Olověná vesta

Stanley Kubrick už měl v roce 1987 za sebou například historický film, sci-fi, drama či horor a tak se rozhodl zabrousit také do válečného žánru. Kopec ultradrsných mariňáckých hlášek, ze kterých pískalo v uších vystřídá druhá polovina z Vietnamu, která mi sice seděla o trochu méně, ale závěr s odstřelovačkou nemá chybu. Odznak míru a nápis Born to kill, vážně nejdou příliš dohromady a Kubrick mě tak opět dokázal zaujmout originálním filmem. (01.12.2013)

Co dělat, když první půlka je skvělá a zbytek ne sice nudnej, ale přesto už mu dost chybí? Ve výcvikovým táboře je to herecký koncert Vincenta a Ermeyho. To ostatní jsou prostě jen nějaký postavičky do počtu, aby tam tihle dva chlapíci nebyli sami (což by se ve výcvikovým vojenským táboře za války dost těžko vysvětlovalo). Jakmile však tito dva z filmu zmizí a následuje druhá část, kdy je Joker nasazen do boje, film už doslova nemá co nabídnout. Průměrná vojenská akce proložená občas nějakým tím zábavným satirohlodem (vizte třeba nápis nad zpravodajci, když Joker poprvé přichází na nové pracoviště). Jenže Jokerova postava není dostatečně odlišný ani výrazný typ, aby to celý utáhl sám jen se spíše obyčejnou střílečkou. Jsou lepší a jsou i horší válečný filmy, jenže toto je v první části skvělý a ve druhé doslova zbytečný kousek. Ale přesto si myslím, že kromě Spartaka je to nejlepší Kubrickův film. (02.10.2006)

Jedinou milenkou pořádného vojáka je jeho puška. Geniální Stanley Kubrick se ve svých řemeslech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a nebylo tomu jinak i v Mechanickým pomeranči, nebo v Osvícení. Vynikající režie mistra Kubricka, výborný scénář, kamera a dokonalý výkon R. Lee Ermeye, bych nepohrdnul nominaci na zlatou sošku, kde Erney nechal zcela chladnou klapku a s perfektním výkonem nechal diváka stát v pozoru, dokud neřekl pohov! Výkon Vincenta D'Onofrioeho byl výborný a pohled ve scéně na toaletě je velmi zmrazující. Co říct o nejlepším válečném dramatu (o válce ve Vietnamu) ve filmové kinematografii? Co říct na mistrovského a geniálního režiséra Kubricka? Velká poklona. (01.01.2012)

Čestně – nedivím se, že Stoneova Četa si ve své době vedla lépe... Kubrickův Vietnam je pro oko diváka přeci jen méně atraktivní, urbanističtější (žádné ztísněné džungle se nedočkáme), méně akční, rozvláčnější a obšírněji pojatý. Přesto je působivý, byť na můj vkus jaksi odosobněný a chladný. Za vůbec nejlepší považuji úvod a závěr filmu – mariňácká přípravka se sestává z neustávajícího řvaní péráka, otupujícího drillu a zpěvu oslavných písní. To vše v tradičně vynalézavém vizuálním podání made in mr. Kubrick (scéna kontroly ostříhaných nehtů se špalírem vojínů na bednách je nezapomenutelná). Závěrečná scéna se sniperem je naopak to nejosobnější, co dává všemu dosud viděnému zrůdný smysl... a patří mezi to nejdrastičtější, co je v tomto žánru k vidění. Za nejproblematičtějčí rys Olověné vesty považuju postavy, které jsou až příliš schematické a nenápadné, o to však více vyniká naprostá absurdita a odlidštěnost války. A samozřejmě též Kubrickův cit pro dramatičnost situace a její vizualizaci. Výtečný je i "dobový" písničkový soundtrack. Suma sumárum, Olověná vesta patří mezi ty mezi divácky "méně atraktivní" Vietnamy, ale po stránce ideové mezi nejzajímavější. (19.10.2004)

One-man-show zeleného mozku v první třetině je dokonalá, ale sotva se děj přehoupne do Vietnamu, začne film povážlivě skřípat. Vlastně se tu dvě třetiny nic zásadního neděje. Žádná hlubší myšlenka se tu nekoná, nic co by ve mně zanechalo emocionální zážitek, což bych u Kubrickova filmu čekal. Navíc exteriéry "Vietnamu" jsou dost nepřesvědčivé a bojové scény Kubrick neumí. Rozhodně znám lepší filmy s vietnamskou tematikou. (24.08.2003)