Barry Lyndon

Sociálno-kritická realistická literatúra 19.storočia je obludná estetická stratégia. Ak spisovateľ povie A, myslí tým A, nanajvýš "A", o žiadnom B tu nemôže byť ani reči. Dokonca si myslím, že napr. niektorové Dickensove výtvory sú prachobyčajným gýčom. So záujmom som teda čakal, čo taký Kubrick urobí s takým Lyndonom. Dlho som v ňom hľadal nejaké B, ale žiadne som nenašiel. Spoliehať na nadčasovú platnosť príbehu je povrchné. Radšej si nechcem predstaviť, ako by vyzeral Gepard, keby ho bol režíroval Kubrick. Viscontiho koncepcia výnimočnosti superbanálnych detailov, prepotrebných zbytočností a magickej jednoty filmového času a času skutočného dokáže zmeniť príbeh v lyricko-epické dielo. Kubrickova chladná koncentrovanosť robí z historického príbehu ...historický príbeh. Kubrick sa zrejme nazdával, že svojou genialitou nadpriemerne zvládne akýkoľvek žáner. Nezvládol. Divák so zaujatím sleduje podivuhodný príbeh Barryho Lyndona a zároveň sa kochá. Kochá sa víziou anglického vidieka, ktorý vyzerá presne ako luministické krajiny na obrazoch Johna Constabla, kochá sa naštylizovanou Marisou Berenson, ktorá vyzerá presne ako Sarah Siddonsová na tom báječnom portréte od Gainsborougha. Odkedy ale kultivovaný vizuál automaticky indikuje prítomnosť umeleckého diela? Ak by Kubrick bol využil maniakálnu obsesiu v evokácii klasickej anglickej maľby na vytvorenie nejakej nosnej koncepčnej stratégie, možno by som sa nezmohol ani na krátky komentár. Tak všetky tie šialene drahé zábery na šialene drahé lokácie (Castle Howard, Blenheim Palace, Stourhead Park...) zostávajú len šialene drahými zábermi. Kubrickova režisérska bravúra sa zaskvie len občas (scéna s lady Lyndon podpisujúcou doživotnú rentu), potom náhle pohasne a režisér už "len" rozpráva príbeh. Nuž, prečo nie. Žiadna druhá Odysea to ale v žiadnom prípade nie je. (22.08.2007)

U tohoto filmu musí jít člověk s pocitem, že se netěší na žádnou činnost, která bude po něm následovat. Nesmí si třeba říkat: "Až to skončí, pudu pařit na počítači", to by byla ta největší chyba. K tomuto veledílu je potřeba přistoupit tak, jakoby to byly vaše poslední tři hodiny v životě. Pak si nebudete přát konec a budete si vychutnávat každou minutu a každý tón nádherné hudby tak, jak se to naštěstí podařilo i mně. (08.02.2006)

Tak napotřetí. Je to sice hezká kapitolka z dějin filmu na téma svícení a román Williama Makepeace Thackerayho si jednou ráda přečtu, ale když nefunguje ani scéna hledání mašle v záňadří, tak je s tím filmem něco v nepořádku. Ano, to něco se jmenuje Kubrick. Hurá! A my tleskáme a my plácáme. A my se sice nekocháme reáliemi 18. století, pro které samozřejmě nemáme pochopení, ale kocháme se kompozicemi a antihrdinou a jako opičky přejímáme naučná poučení o božském auteurovi, který je nám tak blízko. (22.03.2013)

Majstrovské dielo s maximálne verne spracovanou historickou atmosférou so všetkým čo k tomu patrí, od kostýmov, výpravu až po spoločenské vykreslenie sociálnych pomerov 2. pol. 18 st. a to do najmenších detailov. Absolútne perfektné a verné filmové spracovanie určitej historickej epochy, jednoducho nádhera. Príbeh o chudobnejšom, ale zato šikovnom a cieľavedomom hochštaplerovi a neskôr milujúcom otcovi Barry Lyndonovi, aj keď pomerne dlhý a miestami trocha vláčny, upútal už od začiatku a až do konca nepustil. Rozhodne odporúčam do pozornosti, hlavne milovníkom historických filmov. (16.02.2015)

Tento Kubrick mě dlouho trošku míjel a popravdě se mi do něj ani moc nechtělo. Přece jen 3 hodiny nejsou málo. Nakonec film díky vybroušeným dialogům a skvělé umělecké kameře pěkně uběhne. Právem může být film považován za nejlepší snímek z 18. století. Protože opravdu tak působí. Veškeré záběry kamery působí jako plátno obrazu. PS: Doporučuji scénu záverečného střeleckého souboje ve stodole. S odstupem času považuji Barryho Lyndona za nejlepšího Kubricka. 110% (15.03.2009)