Já, Tonya

Srážka buranů jako od bratří Coenů se světem krasobruslení v neuvěřitelném příběhu podle skutečných událostí. Margot Robbie jsem sice nevěřil těch 15 let, ale sportovně nadanou jednodušší blondýnku zvládla výborně. A vlastně mě ani nepřekvapuje, že ještě více cen posbírala Allison Janney za ztvárnění její matky. Jako u každého současného amerického filmu je zase největším omylem tvůrců přestřelená délka (70%). (27.12.2022)

Na filmu je potěšující, že dokáže zaujmout i člověka který o krasobruslení neví vůbec nic. Nejde totiž ani tak o sportovní drama ale spíše černou komedii o vidlácích ve kterém nechybí domácí násilí. Film má perfektní obsazení. Margot Robbie dává do titulní role vše, člověk jí všechny ty piruety opravdu věří. Robbie dokáže Tonyu podat jako ženu která vám není úplně po chutí ale také jako ženu které vám začne být trochu líto. Zvláště když jí vychovává někdo jako je její matka v podání Allison Janney. LaVona Hardingová v podání Janney je filmová mrcha roku které svou dceru fyzicky i psychicky týrá při čemž jí nezapomíná říkat, že vše dělá pouze pro její dobro. I přesto, že je její dcera úspěšná se však nezmění a svojí dceru neustále dusí. Herecky se vytáhl i Sebastian Stan jako první manžel Tonyi který i přesto, že se mu nehnusí domácí násilí si dokáže diváka alespoň trochu svojí naivitou získat. Už na začátku filmu se objeví nápis Inspirováno neironickými skutečnými rozhovory které se ve filmu i vyskytují. Objevují se tak (hrané) útržky rozhovorů a postavy během filmu i začínají bourat čtvrtou zeď a komunikují s divákem o tom jak jsou teď zrovna na dně. Na jednu stranu jde o opravdu zábavný snímek ale jak si právě neví jestli chce být spíš komedie nebo vážné drama. Ten film nezpomaluje, jede celou dobu a po ruční brzdě nesáhne snaží se však ukázat emoce když to prostě nejde. Vrcholem filmu však stále zůstávají herecké výkony a to až tak, že bych se vůbec nezlobil kdyby Robbie i Janney dostali za své výkony Oscara. Jsou totiž obě perfektní a hrozně táhnou celý film který je sám o sobě dost fajn. Ale není vrcholem. (04.03.2018)

Na film jsem se dlouho těšil. Byla to chyba, po těšení přichází zklamání, to se u Tonyi bohužel dostavilo. Rozhodně ne z herců: Allison Janney je jako bezcitná mrcha dokonalá a Oscara má jistého, Margot Robbie zdatně sekunduje a coby držkatá buranka taky válí. Ve scéně, kdy sama krasobruslařskou soupeřku tluče holí a pak se podívá do kamery, nejde si nevzpomenout na její úchvatnou Harley Quinn. Ani slabošsky idiotský manžel Sebastian Stan nebo tlučhuba Paul Walter Hauser nezaostávají. Už vůbec nemluvím o kameře a střihu, zvlášť scén na ledě, namaskování přelomu osmdesátek a devadesátek taky nemá chybu. Tak v čem je problém? Ve scénáři. Při vší úctě k Tonye Hardingové, její příběh na dvě hodiny prostě není, není tak moc zajímavý. Minimálně půlhodinu ubrat, to by byl dobrý první krok. Scénář totiž psal Steven Rogers, co se podepsal pod romanťárny Kate a Leopold nebo P.S. Miluji tě. A co bylo jejich hlavním problémem? Ano, utahanost. Změny z pseudodokumentu do hraných sekvencí by mi nevadily, promluvy do kamery v rámci hraných pasáží už trochu jo. Škoda, no. Já, Tonya není špatný film. Jen měl mít jiného režiséra a scenáristu, aby byl opravdu dobrý. Dvě hodiny redneckských exhibic a vzájemné svalování viny na druhé je příliš mnoho. (01.03.2018)

Tahle rockerka si rozhodně probruslila cestu do srdce diváka. Upoutala. Uchvátila. Je to vichřice. Je to totální nářez. Žít takto od dětství na drsňáka musí být mozek vymývající hnus a tělo do ostří nabroušený hnus. Nicméně film některé momenty zcela zbytečně prodlužoval. Kratší stopáž, klidně o půl hodiny, by filmu dodala větší šmrnc. (17.06.2018)

Proč mají zimní sporty ty nejlepší filmy? Melissa Rauch a její úžasné The Bronze odpustí, ale zkrátka to tak je. A Tonya se rozhodně minimálně u mě zařadí k zastáncům těch úplně nejlepších filmů z tohoto ranku, které si třebas za čas i rád připomenu. Ne, že by to byla nějaká obrovská pecka a zkultovněla by podobně jako například u nás oblíbené Kokosy na sněhu, ovšem film od začátku naprosto parádně šlape, respektive doslova utíká jak o závod, člověk se ani ke konci nezačne ani na chvilku nudit a na úplném konci ho ještě pravděpodobně semele vyhrocení těch (z části skutečných) událostí. Tónem a stylizací mi Já, Tonya částečně připomínala nedávné Battle of the Sexes, což je i přesně ten protějšek, na kterém mi jde skvěle porovnat plynulé tempo, které je prostě u tohoto filmu o fous výše. Margot Robbie je v roli naprosto úžasná, netroufnu si sice tvrdit, jestli na toho zlatého plešouna nakonec dosáhne či nikoliv, ale její odhodlání pro roli je naprosto bezprecedentní. Sic tu trošku koliduje uvěřitelnost jejího a Stanova skutečného věku, ale to už je dnes tak nějak normální. Margot je zkrátka hvězda první velikosti a ačkoliv se již dnes snaží vybírat roli, kde nevystupuje prvořadě sexy, řekl bych, že ošklivku se z ní úplně dělat nedaří (I protože skutečná Tonya nebyla, ačkoliv leckdo jistě bude tvrdit opak). Budu držet palce. (01.03.2018)