Lolita

Ne zrovna strhující, ale pořád dostatečně zábavné sledování, kam povede vztah starostlivého pána se skrývanými touhami a panenské, přirozenou ženskou svůdnost objevující adolescentky. Klidně a plynule vyprávěný příběh, psychologicky detailní a jemný, s překvapivými tragikomickými momenty a tajuplně nejednoznačnou postavou Petera Sellerse. Co mi ovšem v Kubrickově verzi Lolity trestuhodně chybí, je odkrytější nebo alespoň naznačené spektrum jejich intimního sblížení, které si v ní můžeme leda domýšlet. Hlavní postava Humberta z ní vychází spíše jako platonicky zamilovaný impotentní nešťastník, který svůj objekt touhy drží fanaticky zkrátka pouze proto, že ho sám nemůže mít. (18.09.2020)

Příběh mi přišel docela nevěrohodný. Ne kvůli tomu, že to spolu táhli, ale spíše kvůli časovým skokům, díky kterým se film šikovně vyhýbá emocionálně nejvypjatějším momentům. Nevíme pak, jak Humbert docílil toho, že s ním měla dobrovolně sex (což ve filmu není vidět, ale předpokládám, že spolu spali) když musela rozdejchat smrt matky. Postava Quiltyho byla taktéž přemrštěná. Přišlo mi komické, že ho Humbert nepoznal. Na druhou stranu je to skvěle zahrané. Proměna Jamese Masona z dokonalého gentlemana v úlisného žárlivého staříka je výborná a Peter Sellers svojí over the top postavu prodává na jedničku. Při taneční scéně je megacool. Hodně mi to připomínalo film Uprostřed Noci, který se taktéž zabývá vztahem starého muže s mladou kostí. (16.07.2015)

Videl som len remake z 97´ ktorý bol skvelým, doslova dráždivým zážitkom z neznámeho, zakázaného. Originál v podobe Kubricka nie je žiadny prepad, príbehovo asi výraznejší zážitok, no druhá forma spracovania mi prišla lepšia, "zábavnejšia", i erotickejšia zároveň. Každopádne, dobrý film .. (09.04.2022)

Ono se řekne, když ji miluješ, není co řešit... Ale z každého pravidla existuje výjimka a některé věci, je lepší si pořádně rozmyslet. Což nebývá vždycky úplně jednoduché, zvlášť přesune-li se krev z mozku do ohanbí. Následky takové soukromé tragédie pak bývají fatální až kataklyzmatické. Jenže když se proti Vašemu chatrnému svědomí spiknou ještě temná zakoutí šedé kůry, je na malér zaděláno. V každém případě Lyneovu mladší verzi mám radši. Příjde mi taková naléhavější, živočišnější, opravdovější... Mason vynikající, Sellers hodně zvláštní. Kubrick rozhodně uměl, to zas jo. Slabší čtyři*. (24.05.2011)

Nebudu zdaleka první, kdo hodlá obě slavné verze srovnávat, nelze se však ubránit.____ Nemůžu si pomoct, ale šestnáctiletá Sue Lyon vypadá nejmíň o pět let starší než sedmnáctiletá Dominique Swain - a v tom bych viděl kámen úrazu. Opravte mě jestli se mýlím, ale nemělo by Lolitě podle Nabokova být třináct? U Dominique Swain to nevadí, je svůdná, nevinná, a hlavně k nakousnutí. Sue Lyon se však podle mě Kubrickovi "nepovedla", ne snad že by nebylo dost hezká, chybí jí ale to, co má jen Swain - ten tolik potřebný výraz "Lolitky", bez kterého to prostě nejde.___Zpočátku jsem něco podobného chtěl napsat i o Jamesi Masonovi a Jeremy Ironsovi, postupem doby mě ale Mason přesvědčil, chtíčem šíleného stepfathera totiž sehrál bravurně a zasloužil si tak moje uznalé pokývání. Irons je ve výrazu lepší, herecky však dominuje Mason.___ Peter Sellers exceluje (a jako doktora Zempha jsem ho poznal), v roli Quiltyho měl však příliš málo prostoru (a příliš rychle mluvil).___Po Mechanickém pomeranči, Olověné vestě a Eyes Wide Shut je to mé další setkání s Mr. Kubrickem, a řekl bych, že z vyjmenovaných spolu se Spalující touhou jeho nejlepší počin. (02.10.2008)