmin oblibenej), ale na stranu druhou, film ve me zanechal docela silnej zazitek. (01.02.2007)

Hned ze začátku chci zdůraznit, že jsem velkým obdivovatelem Stanleyho Kubricka a jeho filmy považuji za geniální. Vesmírná Odysea na mě působí jako jeho nejkontroverznější snímek, který buď obdivujeme a uznáváme jako nejlepší sci-fi nebo nám příde jako jedna velká nuda. Já se hlasím k první skupině s tím rozdílem, že 2001 nepovažuji za nejlepší sci-fi, ale za kultovní, které udalo směr svému žánru. Příběh jsem po první shlédnutí úplně nepochopil, proto je lepší před projekcí přečíst knihu od Arthura C. Clarka. Neuvěřitelně nadčasová záležitost, která díky oscarovým vizuálním efektům, dokonalé hudbě (spojení vesmírných letů se Straussovým valčíkem je geniální záležitost), zajímavému příběhu a brilantní režií génia Stanleyho Kubricka předběhl dobu o několik let....... (07.03.2008)

„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- (14.06.2008)

Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. (16.05.2002)

Vnitřně komplikované dílo a hluboce vzrušivý umělecký zážitek. Je to osobité, je to kontroverzní a vynucuje si to odezvu jak u kritiky, tak u diváků. Někdo to otevřeně nedával, nemínil pochopit a odmítal chválu všude kolem, jiní tenhle promyšlený tah hltají. Je nicméně vzrušující pobývat v téhle společnosti, kterou Stanley Kubrick vypiplal do nejmenšího detailu. Ač ano, po opolidech (scéna s vyhozenou kostí se stala hýčkaným fetišem filmových fandů) je to nesmírně dlouhé, ale zase dokazuje, jak komplikovaným tvůrcem Kubrick byl. Inspirace pro desítky následovníků. (18.10.2016)