Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Diskuze
Protože TOP 200 v podstatě nic neznamená a na kvalitě filmu to rozhodně nic neubírá ;)
...nejen proto víc sleduju žebříček na IMDb. :)
Nějak nechápu, proč tenhle naprosto skvělej film není v TOP200.
tak to bezpochyby .. kdyz me to nikdy neda..je to takova lehka deformace, kdyz clovek tyhle veci studuje :-D
No jako, ne že by to nebylo zajímavý, to určitě je =) Ale víš co, přece jen Pomeranč je trošku jinde ;)
ehm.. no trosku jo, priznavam :-) kdyztak kdyz bude nekdo chtit pokracovat, tak at mi to hodi do posty, at tady neni bordel.. ackoliv aspon je tu aktivita :-)
Chalpi, nechcu vám do toho kecat, ale už jste vážně trošku off topic.
Ano. Neshody jiste byly, ale konkretne tesne pred zacatkem valky se treba Francouzsko-Nemecke vztahy skutecne zacinaly zlepsovat..ostatne uz to bylo pres 40 let od Sedanu. Britanie je jina vec.. tam byl problem kolem neustaleho souboje v namornim zbrojeni.. nicmene Britanie nebyla pred valkou clenem zadneho spojenectvi a do valky ji zatahla nemecka invaze do Belgie (ostatne odpor Belgicanu je zrejme klicovou pricinou, proc se na zapade valka zasekla v zakopech..) Faktem vsak zustava, ze Vilem II. a Mikulas II. meli skutecne velmi pratelsky vztah. ja zase doporucuji jako kvalitni literaturu k 1. sv. valce M. Gilberta. Jinak souhlasim, ze s tak dlouhym prubehem vubec nikdo nepocital..
Helmut02: To není tak docela pravda, doporučuji nejlepší dílo o 1SV od Nialla Fergusona - Nešťastná válka ... Tam je velmi dobře popsáno, že velké nesváry byly zejména mezi Německem a Britským impériem ... Ve Francii to zase 30 let šovinisticky vřelo kvuli ponizeni z prusko-francouzské války ... Do toho ambice Ruska jakožto obránce křesťanů na balkáně ... Ty vztahy byly velmi napjaté delší dobu, ale nepočítalo se s takovým zdlouhavým a vysilujícím průběhem, spíše se počítalo s taktikou dvě tři bitvy, oddech, bitva, vítězná bitva, separátní mír/vítězný mír ...
Ja historii znam dobre, takze netreba poucovat :-) atentat na Frantiska Ferdinanda samozrejme nebyl pricinou valky... stejne tak nelze jednoznacne rici, co onu valku vlastne zpusobilo (historici se o tom hadaji dodnes - narozdil od WWII, kde je to jasne). Zajimave totiz je, ze na pocatku roku 1914 vubec nikdo valku necekal a stejne tak nebylo prilis ochoty zahajit valku po samotnem atentatu.. (Vilem II a car Mikulas byli dobri pratele, evropske panopvnicke rody byly nesmirne provazany) ostatne neni nahodou, ze se Vilem II. snazil jeste v den, kdy mela zacit invaze do Lucemburska, celou akci zastavit..
Zdalo by se, ze mohl byt problem v systemu tajnych dohod a alianci, ktere spustily lavinu.. ale spolek byl obrannou alianci..stejne tak francouzsko-ruske spojenectvi.. Britanie nebyla v roce 1914 soucasti zadne aliance! Stejne tak se v teto dobe lepsily vztahy mezi Nemeckem a Francii, ktere byly dlouhodobe napjate.. Takze 1. svetova valka je vicemene docela zahada.. ja sam se priklanim k nazoru, ze atentat byla rozbuska, na kterou reagovalo verejne mineni (i v Nemecku) a generality, ktere zacaly situaci vest k valce..k tomu bych jeste asi pridal rozpad koncertu velmoci po balkanskych valkach.. ale to je pouze muj osobni nazor a rozhodne je zpochybnitelny.. Faktem totiz zustava, ze vztahy mezi velmocemi v Evrope nebyly roku 1914 nijak napjate.. Jiste ze v nekterych kruzich se ozyvalo volani po valce, ale to bych jako pricinu nevidel..
Co se tyce stagnace.. v roce 1973 padla videnska burza a skutecne doslo ke konci liberalismu a zhorseni hospodarske situace.. ale nebylo nic zas az tak radikalniho (napr. v porovnani s velkou depresi 30. let). Ja sam zastavam nazor, ze prelom 19./20. stoleti byl pro Cechy jednim z nejlepsich obdobi dejin (rozhodne lepsi nez 1. republika!)..
Stagnace? wtf? nikdy v mírových dobách nešel technický a vědecký vývoj tak kupředu jako během Pax Britannica, vždyť za těch zhruba 70 let se kvalita lidského života zvedla stonásobně oproti předešlým 5000 let lidské civilizace ... Ach jaké to krásné časy, nebýt zkurvených nacionalistů a deterministů a jiné verbeže...
Helmut02: Při hledání příčin války je třeba vymanit se z historického diskurzu, který prostě jede stylem "zastřelení následníka trůnu - válka". Je třeba začít uvažovat i trochu abstraktněji. Od roku 1815 v Evropě prakticky nebylo války (pokud nebudeme počítat Krym a Sadovou). Napoleonské války urychlily tok dějin, ale po jejich skončení přišla stagnace. Existovala spousta archetypů a pohnutých vizí, které ale v nastálé stagnaci a byrokracii nenašly místo. Tak se na počátku století Evropa chvěla v očekávání něčeho velkého, co smete dosavadní řád. Spousta umělců k válce vyzývala, množily se apokalyptické vize plné zkázy. Tolik ve zkratce. Doporučuju přečíst si něco třeba od George Steinera.
jenom trosku ubrat popisu deje.. kdo to nevidel, ten bude nastvan, kdo to videl, ten to nepotrebuje :-) treba Barry Lyndon mi prijde stejne "genialni" jako ostatni Kubrickovy filmy.. akorat je uplne jiny..
Jenom me zarazi tohle: Ne té nudy, která na přelomu 19. a 20. století pohla dějinami tím, že způsobila první světovou válku, (...)
Coze to zpusobilo prvni svetovou valku?
Mé zamyšlení nad Mechanickým pomerančem a Barry Lyndonem: http://blog.vlastenci.cz/recenze/filmove-umeni-stanleyho-kubricka-cast-2/
Díky všem. Po Blade Runnerovi jsem si říkal, že je tady trošku podhodnocený. Po Mechanickém pomeranči jen žasnu, že něco takového chybí v top 200.
Pawlinkaaa: Taky moznost, rovnez dávno čteno...
Pawlinkaaa - áno, dobre si to pamätáš.
Ta spisovatelova kniha se Mechanický pomeranč jmenuje, ne? Nevím, jistá si nejsem, je to už nějakou dobu, co jsem to četla...
Djoker: Clockwork orange je cockney výraz pro něco na první pohled normální, ale pod povrchem nenormální, zkažené... Svou roli to má i v knize, kdy Mechanický pomaranč zmiňuje napadený spisovatel ve své knize...
Djoker - Ten pomaranč tam bol, ale v inej ako ovocnej forme :)
Nic kontroverznějšího jsem neviděl, ale kde je ten pomeranč? :)
procpak? Zaver mi zas az tak prekvapivy neprisel..naopak logicke vyusteni..Tedy jestli je myslen uplny zaver a ne sceny v nemocnici..
Strhující film, kde mě krom perfektní myšlenky uchvátily i zajímavé záběry typické pro Stanleyho Kubricka při čemž nejvíce mne překvapil závěr filmu.
3 projekce máš na docenění, u pomeranče však stačí bohatě jedna...
Tři projekce sem potřeboval na Matrix.
Tak je, samozrejme. Ale az napotreti jsem si to vsechno usporadal a ziskal (snad) konecny pohled na to, o cem vsem Mechanicky pomeranc je. A ze toho je hodne..
Pro pochopeni filmu kniha zcela zajiste neni potreba. Ale je k tomu potreba videt film minimalne trikrat, coz zrovna tady vubec neni problem :-)
Heretic: kniha je slabší než film (Anthony Burgess to nedotáhl do tíženého konce) a není potřebná pro pochopení filmu... i když někdo by si ji tady měl určitě raději přečíst:)
paradni filmecek..