Barry Lyndon

Stanleyho galerie výtvarného umění, které muže konkurovat leda ta Ridleyho z roku 1977. Obrazy o lovci štěstí, který šplhá po sarkastickém žebříku oportunismu až do aristokratických výšin, jsou přenádherné. Škoda jen, že se do těch prostých pikareskních rámů nepodařilo dostat více srdce, jako se to třeba podařilo u lůžka malého Bryana či při poslední satisfakci za holubího vrkání, nicméně emoce nejsou prvoplánově to, co bych u chladného šachisty Kubricka vyhledával. „…good or bad, handsome or ugly, rich or poor, they are all equal now..” (11.06.2018)

O tom, že Barry Lyndon je skvělý film, se nehodlám přít. Jeho kvality jsou nezpochybnitelné. Kamera, hudba, režie, všechno je tak, jak má být. Jenže zde přichází důvod, proč nemůžu dát plný počet. Místy jsem se nudil. Navíc mi v tomto filmu chybělo "to něco" co bych si pamatoval hodně dlouho. To něco, co jsem našel například v Paths of Glory nebo v Olověné vestě. Bude to znít divně, ale i přes tyhle výhrady si Barryho Lyndona opět pustím a co víc, budu se na další projekci těšit s nadějí, že mi dnes "to něco" uniklo a já to najdu při dalším zhlédnutí. Do té doby tu nechám 4 hodně silné hvězdy. (01.02.2010)

93% - Barry Lyndon je zatraceně dlouhý film, a po celou dobu jeho trvání má stále o čem vyprávět. Miluji Kubrickovu schopnost zachytit kamerou prostor. Na mnoha místech jsem u tohoto filmu užasle zíral, co se všechno do kamery vejde. Děj má fakt spád, a jeho rozdělení na dvě části s přestávkou jsem ignoroval. Vše je jedna linie, kterou člověk pozorně sleduje od začátku do konce. Herecké výkony jsou skvostné. Ryan O´Neal dokázal přesvědčivě předvést vývoj osobnosti během jejího života. Vývoj tak nenápadný, a přece jsem si na konci filmu vzpoměl, jak na mě působil Redmond Barry na začátku... Výběr hudby (Händel, Schubert, Vivaldi, etc.) je už u Kubricka konstantně geniální. Zejména když se po dlouhé době hudba znovu opakuje, a symbolicky tím uzavírá příběh. Nádherný film. (02.02.2006)

Nejhorší Kubrickův film, co jsem viděl. (update 2008 - psáno ještě před tím, než jsem viděl Killing) Zvláště první půlka je značně rozvleklá, druhá už je lepší, ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že když natočíte tříhodinový kostýmní film, kritici se automaticky posadí na zadek. Veskrze průměrná věc. (23.10.2003)

Jsou filmy, které jsou dokonalé a pak jsou filmy, oproti kterým jsou ty dokonalé pouhopouhou odpudivou slizkou (nic proti slizkám) a tohle je jeden z nich, naprosto špičkově odvedená práce ve všech možných ohledech a nehynoucí slávu a vzývání by si zasloužila i ta nejšpinavěší přezka od bot zde se vyskytující a Cubrick je jednoduše mág filmových pásů (proto si také jeho filmy dávkuju hodně pozvolna, neboť vypackat si je během pár dní by bylo nezměrné plýtvání, další si možná dovolím na vánoce). Skvěl odvyprávvěnej příběh, který by snad u jakéhokoliv jiného režiséra neobstál (a i tady druhá polovina trochu nestíhá, chybí ji lehce ironizující jiskra a i hudební doprovod není tak silný, ale to jsou výtky podřadné) a nevadí tomu ani jindy trochu děs vyvolávající tříhodinová stopáž, která není překážkou, protože tróchen sarkastické podání výsledku hrozně sluší (a taky dokonalá kamera, herci, sličné děvy, výprava, bla, bla blábolobly, bláá). Ideálnější film pro tří tisící hodnocení na čsfd sem si vybrat nemohl. Nemrzí mě to. ... Neomluvím se. Půjdu stejně rád do pekla, jako do Dubinu (30.08.2014)