Olověná vesta

„Ho Chi Minn is a son of a bitch. Got the blueballs, crabs and the seven-year-itch!“ V první půli seno/sláma instruktor (Ermey), podoben chrlícímu gejzíru, řve jednu invektivu za druhou, aby ze svých hochů udělal zabijácké stroje. Nikoho nepřekvapí, že bečka sádla vojín Pyle efektivně zhodnotí jeho dril jako první.. Private Joker (Modine) při tom všem zkouší udržet chladnou hlavu, ale brzy pozná, že těžko na cvičišti a ještě hůře na bojišti. Jediné mínus jsou poněkud neautentické exteriéry ve druhé půli, ale na těch antiválečný Full Metal Jacket naštěstí nestojí. „Ain´t war hell?“ (01.09.2008)

Film je poskladaný z dvoch častí. Mierová - v ktorej je vystihnutý neskutočný dril pri výcviku vojakov námornej pechoty, ktorý nie je len tak ľahko "preskákať". Druhá časť sa odohráva priamo v boji vo Vietnamskej vojne. Čo je väčšia absurdita : tvrdý a neľudský výcvik, alebo vojenské besnenie, kde sa zabíja i pre radosť ? Stanley Kubrick Vám na to určite neodpovie ! (05.08.2003)

Kubrickův pohled na konflikt ve Vietnamu se po vlně filmů, kritizujících válku jako takovou, veze dál. S osobitým nadhledem zkušeného režiséra se záměrně vyhýbá klišé podobných vojenských snímků a zkouší proniknout o něco dál (s většími či menšími úspěchy). Nejspíš záměrně „rozdělil“ film na dvě části, neboť před skutečným bojem si branci užijí i svůj první „boj“ v kasárnách. Boj se sebou samotným, s krutou vojenskou arogancí (činící z obyčejných civilistů ještě obyčejněší mašiny na zabíjení). Kubrick první třetinu startuje otevřeně, nic neskrývá, dovádí scény k maximální absurdnosti. Druhá polovina filmu však působí dojmem, jakoby nevěděl, jakým směrem se má ubírat. To se projevuje hlavně v některých zbytečných scénách, které nedávají plný prostor k vyzdvižení jiných. Kdybych neviděl skvostnou Apokalypsu, možná bych s výsledným hodnocením trošku přitlačil. (29.10.2003)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

**** a půl. Olověná vesta má dvě části. První, odehrávající se ve výcvikovém vojenském táboře. A tu druhou, která se odehrává na bojišti. A mezi těmi dvěma je dost zásadní a velký rozdíl. První část, která je naprosto dokonalá a v níž jasně vévodí postava despotického instruktora v podání úžasného R. Lee Ermeyho a postava labilního Vincenta D'Onofria, je výrazným kontrastem vůči druhé části. Tady se totiž v podstatě vůbec nic neděje. Převážnou dobu se postavy pohybují kdesi mezi baráky, kecají, občas vystřelí. Do vietnamské džungle se téměř nepodíváme. Až v závěru se odehraje, patrně nejsilnější scéna, kdy skupinka vojáků postřelí vietnamské děvče. Myslím, že od Olověné vesty jsem čekala něco víc. Docela mi zde chyběly větší rozbory charakterů hlavních postav a především jsem čekala nějakou brutální, strhující řežbu, chybělo mi tu vyobrazení toho pravého "Vietnamského pekla." (28.07.2013)