Rudovous

Tak za prvé, mám rád Kurosawovy filmy a mám rád i Toshira Mifuneho... Jenže koukat na tohle tříhodinové dílko poté, co jsem v předchozích dvou týdnech díky ČT2 zhlédl Yojimba a Sanjura, bylo vážně utrpení. Režisér tu recykluje koncept u něho již několikrát viděný, jen v jiném hávu tentokrát podaný. Opět tu máme Toshifa Mifuneho v roli nepřístupného mrzouta, jenž je ale v jádru samozřejmě dobrý člověk s geniální bystrou hlavou. Také se tu znovu setkáváme s jakýmsi žákem/následovníkem (v minulých filmech zastoupený partičkou natvrdlých jedinců, zde máme pro pořádek jedince jen jednoho), kterému by měl Mifune v průběhu filmu promlouvat do duše a udělat z něho lepšího člověka. To by nebylo všechno tak zlé, přece jen Mifune je prvotřídní herec a už několikrát dokázal, že dokáže utáhnout i slabší režisérovy filmy. Bohužel ale právě v režisérovi resp. jeho scénáři je pro mě největší kámen úrazu. Film je neskutečně předvídatelný a všechny charaktery průhledně čitelné a uřvané (to se ale dá pochopit, když uvážíme, že je souží tak těžké nemoci, chudoba a vláda navíc nemocnici tvrdě uzavřela kohoutky, z nichž tekly dotace). Prakticky nikdo mě tu nijak zvlášť neupoutal kromě Rudovouse, jenž je ale, jak jsem již zmínil, jen další z kopií předešlých Mifuneho gerojů (ano, a i přes to, že je tentokrát povoláním doktor, tak i zde se setkáme s menší bitkou! zřejmě aby si přišli na své i fanoušci Kurosawových samurajských filmů). Žák je tu vlastně jen za blbce, na kterém si Rudovous pěstuje svoje ego, a ukazuje mu "svůj" správný svět. Studentova osobnost se zlepšuje po každém dokončeném případu, takže už cca. od půlky filmu vlastně víme, jak to s ním a ostatními dopadne. Uff. (25.12.2008)

Bravúrny, excelentný, výnimočný, odvážny, existenciálny, a takto by som mohol pokračovať prídavnými menami asi do nekonečna, lebo na čo siahne Akira Kurosawa, to zaváňa úspechom, alebo extrémnym zápalom veci, keď sledujem viacero príbehov z nemocničného prostredia, v ktorom vládnu prísne pravidlá, na ktoré sú dôvody, pričom nový doktor Jasumoto bude musieť vytrpieť tvrdohlavé autority šéfa, ktorého volajú Červenobradáč ! Tento chlapík mi nadobro vytrel zrak už svojim plným fúzom, ktorý má vo zvyku si tri - krát sám chytiť, zvyk je železná košeľa, alebo totálne ma zasiahol, keď v jednej bitke polámal nepriateľom končatiny, ktorí si ale poriadne o to koledovali, inak je Dr. Niide vskutku mierumilovný človek, ktorý ako sa hovorí, ani muche by neublížil ... Teraz exceluje Yûzô Kayama vedľa tradične obsadzovaného Toširá Mifuneho, ale podotýkam, že naposledy, predstavte si tie spoločné roky, spoločné projekty, fascinujúce úspechy herca a režiséra, kde práve neviem, či jestvuje takto dlhá tradícia nakrúcania, kedy si už režisér nevie predstaviť urobiť projekt bez dvorného herca. Toširó mal toho asi už plné zuby, lebo takúto BRADU si nesmel holiť, a tak prichádzal o ďalšie filmové projekty, som si istý, že ani jeden sa nemá za čo hanbiť, lebo to stálo za to ! Nemocnica má veľkú kapacitu chudobných pacientov, ktorí tu bežne zomierajú, proste sú momenty, keď im už nepomôže ani Pán Boh. Dr. Jasumoto je zo začiatku namosúrený, aby prišiel na to, že tento špitál je jeho životom, bez ktorého si nevie predstaviť jestvovať. Po čase príde na to, že bude pomáhať, lebo komu sa nelení, tomu sa zelení ... Mám extrémnu CHUŤ vidieť ešte tých niekoľko predošlých spoluprác, ktoré ma zatiaľ utvrdili v jednej veci, a to, že sú geniálni, ... (13.09.2015)

Japonsko, 19. století. Mladý lékař Jasumoto, vystudovaný v Nagasaki, přichází do nemocnice pro chudé. Měl se tam jen podívat, ale byl přinucen zůstat. Vše se v něm bouří, protože on je přeci pan Doktor, studoval nejnovější metody na nejlepší škole. Je samolibý, nafoukaný, chybí mu pokora... Jeho žebříček hodnot se postupem času mění vlivem okolí a příběhů těch nejubožejších, především však vlivem charismatického doktora Rudovouse, jehož skvěle ztvárnil Toshiro Mifune, který je opravdu oním Doktorem s velkým D. Tento film je plný lidskosti, soucitu a... lásky k bližnímu, ať si to zní sebe víc zprofanovaně, protože v tomto skvělém filmu to rozhodně není pouhá fráze. (30.12.2006)

FIlm o prazvláštním človíčku Rodovousovi, jehož rudé vousy si musíte pouze představit, neboť film je pouze v odstínech šedi, kterých vzhledem k stáří filmu není mnoho, takže červenou barvu tam rozlišit nejde. Neboť úplně neovládám japonštinu(rozumím přibližně deseti slovům), tak sem si k filmu opatřil anglické titulky, kde už se orientuji výrazně lépe. Film bych za úplný průšvih neoznačil. Koneckonců Toshiro Mifune je hrozný sympaťák. Bohužel však zastává jedinou pozitivní část filmu. Jinak je film docela o ničem. Pan doktor za pomocí netradičních metod léčí své pacienty. Film je hrozně dlouhý. 3 hodiny je prostě moc. Skoro bych si dovolil zapomenout na hudbu, která byla určitě povedená. V hodnocení filmu mírně přidám, protože jeho celková myšlenka za zamyšlení stojí. 2* (21.06.2012)

Od rezisera Akira Kurosawu som videl Sedm Samuraju a tusim aj Dersu Uzala, no a teraz nasleduje moj treti Akira Kurosawa. Pribeh je o mladom lekarovi, ktory pride na kliniku v 19. storoci a spozna metody stareho despotickeho sefa v podani Tosira Mifune /Peklo v Pacifiku, Bitva o Midway/. A tak sa pokusi postavit sa proti pravidlam s tym, ze ho sef napokon vyhodi. Konecne tu nie je Kurosawova teatralnost ani velkolepe samurajske bitky, do popredia sa dostali herecke vykony a atmosfera. Trochu zamrzi prilisne upinanie sa na interiery a prakticka ignoracia exterierov. Zaroven Akahige je poslednym filmom, kde spolupracovali legendy ako Akira Kurosawa a Tosiro Mifune. Jo a u mna je Dersu Uzala este vyssie ako tento film. 86 % (12.05.2015)