Barry Lyndon

Sociálno-kritická realistická literatúra 19.storočia je obludná estetická stratégia. Ak spisovateľ povie A, myslí tým A, nanajvýš "A", o žiadnom B tu nemôže byť ani reči. Dokonca si myslím, že napr. niektorové Dickensove výtvory sú prachobyčajným gýčom. So záujmom som teda čakal, čo taký Kubrick urobí s takým Lyndonom. Dlho som v ňom hľadal nejaké B, ale žiadne som nenašiel. Spoliehať na nadčasovú platnosť príbehu je povrchné. Radšej si nechcem predstaviť, ako by vyzeral Gepard, keby ho bol režíroval Kubrick. Viscontiho koncepcia výnimočnosti superbanálnych detailov, prepotrebných zbytočností a magickej jednoty filmového času a času skutočného dokáže zmeniť príbeh v lyricko-epické dielo. Kubrickova chladná koncentrovanosť robí z historického príbehu ...historický príbeh. Kubrick sa zrejme nazdával, že svojou genialitou nadpriemerne zvládne akýkoľvek žáner. Nezvládol. Divák so zaujatím sleduje podivuhodný príbeh Barryho Lyndona a zároveň sa kochá. Kochá sa víziou anglického vidieka, ktorý vyzerá presne ako luministické krajiny na obrazoch Johna Constabla, kochá sa naštylizovanou Marisou Berenson, ktorá vyzerá presne ako Sarah Siddonsová na tom báječnom portréte od Gainsborougha. Odkedy ale kultivovaný vizuál automaticky indikuje prítomnosť umeleckého diela? Ak by Kubrick bol využil maniakálnu obsesiu v evokácii klasickej anglickej maľby na vytvorenie nejakej nosnej koncepčnej stratégie, možno by som sa nezmohol ani na krátky komentár. Tak všetky tie šialene drahé zábery na šialene drahé lokácie (Castle Howard, Blenheim Palace, Stourhead Park...) zostávajú len šialene drahými zábermi. Kubrickova režisérska bravúra sa zaskvie len občas (scéna s lady Lyndon podpisujúcou doživotnú rentu), potom náhle pohasne a režisér už "len" rozpráva príbeh. Nuž, prečo nie. Žiadna druhá Odysea to ale v žiadnom prípade nie je. (22.08.2007)

O tom, že Barry Lyndon je skvělý film, se nehodlám přít. Jeho kvality jsou nezpochybnitelné. Kamera, hudba, režie, všechno je tak, jak má být. Jenže zde přichází důvod, proč nemůžu dát plný počet. Místy jsem se nudil. Navíc mi v tomto filmu chybělo "to něco" co bych si pamatoval hodně dlouho. To něco, co jsem našel například v Paths of Glory nebo v Olověné vestě. Bude to znít divně, ale i přes tyhle výhrady si Barryho Lyndona opět pustím a co víc, budu se na další projekci těšit s nadějí, že mi dnes "to něco" uniklo a já to najdu při dalším zhlédnutí. Do té doby tu nechám 4 hodně silné hvězdy. (01.02.2010)

Vizuálně dokonalé dílo mistra Kubricka! Z technického hlediska není snímku co vytknout. Na člověka úplně dýchne atmosféra té doby. Úžasná kompozice obrazů, vynikající kamera ( po zásluze odměněna oscarem ), dokonalý výběr in ( ex) teriérů, parádní dobové kostými, vše doplněno vhodně zvolenou hudbou. Vynikající herecký výkon zde podává Ryan O' Neal jako Radmond Barry. Barry Lyndon je lehce sarkasticky vyprávěný příběh bezvýznamného Ira, kterému se podaří vystoupit na vrchol společenského žebříčku, aby následně zažil tvrdý pád. Snímek ( ač má 184 minut ) nenudí , ba právě naopak a pokud se člověk naladí na pomalé tempo vyprávění příběhu, tak si to bude parádně užívat ( tak jako já) . Největší podíl na výsledku má bezesporu mistr Stanley Kubrick ( toho oscara by si zasloužil ) . Jedná se o nadčasové dílko. p.s. nemůžu nezmínit vynikajícím způsobem odvedenou práci vypravěče, který má na výsledné podobě snímku velkou zásluhu. Kdo viděl, ví o čem mluvím! (29.05.2009)

Bude to samá chvála, ale co jinýho lze říct na adresu filmu, který jsem i přes tříhodinovou stopáž slupl jako malinu? Kompozice obrazů, promyšlené užití barev a kontrastu, dokonalý výběr interiérů a exteriérů, skvostná kamera, vhodně zvolená dobová hudba a i kostyméři se vyřádili. A to vše pro potěchu oka, které se tři hodiny vydatně pase. A nadto lehce sarkasticky vyprávěný příběh, který diváka vtáhne a nepustí až do závěrečných titulků. A nuda, ta tu nehrozí ani omylem.....Po ´Divnolásce´ můj druhý nejoblíbenější Kubrickův film. (05.10.2004)

Tak jak působí po výtvarné stránce obrazy velkých mistrů vrcholného baroka, tak působí i další skvost Stanleyho Kubricka "Barry Lyndon". Bez použití jakýchkoli osvětlovacích zařízení, pouze s použitím svíček a prací se světlem a stínem natočil bezchybný film, ve kterém každý záběr je skutečnou lahůdkou. A v tom všem se odehrává dojemný příběh muže, který se drápe výš a výš, aby nakonec nemilosrdně spadl k začátku. Životní výkon Ryana O'Neala a asi jediný Kubrickův film, který neměl problémy při uvedení s kritikou a jediný plně doceněný (no, kromě Oscara za režii). V době uvedení snímku nebyl nijak diváky oblíben, byl označen za příliš nudný a dlouhý. Blbost. Každý, kdo si dokáže vážit poctivého řemesla, třeba už jen za jedinečnou výpravu a kameru musí tento snímek ocenit. (06.10.2006)