Olověná vesta

Kubrickova zvláštně odosobněná, silně soustředěná, jedinečně znepokojivá a řádně temná sonda do Vietnamu. Úvodní dehumanizující mariňácký drill s horor tečkou, absurdita počítání mrtvol a zvěrstev beze smyslu ruku v ruce s povahou té války samotné, až pak postup jednotky v rámci bitvy o Hue ("nejkrvavější městský boj od bitvy o Soul 1950") a poslední zbytky lidství v impozantní ambientní psycho-peklo show... Vše se tu zdá být ultra přesně promyšlený, buduje a buduje, než vás nechá jen tupě civět do závěrečných titulků za tónů "Paint It Black". Místy zastaralé, možná, ale já právě viděl podruhé po mnoha letech, vydechl a ten mrazivý dojem si jasně řekl o pět hvězd. I AM BECOME DEATH * (01.03.2018)

Absurdnost válek, přesně jak je zobrazeno na plakátu...... "co to máte napsáno na přilbě a co ten odznak".....???? Vlastně celý film vás podvědomě směřuje k protiválečnému smýšlení a cítění. Přes jeho vcelku značnou krutost je zcela realistický, tomu všemu měli přidat nekonečně dlouhé dialogy v první polovině a dále nenávist k vietnamcům. "Přesto, že si mysleli, že roboti nejsou, bohužel ve většině případů to pravda byla". Na to, že se Kubrick bál létat v letadle a veškeré natáčení z "Vietnamu" probíhalo v Anglii, je vše opět profesně na úrovni a očividně skutečné a pravé..................... (19.10.2004)

One-man-show zeleného mozku v první třetině je dokonalá, ale sotva se děj přehoupne do Vietnamu, začne film povážlivě skřípat. Vlastně se tu dvě třetiny nic zásadního neděje. Žádná hlubší myšlenka se tu nekoná, nic co by ve mně zanechalo emocionální zážitek, což bych u Kubrickova filmu čekal. Navíc exteriéry "Vietnamu" jsou dost nepřesvědčivé a bojové scény Kubrick neumí. Rozhodně znám lepší filmy s vietnamskou tematikou. (24.08.2003)

První půlhodinu jsem jenom nevěřícně zíral, občas se pousmál a neskutečně si to užíval (mladý a ošklivý Vincent D'Onofrio top!), pak se to přehouplo v něco přecejen trošku jiného, částečně taky celkem odlišného, než na co jsme z Vietnamské války zvyklí, ale Kubrick prostě nikdy nešlápl vedle, škoda těch dlouhých režisérských odmlk,. (09.04.2018)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)