Olověná vesta

No podle mě tedy Vesta nijak skvělý film není. Jednak její dramatická výstavba je trochu divná, mezi první částí ve výcviku a druhou ve Vietnamu je příliš násilný a nepřirozený zlom (v takové 9. rotě přechod působí mnohem přirozeněji), navíc kromě (relativně) realistického a kamerově vytříbeného zobrazení války ve filmu postrádám nějakou hlubší myšlenku, důvod, proč ten film vůbec natočit. Co mi chybí nejvíc, jsou asi lidštější charaktery, už na začátku výcviku řada vojáků působí drobně vyšinutě a žádný mě nijak nezaujal. Co zůstává, je samozřejmě kubrickovsky precizní filmařská stránka, boje jsou dynamické, zvuk pořádně duní, kamera snímá ze zajímavých úhlů. Kol a kolem dobře natočený film, který ale v mých očích sráží pro mne nezajímavý obsah. (11.09.2006)

„Ho Chi Minn is a son of a bitch. Got the blueballs, crabs and the seven-year-itch!“ V první půli seno/sláma instruktor (Ermey), podoben chrlícímu gejzíru, řve jednu invektivu za druhou, aby ze svých hochů udělal zabijácké stroje. Nikoho nepřekvapí, že bečka sádla vojín Pyle efektivně zhodnotí jeho dril jako první.. Private Joker (Modine) při tom všem zkouší udržet chladnou hlavu, ale brzy pozná, že těžko na cvičišti a ještě hůře na bojišti. Jediné mínus jsou poněkud neautentické exteriéry ve druhé půli, ale na těch antiválečný Full Metal Jacket naštěstí nestojí. „Ain´t war hell?“ (01.09.2008)

Stejně jako v případě jiných žánrů, kterých se Kubrick autorsky chopil, také jeho "válečný film" ignoruje obvyklé postupy, schémata či motivy dané kategorie a zaměřuje se na niterné a základní principy v jejich jádru. Ostatní válečné i protiválečné filmy publiku předkládají glorifikované či naopak znepokojivé výjevy, které svorně kloužou po obvyklých imperativech "Válka dělá z chlapců muže a z mužů hrdiny" či "Válka je vůl, případně naprosté zlo". Ty jsou ale obě pro Kubrickův pohled příliš banální. Jeho vyprávění je sice zasazeno do prostředí války ve Vietnamu, ale zaobírá se nadčasovými tématy. Kubricka nezajímají jednotliví vojáci, nýbrž válka a její nejničivější zbraně, které ale nemají žádnou spoušť či zásobníky. Zkoumá samotný vojenský indoktrinační aparát, vyobrazuje jej jako institucializovanou radikalizaci a jako její hlavní a nejmocnější nástroj ustanovuje slovník a vulgarismy. Klasický citát tvrdí, že pero je mocnější než meč, ale jak nám s decimující nesmlouvavostí demonstruje R. Lee Ermey, zoufale zaostává za verbálním kulometem vojenského instruktora. Kdo říká, že vojenská služba či válka zbavuje lidi osobnosti a dělá z jednotlivců stroje na zabíjení, má sice pravdu, ale pouze v povrchní rovině. Kubrick s mrazivou děsivostí zpřítomňuje, že cílem vojenského drilu není vymazat osobnost, nýbrž ji přeprogramovat extrémními machistickými hodnotami, které právě proto, že snadno strhávají pozornost a vyzařují sílu a sebevědomí, tolik imponují mladým mužům. Obě poloviny snímku pak nejen že jsou provázané, ale vyloženě neoddělitelné. Neukazují totiž jen nějaké prosté "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" nýbrž proces, kdy vojáci implementované vzorce myšlení přejímají za vlastní a utužují. Vojáci se během tréninku neučí jen zacházet se zbraněmi, nýbrž také předvádět maskulinitu v její nejextrémnější podobě. Následné epizodky z Vietnamu všechny mají společného jmenovatele v macho pavím čepýření, kdy jde jen o to neztratit před protivníkem tvář, což znamená předhánět se v co největším excesu. Oním protivníkem příznačně (až do závěru) není nikdo konkrétní z protistrany konfliktu, nýbrž jen další američtí borci indoktrinovaní v machismu. Čechraným peřím jsou zpočátku jen vulgarismy, jenže ty záhy nestačí a potřeba prokázat dominanci vede k reálným excesům, krutostem a zvěrstvům. Právě tím, že poukázal na spojení indoktrinace i performace machismu s jejich verbálními projevy, vytvořil Kubrick znepokojující a bohužel nadčasově platné dílo. "Full Metal Jacket" sice své dění situuje do kulis výcvikového tábora a válečné zóny, ale dnes stejnými nástroji probíhá macho indoktrinace a radikalizace mladých mužů na sociálních sítích. (22.09.2024)

Název filmu se spojuje jen s jednou scénou, která je na přelomu dvou částí filmu. V první části jde o přeměnu obyčejných lidí na cvičené zabijáky jako jsou Joker, Animal Mother, Gomer, Eightball, Cowboy a další. Má v tom ruce D.I. (Lee ermey). Dokonalá autentičnost tréninkového tábora. V druhé části jsou zachyceny hrůzné scény boje ve městě Hue. Z mého hlediska považuji tento film za nejlepší válečný snímek všech dob. (12.12.2003)

Ano, je to excelentní válečný film odehrávající se z větší části ve Vietnamu, ale mě osobně se z tohoto období nejvíce líbila Apokalypsa. Samotná Olověná vesta neboli Full Metal Jacket chcete-li je výborně rozdělena na dvě části, čímž se líší od ostatních filmů a rozhodně mám radost z toho jak si režisér dokáže vybrat herce. Bylo to možné vidět v Mechanickém pomeranči, ale i v Osvícení. Tyto tři filmy mě vždycky dokázali nahnat strach a nepříjemné mrazení v zádach díky opravdu příšerně strašidelnému výrazu, který jedna z hlavních postav dokáže vložit na plátno. Tak nějak jsem si připadal, když zmagořený vojín nabíjí zbraň náboji tzv. olověnou vestou. Jak prosté. Druhá půlka má o hodně hutnější atmosféru a nádherné kulisy města Hue jen co je pravda a na konci nakonec zjistíte, že válka je vlastně děsný svinstvo jako v mnoha filmech, až na to že zde o hodně surověji a bizarněji než v ostatních. --- Vojíne Kovboji a vojíne Vtipálku, ustelte si a pak umejte hajzly, vy střeva! Chci je tak čistý, aby se tam mohla jít vysrat i Panna Marie! (22.12.2006)