Spalující touha

Mistrovské dílo velmistra Kubricka, které pouze potvrdilo, že Kubrick je zkrátka puntičkář a na filmu tohle nejde přehlídnout. Je až neuvěřitelné, že to co u jiných filmařů jsme schopni považovat za dokonalost, tak mistr Kubrick tohle celé dokáže povýšit na ještě vyšší úroveň. Jeho filmy jsou dokonalé pokud se jedná o hudbu, atmosféru, herecké výkony, výtvarnou stránku, výstavbu dialogů, příběhu atd. 85% (30.11.2008)

Tomuto mistrovu filmu jeho Pražan nerozumí, protože celá ta pouť za sexuálními orgiemi mu přijde jako ukázka zakompexovaného Američana, co neví, jak se pořádně vybít. Hmm, a co? Možná že je to skvělá alegorie a sonda do lidského nitra, bohužel pro mě nitra naprosto nezajímavého, nic, co by mě jakkoli oslovilo. Asi jako když v Blesku napíšou, že Leoš Mareš rád (š)Kubánky. (14.09.2006)

Kubrick se rozloučil ve velkém stylu. Jak to tak vypadá, budu asi sám, kdo tohle bude tvrdit, ale z mnou zhlédnutých Kubrickových filmů, je tenhle zatím nejvýše. Skvělé, geniální, krásné, atmosférické… a mohl bych ještě vymyslet tucty dalších přívlastků, ale proč nosit dříví do lesa? A vůbec mi nepřišlo, že se na film dívám už dvě a půl hodiny. Chtěl jsem víc, čekal jsem, co ještě přijde a najednou titulky… Jak říkám, zatím je to pro mě The Best of Kubrick. (05.02.2010)

Film, vymykající se, dle mého názoru, dosavadnímu mistrovu stylu filmařiny. Naprostá preciznost kamery zůstala (kdo viděl Život v obrazech, ten ví, že některé rutynní scény se natáčely po mnoho dní), avšak příběh se mně zdál postavený trochu na vodě. Především množství náhod, které přivedou Cruise na setkání je zarážející. Bral bych to pouze v případě, že by ho na sraz někdo chtěl dostat, což je v příběhu naprosto vyvráceno. Shrnuto, poměrně zajímavá tečka ikony filmu jménem Stanley Kubrick. (12.12.2010)

Eyes jsem měl při sledování otevřené opravdu wide, ale film si mně nezískal. Ano, filmařsky precizní, jak jinak taky u Stanleyho Kubricka. Cruise a Kidman perfektní, kamera působivá a místama sugestivní hudební podkres (ty jednoduché tóny klavíru opravdu fungovaly a přesně zapadaly do atmosféry snímku). ALE...Žádný emoční či intelektuální prožitek se u mě nekonal. Ten film je totiž studený jako psí čumák a povrchní ve svém sdělení. Ale také je možné, že jsem ho nepochopil a je mi to v tomhle případě úplně jedno. Že jsem na poslední Kubrickovo párty nebyl pozván, mě tentokrát nemrzí, protože mám pěkné vzpomínky na ty předešlé. Tedy Arrideverci! Mistře, těšilo mě po celý Váš tvůrčí život. (26.10.2004)