Reklama

Reklama

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

  • USA Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb (více)
Trailer 1

VOD (1)

Černá komedie Stanleyho Kubricka pojednává o skupině paranoidních generálů fascinovaných válkou, kterým se “nešťastnou náhodou” podaří rozpoutat jadernou apokalypsu. Náčelník generálního štábu "Buck" Turgidson a generál strategického letectva Jack Ripper vyšlou letku bombardérů, aby zaútočila na Sovětský svaz. To aktivuje sovětskou tajnou zbraň zvanou “bomba posledního soudu.” Jedná se o ďábelský raketový systém, s nímž má být uskutečněn odvetný úder. Aby upozornil na tuto katastrofu, stane se britský kapitán Lionel Mandrake jedinou osobou, která má přístup ke generálu Ripperovi. Americký prezident Muffley se ve snaze odvrátit neštěstí pokusí přesvědčit opilého sovětského premiéra, že je to všechno jen hloupý omyl. Prezidentovým poradcem je šílený dr. Divnoláska, někdejší nacistický vědec. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (600)

viperblade 

všechny recenze uživatele

Jak už někteří zde podotkli, tak Divnoláska není komedie v tom smyslu, že byste se váleli smíchy po zemi. Je to spíše o té satiře na tehdejší poměry mezi USA a Ruskem (např. telefonát, kdy prezident USA oznamuje prezidentu Ruska, že je zřejmě "omylem vybombardují" mě dostal). Je to chladná, britská satira, kterou já ale mám rád. A proto volím jednoznačně za pět! P. S. George C. Scott a jeho "tak trochu" vzrušený generál na vše, co připomíná válku, je mimo hodnotící stupnici, to se prostě musí vidět! ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Po extázi, kterou ve mně vyvolal Mechanický pomeranč, jsem se zaměřil na další Kubrickovy filmy. Svým názvem mě velice upoutal Dr. Divnoláska, na kterého se tady pěla chvála nejen od Stanleyho fanoušků. Navíc se ukázalo, že podle IMDb je to jeho nejlepší film. Dlouho jsem se k němu nemohl dostat a moje očekávání tak byla větší a větší. Jak to vše dopadlo, je však jasné. Ani špetka zklamání. Brilantní válečná satira, která dokáže člověka i po letech skvěle pobavit. To, co předvádí Sellers a Scott, se prostě musí vidět. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Mein Führer, I can walk! (Michael Bay je buď totální ignorant, anebo přece jen trochu smyslu pro humor má; vzpomeňte scénu Rooseveltova vyskočení z invalidního vozíku přesně strangelavským způsobem.)Těžko byste se někdy jindy pozorujíce výbuchy atomových bomb nasmáli tak jako tady. Vlastně to nešlo natočit jinak než jako komedii. Studená válka, závody ve zbrojení, ničení nepředstavitelných rozměrů - vše, co naprosto přesahuje běžné schopnosti lidské obrazotvornosti, si nutně říká o co nejabsurdnější zpracování. Komediální forma snímek neodlehčuje, nýbrž mu právě naopak dodává palčivosti. Ten, kdo tu hledá zábavu nebo černý humor, oslyšen nebude, avšak měl by si uvědomit, že film nebyl prvotně natočen k těmto účelům. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Rozhodně tohle není ten typ komedie, při které byste se váleli smíchy. Spíš jsem se jen tak stále pousmívala. Z druhé strany mě tenhle film donutil zamyslet se nad některými problémy a myslím, že v době svého vzniku, za studené války, z něj muselo mrazit ještě mnohem víc. Protože ono to, co se nakonec stane, není zas tak úplně nereálné. Co se týče filmařské, technické a herecké stránky, nemůžu vytknout vůbec nic, snad jen to, že mi připadala jaksi potlačena lidská stránka věci, hrozně špatně se to popisuje, protože lidi jsou na plátně v podstatě pořád a neustále vedou dialogy, ale i tak mi přijdou jaksi v pozadí věci. ()

Galerie (194)

Zajímavosti (73)

  • Původně měl být v průběhu celého filmu prezident Muffley (Peter Sellers) hodně nachlazený. Peter Sellers takto skutečně odehrál několik scén, ostatní herci se jeho projevu neustále smáli a bavili se i při jeho jiných improvizacích během natáčení. Stanley Kubrick se poté rozhodl udělat z prezidenta vážnější postavu a scény s nachlazením byly přetočeny. Ve filmu však zůstal záběr, kde se Peter Bull jako sovětský velvyslanec snaží zadržet smích, když se Peter Sellers jako Divnoláska snaží ovládnout svoji pravou ruku. (Taita89)
  • Stanley Kubrick nechal pri natáčaní Petera Sellersa improvizovať. Potom si z jeho improvizácií vybral to, čo sa mu páčilo, a na tom staval film. (ČSFD)
  • Scéna „Ride the bomb“, kde major Kong (Slim Pickens) letí na bombě s kloboukem v ruce, je často napodobována a parodována např. v seriálu Simpsonovi (od r. 1989), ve hře „Fallout“ nebo tisknuta na trička. (PD321)

Reklama

Reklama