Režie:
Stanley KubrickKamera:
Georg KrauseHudba:
Gerald FriedHrají:
Kirk Douglas, Ralph Meeker, Adolphe Menjou, George Macready, Wayne Morris, Richard Anderson, Joe Turkel, Timothy Carey, Christiane Kubrick, Jerry Hausner (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Príbeh o hrdinoch a zbabelcoch 1. svetovej vojny odhaľuje mocenské boje a ambície, ukryté za falošný patriotizmus. V Európe zúri 1. svetová vojna. Francúzska a nemecká armáda stoja proti sebe pozdĺž opevnených zákopov už dva roky. V tejto patovej situácii by každý pokus o preniknutie za nepriateľskú líniu znamenal hrozné krvipreliatie. Francúzska armáda však potrebuje hrdinský kúsok a generál Mireau preto dostane rozkaz dobyť nemecké pozície v priebehu niekoľkých dní. Jeho nadriadení vyrátali, že táto úloha by sa dala splniť s odhadom 55 percentných strát na životoch. Hoci generál si uvedomuje zúfalstvo tejto misie, vízia povýženia a získania ďalšej generálskej hviezdy je lákavejšia. Plukovníkovi Daxovi dá príkaz, aby svojich mužov viedol do útoku. Dax vie, že generál posiela jeho mužov na istú smrť a preto protestuje. Je však vojakom a jeho česť mu káže poslúchať rozkazy. Čo však znamená vojenská česť v armáde, ktorá sa riadi mocenskými ambíciami a ľudský život bezcitne obetuje hierarchii hodností? Majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsúdením vojny, krviprelievania a mechanizmov, na ktorých stoja vojenské rozkazy. Zároveň je to prvý film, ktorý režisérovi priniesol celosvetovú slávu, rovnako aj vzbudil značný rozruch. Nielen kvoli neúprosne realistickému zobrazeniu zákopových bojov, ale aj kvôli nelichotivému obrazu armády. Práve kvôli portrétu predstaviteľov francúzskej armády sa tento film mohol vo Francúzsku premietať až roku 1975, takmer 20 rokov od jeho nakrútenia. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Scénář: Stanley Kubrick, Calder Willingham, Jim Thompson .. Excelentní antiválečný film, který bere veškeré iluze o spravedlivé a zejména rozumně vedené válce. Takhle jsem se nad „zelenou hloupostí“ nepobavil snad od Švejka, byť zde byl ten úsměv spíše mrazivý s příchutí beznaděje. Tolik políčků do řad generality a jejich nesmyslných rozhodnutí se jen tak nevidí. Ani políček pro faráře nebyl špatný, tedy mě rozhodně pobavil. Dokonale zrežírované jak na bojišti, tak při dialozích v zákopech, soudní síni i šatlavě s patřičně neveselou tečkou na konci. Ano, mám na mysli tu hospodskou scénu, neboť většina z těch vojáků vidí dívku naposledy… Jak jsem u Kubricka při některých filmech nejistý ohledně zmiňované geniality - tak tohle je bezpečně ona. 100%. ()
I s odstupem mnoha desítek let se Stezky slávy řadí k nejpůsobivějším (proti)válečným filmům, vytknout se mu dá opravdu máloco. V tom snímku se koncentrují všechny důležité emoce a střetávají všechny možné povahové rysy. Hrdinství se potkává se zbabělostí, idealismus s cynismem, obětavost se sobectvím a víra s beznadějí. Kubrickovi se povedlo dokonalé vtažení diváka do atmosféry zákopů zasypávaných dělostřeleckými granáty i zpustošené země nikoho rozervané jizvami výbuchů a pokryté troskami válečného šílenství. Stezky slávy představují vrcholnou školu především pro filmové kameramany. Co záběr, to obrazová lahůdka. Absurdní scéna vojenského soudu nad údajnými zbabělci, která má zamaskovat nesmyslnost útoku oslabené jednotky proti vojenské pevnosti, je pak obžalobou všech vojenských a politických systémů, které své obyvatele považují za pouhý kanónfutr pro své zájmy. Celkový dojem: 95 %. ()
Na to, že je to Kubrick, to připomíná i film. Samozřejmě jsou tady ty jeho manýry s dlouhými záběry skrze zákopy, ta jeho kompozice během soudničky nenechává nic náhodě, ale ve výsledku se to ještě dá. A po renesanci zájmu o 1. světovou volám už dlouho. A je tu Adolphe Menjou, který se z neznámého důvodu dožil i hvězdného důchodu, ačkoli byl chutný už od roku 1915. ()
Můj druhý Kubrick a hned takováhle rána do slabin. Paths of Glory je film, který by měl patřit do zlatého fondu kinematografie. Proč? Kvůli tématu, které je aktuální i 53 let (!!!) po jeho natočení, pro skvělou kameru, pro vynikající scény (soud, poslední jídlo), kvůli skvělému Douglasovi… tady superlativy šetřit nemíním a vlastně ani nemusím. Tenhle film mluví sám za sebe. 100 %. ()
Film o totální beznaději, zmaru, o zoufalém hledání dávno ztracené naděje. Těm, co nesedí konec - píše se rok 1916, všichni ti vojáci nejspíš zemřou. Není o nesmyslnosti války, spíše o jistém nesmyslném způsobu vedení války a jejím zákulisí, které nahnalo milióny do předem připravených jatek. Velmi působivé drama a to i přesto, že Kubrick musí snad i v zákopech mít uklizeno. ()
Galerie (64)
Zajímavosti (32)
- Kirk Douglas sa narodil v tom istom roku, v ktorom sa film odohráva (čiže v roku 1916). (westerns)
- Bitva byla filmována na pastvině o rozloze 5 tisíc čtverečních yardů, kterou měli tvůrci pronajatou od německého rolníka. Po zaplacení za plodiny se na pole přestěhoval 60členný tým s osmi jeřáby, který tři týdny tvořil příkopy, díry a blátivý terén bojiště první světové války. (Kulmon)
- Jen během prvního týdne natáčení byla použita více jak tuna výbušnin. (HellFire)
Reklama