Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Sam som si nevedel predstavit, ci by Kubrick dokazal natocit komediu, na ktorej by som sa dokazal bavit a cuduj sa svete, bavil som sa. A neviem, ci to bolo teraz len tou temou studenej vojny alebo aj perfektne zahranou trojulohou Petra Sellersa. Aj George C. Scott, ktoreho som si zapamätal ako konzervativneho GENERALA PATTONA (1970) sa v tejto ulohe nedal zahanbit. Za Pattona dostal dokonca aj Oscara za najlepsiu hlavnu ulohu. Peter Sellers znamy ako Inspektor Clouseau zo serie RUZOVYCH PANTEROV od roku (1963) bol pre zmenu za trojulohu v tomto filme nominovany za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie mal Rex Harrison za ulohu v muzikali MY FAIR LADY (1964). Vidiet, ze v tom roku sa najviac tesil z oceneni muzikal My Fair Lady, pretoze aj Dr. Divnolaska mal dalsie 2 nominacie za najlepsieho rezisera a najlepsi film roka 1964, ale za obe nominacie sa z cenami potesil uz spominany muzikal. Jedine stvrtou nominaciou za najlepsi scenar sa potesil Edward Anhalt za anglicku historicku dramu BECKET s Richardom Burtonom a Peterom O´Toolom... 12.11.2009 ______ Peter Sellers - (Kapitán Lionel Mandrake / Prezident Merkin Muffley / Dr. Divnoláska) +++ George C. Scott - (Generál Buck Turgidson) +++ Sterling Hayden - (Generál Jack D. Ripper) +++ Keenan Wynn - (Plukovník Bat Guano) +++ Tracy Reed - (Slecna Scottová) +++ James Earl Jones - (Porucík Lothar Zogg) +++ Slim Pickens - (Major TJ. King Kong) +++ Peter Bull - (Velvyslanec De Sadecky) +++ Produkcia: Stanley Kubrick +++ Hudba: Laurie Johnson +++ (12.11.2009)

Nadčasová komedie, při které , přestože je studená válka dávno za námi, dodnes stydne krev v žilách. A co teprve v době svého vzniku, kdy rozhodně nebylo zvykem dělat si legraci z tak vážných věcí. Z hereckých výkonů rozhodně nejvíc uchvátí výkony Petera Sellerse, Petera Sellerse a Petera Sellerse. Určitě se na to někdy podívám zas. Zdravíme Dimitrije! (23.10.2003)

Jak už někteří zde podotkli, tak Divnoláska není komedie v tom smyslu, že byste se váleli smíchy po zemi. Je to spíše o té satiře na tehdejší poměry mezi USA a Ruskem (např. telefonát, kdy prezident USA oznamuje prezidentu Ruska, že je zřejmě "omylem vybombardují" mě dostal). Je to chladná, britská satira, kterou já ale mám rád. A proto volím jednoznačně za pět! P. S. George C. Scott a jeho "tak trochu" vzrušený generál na vše, co připomíná válku, je mimo hodnotící stupnici, to se prostě musí vidět! (18.08.2010)

Mein Führer, I Can Walk! Po minulé zkušenosti jsem už věděl co čekat, takže při druhém zhlédnutí se mi podařilo naladit na způsob humoru hned po 5 minutách (a proto upozornění pro případné poprvé se dívající diváky-je to řízná satira, ne klasická komedie se standartním postupem). A bavil jsem se ještě mnohem lépe než prvně. Spousta výborných scén (útok na základnu; obsah nouzové výstroje), trefných hlášek a narážek (vůbec celé diskutování mezi prezidentem a generálem, nebo telefonování dvou nejvyšších státníků) a komediálních výstupů (naprosto famózní Sellers, výborný Scott se svým nehodícím se úsměvem a neustálým žvýkáním) na pozadí mrazivé (a velmi dobře ohudebněné) satiry, kterou asi neocení úplně každý, avšak faktem je, že kdyby Kubrick ještě více přitlačil na pilu (především ohledně dění v základně), byla by to naprostá černohumorná pecka. Takhle se zde vyskytují pasáže, které mají komediální potenciál, ale ten je nevyužitý, proto je to z mé strany slabší, ale přesto zasloužený plný počet (na druhou stranu tam kde zrovna nefunguje humor, nastupuje neméně dobře zpracované líčení tehdejší doby). „Každopádně nejdřív střílejte, pak klaďte otázky. Raději pár náhodných obětí, než nedbalostí přijít o celou základnu.“ (14.10.2008)

Filmy poplatné své době se logicky točily vždy a všude. U nás je tento trend však nejmarkantnější v 50. letech. Z málokterého anglicky mluveného filmu však mám tentýž pocit jako z těch pitomých komunistických agitek jako právě z tohoto Kubrickova filmu. Je nutné si uvědomit, že byl natočen v první polovině 60. let, v době, kdy byl svět vůbec nejblíže třetí světové válce. Právě v době té nejstudenější války, kdy stačilo málo a atomová katastrofa by tvrdě dopadla na celé lidstvo. Karibská krize mohla skončit skutečně tragicky. Z tohoto filmu je velmi silně cítit ostrý antikomunismus, občas satiricky primitivní, a to mi opravdu vadilo. Přitom dle mého názoru není film ničím opravdu velkolepým. Kubrick natočil mnohem lepší filmy a přitom je dle žebříčku IMDb (22. místo je opravdu podivuhodné) jeho nejlepším. Je to právě onou antikomoušskou satirou, která je západní populaci tak blízká, protože komunismus samotný nezažili. Taky jsem antikomunista, ale proto přece nebudu tvrdit, že se mi film líbil. (22.04.2008)