Freistatt

Nápravné vzdělávací ústavy pro mladistvé v Německu měly tedy se vzděláváním pramálo společného, tedy pokud se tím nemyslí otročina na vřesovišti pod bičem vychovatele. Mladík Wolfgang, útěkář a hlavní vzpurný hrdina, hrál svoji roli bezmocného a beznadějného samotáře dokonale a diváka nechal doslova vykoupat v jeho utrpení. Freistatt je vynikající film, mnoho lepších jsem letos neviděl, možná mu chybí závěrečný definitivní vrchol, ale po jeho skončení se budete cítit nesmírně sklíčeně. (09.10.2016)

Asi nikdo nedokáže v dramatech přinést tak realistický a drsný pohled na danou tématiku takovým způsobem, jak to umí Němci. Už několikrát mě o tom přesvědčili a já tak jen přemýšlím, že všechny ty mrazivé scény plné bezpráví a krutosti herci jen hrají. Je to tak skutečné, jako by se to dělo doopravdy. A přímo před kamerami a štábem. Freistatt je přesně takový. Výborné obsazení, němečtí kluci jsou šikovní. Já byla zvědava na Maxe Riemelta, ten zde překvapivě nedostane ani tolik prostoru a jeho postava vypadá docela nezajímavě. Jenže i jakoby zdánlivé vyhýbání se jeho charakteru může mít svůj důvod. A ten se v jedné scéně ukáže velmi nevhodným způsobem. Wait... what? Veřejné odhalení:) Výborná hudební stránka, silné scény a obdivuhodné výkony. (30.04.2016)

Niečo o šikane na nemecký spôsob. Veď oni majú tie skúsenosti. Ale čakal som niečo záživnejšie, hoci prídu aj momenty samonasratia. Prečo sa matka správa ako pizda, prečo nevlastný otec je taký zmrd? O pedagógoch ani nehovoriac. A vraj inšpirácia podľa skutočnosti. Teda svedectvo, že ľuďom harašilo v každej dobe. Každopádne niektoré scény si mohli odpustiť. Ak hrám 14-ročného chlapca, tak by som sa nemal pokúšať znásilniť kamošku. Nevyzeralo to dobre. Pritom film sa celý čas snaží vzbudiť k hlavnej postave sympatie. (10.05.2022)

Němci opět útočí jejich agresivní precizností s těžko definovatelnými emocemi, kde příběh je poměrně strohý a systematický, nicméně zároveň ve Vás vyvolává efekt hnusu a opovržení, čímž splňuje svůj požadavek. Freistatt je naprosto bezprecedentní drama, které se snaží zdokumentovat pár hnusů, které se odehrály na půdě Západního Německa. Skoro až můžeme říct, že ti kluci v tom táboře byli asi ti jediní Západní Němci, kteří by v tu chvíli radši žili ve Východním Německu. Až tak moc krutý tento film byl. (12.11.2016)

Ďalšia z obľúbených filmových tém v opakovane klišéovitom spracovaní. Nápravný ústav s prísnymi podmienkami. Riaditeľ rovná sa Čisté zlo. Rôzne sadistickí vychovávatelia (dozorcovia), predstavujú výhonky Zla. Cirkev pritakáva zlu a posväcuje chovanie majiteľov prevýchovného objektu. Chovanci za dverami ústavu vykreslení ako mládežnícki sympaťáci. Trpia pod knutou dozorcov, tu symbolizovaných čiernobielou palicou jedného z nich. Ich násilné chovanie je len odrazom sadizmu ich nadriadených. Isteže terapia neprispôsobivých stredoškolákov tvrdou prácou nikomu nevonia, no aspoň šlo o zmysluplné kopanie priemyslom a poľnohospodárstvom požadovanej rašeliny. Pre vznik divákmi oceňovanej drámy sa ale žiada spracovanie na línii - rebeli vs. autorita. Rebel sympaťák, autorita - sadista. No záverečné autentické fotografie z Freistattu ukazujú, že to utrpenie nebolo zrejme tak hrozné, ako popisuje film. A mimochodom, každá štátom vytvorená nápravná inštitúcia je zariadenie, ktoré fyzicky aj psychicky deformuje jej nedobrovoľných obyvateľov. Ostáva nezodpovedaná otázka, čo priestupcov deformuje viac: "humanistické" polihovanie na palandách, alebo tvrdá práca v teréne. (03.01.2021)