Režie:
Akira KurosawaHudba:
Masaru SatóHrají:
Toširó Mifune, Júzó Kajama, Cutomu Jamazaki, Kjóko Kagawa, Reiko Dan, Mijuki Kuwano, Haruko Sugimura, Kamatari Fudžiwara, Jošitaka Zuši, Kin Sugai (více)Obsahy(2)
Psychologický príbeh o citovom dozrievaní mladého lekára, konfrontovaného s realitou štvrte chudákov. Mladý lekár Noboru Jasumoto len nedávno ukončil štúdium medicíny a nastupuje do nemocnice pre chudobných, ktorú vedie nekompromisný doktor Niide, prezývaný Červenofúz. V neľahkých podmienkach sa snaží poskytovať zdravotnú starostlivosť i útechu tým, s ktorými sa život nemaznal. Po počiatočných konfliktoch si mladý lekár uvedomí, že za tvrdou maskou Červenofúza sa skrýva hlboko ľudské a láskavé srdce, žijúce podľa tých najvznešenejších morálnych kréd. Červenofúz vie, že dôležitejšie ako moc a sláva sú v živote súcit a nezištná pomoc. Až keď toto doktor Jasumoto pochopí, otvoria sa mu oči pre skutočný zmysel jeho poslania lekára. (STV)
(více)Videa (2)
Recenze (160)
Autorský koncept, který v 50. letech ustanovil režiséra za tvůrce-Boha, není pomýlený jen z důvodu nemožnosti nahlížet komukoliv do hlavy a teamworkingu širšího ansámblu na díle, rovněž je problematický z hlediska autorů-značek, vůči nimž cítí divák pokoru a jihne, ztrácí soudnost. Slovy klasika: Dobrý režisér špatné filmy netočí. ____ Mixne-li se jakýkoliv film asijskou provinciálností, kde se s oblibou řeší sondy mezi obyčejné lidi po vzoru neorealismu, vyleze z něj zákonitě společenský komentář, nic víc, a totéž se přihodilo zde. Kurosawa podobně jako Godard miloval klasické hollywoodské filmy a sám nevěděl, kam patří, zda na Východ, či na Západ, zda následuje práci kamenu japonského filmu 30. let, režiséra Ozua, mistra střihu a detailu, nebo Mizogučiho táhlé, distancovaný záběry. Kurosawa sám přiznal, že v každém jeho filmu jsou maximálně 3-4 minuty skutečné kinematografie. Dobrá, ale kdo je má v těch pře-timeovanejch špageťácích hledat? ____ Doktoři zde spíš rozmlouvají, než léčí, Kurosawa převádí denní pinožení do pokojné filozofické roviny o moudrém a přísném učiteli, pod jehož vedením vstupuje žák na cestu k dobru (nemocnice je zčásti vězením – nápravnou, a zčásti tělocvičnou – bojové sporty taktéž očišťují duši nezvedených mladíků), což je snad jediné východisku filmu; jeho relativita v posunutých dialozích mezi vývojem postavy a jejím výchozím stavem. Je třeba vnímat, co postavy říkají, ne jak to říkají. Červenobradáč ale není geniální, ani vizionářský. Musíte ho tolerovat víc, než on bude tolerovat vás. ()
Nechci přehánět, ale vizuálně je tenhle Kurosawa možná vůbec nejlepší (přechod k barvě pak byla jeho největší filmařská chyba). Sice tu nebojují samuraji ani nesledujeme velké bitvy armád, přesto mě ale tenhle film svými nádhernými obrazy naprosto dostal. S příběhem je to horší. Jako často u Akiry mám pocit, že je tu jednoduchá a jasná myšlenka sdělována se zbytečným pocitem vlastní důležitosti... což není nikdy k dobru věci. Přesto si to udrží čtyři hvězdy. ()
Posledná Mifuneho úloha v Kurosawových opratách patrí asi k jeho najvýznamnejším. Geniálny herecký talent, skvelý režisérsky um a krásne dlhé a statické zábery. Na to, že má film tri hoďky tak to všetko funguje a mapovanie života v nemocnici vo feudálnom Japonsku vyzerá veľmi vierohodne. A celý film je skvelým odkazom a posolstvom. ()
Kurosawova černobílá magie na mne mocně zapůsobila, nádherná záležitost, krásná i krutá, stejně jako život sám.. Hluboce lidský příběh mladého lékaře, který se právě proklubává ze skořápky a hledá životní směr, mě oslovil, zaujal a cele pohltil.. Doktor Niide je překrásně napsaná role a výborně ji ztvárnil Toširó Mifune.. Od křiku do studny jsem měla oči plné slz.. ()
Kurosawův Rudovous není překvapivě ani tak portrétem doktora Niiedeho (zvaného pro nazrzlý vous Rudovous), ani mladého lékaře Yasumota, jehož osobnostní (a vlastně i profesní) proměna je hlavní dějovou osou snímku, ale spíše dokonale scelenou pestrou mozaikou osudů zaměstnanců i pacientů jedné chudinské nemocnice. Jednotlivé epizody jsou přitom konfrontovány (ať už explicitně či kontextem) s oběma hlavními mužskými hrdiny; moudrý Rudovous se ve své (zpravidla úspěšné) snaze pomoci zdá být bezmála prodlouženou rukou Osudu, nediagnostikuje jen nemoc těla či duše člověka, ale i choroby společnosti a alespoň částečně přispívá k jejímu ozdravení. Ambiciózní Yasumoto, zprvu toužící po kariéře u dvora a zhnusený z chudého prostředí, do něhož se dostal, se postupně vyvíjí a názorově se přibližuje Rudovousovi. Strhující příběh je nesen – podobně jako v dalších Mistrových filmech – obrazností, slitou ze záběrů krásy i ošklivosti, štěstí a bolesti, v jejich nejrůznějších podobách. ()
Galerie (25)
Photo © Toho Company
![Rudovous - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/171/171769_62662f.jpg)
Zajímavosti (7)
- Jediný film Akiry Kurosawy, kde se objevila nahota. (Kulmon)
- Rudovous je poslední černobílý film Akiry Kurosawy. (Kulmon)
- Toširó Mifune (Dr. Kyojô Niide) nosí ve filmu skutečný plnovous. Kvůli jeho růstu musel odmítnout několik rolí, jelikož se odmítal oholit. (Chrustyn)
Reklama