Pomsta

Je fajn říct.. Francie je zpět! Revenge je po dlouhé době další příjemný přírůstek do Rape and Revenge subžánru, což je vůbec můj nejoblíbenější ( I Spit on Your Grave je však pořád nepřekonán). Film zaujme především vynikající kamerou a krásným vizuálem. všudy přítomnou poušťí, překrásnou Matildou Annou Ingrid Lutz, která v zařízlých kraťaskách pocákána krví s klackem v břiše a sniperkou v ruce pobíhá celý film, slušnými záporáky, nepříjemným gore, hodně netradiční retro disco muzikou a několik výrazných scén, které utkví v paměti ( Trhání střepu z chodidla je hodně intenzivní scéna, či vytetování orla skrz plech na břicho taktéž, zaujala i jízda motorkou či samotné finále, kde je klasicky barák celý pocákán krví, jak jsme zvyklí z Inside!). Mínusem je vlastně jen né příliš explicitní rape a málý bodycount. Intelektuálové a podivínové se sice nepřenesou přes nesmrtelnost hlavní hrdinky a téměř minimálním příběhem,ale všichni ostatní se skvěle zabaví touhle šťavnatě sexy jízdou z Francie.80% (13.05.2018)

"Důkladnější verze prvního komentáře." Pomsta je hotový "majstrštyk". Celou dobu nevíte, jestli je to vlastně celé tak špatné, nebo tak skvělé. Celá ta absurdita, která z toho sálá je totiž naprosto dokonalá. Člověk si pak není jistý tím, jestli je takovou šílenost možné natočit pouhou náhodou (jako je tomu třeba u The Room z roku 2003). Od této chvíle bude komentář obsahovat SPOILERy. Ostatně na začátku máte pocit, že se tvůrci vydali trochu jinou cestou. Snímek má artové prvky, znásilnění vypadá (vyznívá) reálně a útěk má logiku. Pak se ale dostáváme na novou úroveň. Jen (Matilda) je novodobý akční hrdina, kterého sice kulky ani stromy nemíjejí, ale jí je to naprosto jedno. U klasik s Arnoldem, nebo Stallonem to berete, protože se celou dobu tváří drsně a forma je jasná. Tady je však problém takový, že dříve zmíněná forma naprosto neúměrně kolísá nahoru a dolů. Třeba první smrt je parádní z hlediska brutality i vzhledem k chování postav (když pominete fakt, že Jen po svém zranění stále žije - což se od vás vyloženě očekává). U Stana se ale dostáváme k problému, že neuvěřitelně přehrává. Důkazem toho je třeba scéna se střepy. Místo toho, abyste se pomalu odvraceli ze znechucení nad zraněním a krutostí (což je třeba případ Osmi hrozných od Tarantina), můžete v klidu chroupat třeba popcorn. Máte totiž reálně pocit, že spíše než na výživný akčňák koukáte na sekvenci ze Sám doma, kterak si Mokrý banditi zoufají, že Kevin na zem vysypal hřebíky, nebo jim na hlavu spadla cihla. Všechno to utrpení se bohužel zvrhne úplně jiným směrem, než byste chtěli. Film je jinak plný všemožných nereálných kousků, ale budiž... U hodnocení se ale nerozhodnu, jestli bych měl dát 5, nebo odpad. Proto zvolím zlatou střední cestu a zatím dám 3 hvězdičky. Nakonec podotknu, že chápu skupinky, které se smály stejně tak, jako skupinky, kterým to připadalo nepřiměřené (smích těch ostatních). Revenge logicky vyvolává emoce na dvou rozdílných protipólech, a tak se dá dost dobře očekávat, že se o ní bude ještě dlouho mluvit. *** Po projekci Climaxu jdu na 2 hvězdy. Předpokládám totiž, že tady tvůrci nechtěnou komedii točit nechtěli. (20.04.2018)

Velice rajcovní snímek, který hlavně v úvodu pekelně dráždí všechny možné erotogenní zóny na lidském těle a jakmile přestane s tímhle, napumpuje tělo adrenalinem. Revenge je přesně tak prostá žánrovka jako její název, ale já sakra říkám, že tyhle filmy mají na, jinak přeplněném, trhu své místo a osobně nyní hrozně lituji, že jsem na film nevyrazil do kina - tohle se musí podporovat. Ano, film sice hraje na první signální a sexy zadek misí se znepokojivými záběry ostatků lidských těl a jejich konzumace mrchožroury, ale...má to prostě tu sexy ženštinu, hodně akce, skvělé prosluněné lokace, dva pitomce se zbraněma a levného Aarona Eckharta (vlastně jsem si uvědomil je už dnes Aaron sám, ale patrně nehovoří francouzsky, což je nezbytný základ filmu), takže na vypnutí mozku u jednoho chladného zimního večera naprosto ideální. (28.11.2018)

Rape revenge pohybující se někde mezi Iñárritovým Revenantem a Zarchiho I Spit on Your Grave, aniž by se ovšem blížilo něčemu z toho, co je pro tyhle snímky zajímavé. Coralie Fargeat se imho snaží stylistickou manýrou zapadnout do cool stylu New French Extremity (poněkud vágní kategorie, kterou vytvořil kritik James Quandt na základě určitých trendů ve francouzské kinematografii). Vizuální ladění se povrchně, leč nápadně podobá filmům Hélène Cattet & Bruna Forzaniho (psychedelická scéna mnohonásobného vnořeného snu hodně připomíná jednu část z filmu L'étrange couleur des larmes de ton corps) i Gaspara Noeho, a to včetně designu titulků. Ovšem naprosto bez jejich talentu. Velmi přímočarý děj nedává smysl ani psychologicky, ani technicky, ani metaforicky, ani v nadsázce a nefunguje ani jako komedie či záměrný guilty pleasure pastiš (jediný dobrý vtip je ten s plechovkou piva obtisknutým na kůži hrdinky). Fargeat buď vytvořila laciný chyták na diváky, kteří se nechávají unést pěkným vizuálem a rádoby sofistikovanými odkazy na béčkovou kinematografii, aniž by chápali, co je na ní a na jejích umělečtějších či ambicióznějších variacích opravdu zajímavé, nebo to prostě sama nechápe. Krev rozstříknutá na hrubých betonových stěnách luxusního bytu a designových přístrojích vypadá pěkně – asi tak stejně, jako vypadá pěkně třeba reklama na Sony nebo United Colors of Benetton. K tomu přidat populární retro-osmdesátkovou syntwave hudbu á la Refnovo Drive a cinefilní divácký medián bude hýkat blahem? No nevím. Revenge je především oproti všem předlohám, jimiž se zřejmě nechala inspirovat, uboze nenápaditá, což žádná stylistická manýra nepřekryje. New French Extremity, jako cokoli jiného, inspiruje také k produkci vyprázdněných druhořadých napodobenin. (12.01.2019)

Koulervoucí akční jízda, kde bolest je jenom začátek, asi tak lze tenhle film, definovat. Důležitý je, že ve filmu nesmíte hledat něco, co tam neni, nejenže to nenajdete, ale ještě se zkazíte suprový zážitek. Bylo parádní se koukat, jak se z lolitky, stává vraždící stroj, který se mstí. Na filmu je znát, klasická hierarchie, Alfa samec - ten bere první a velký kus, Beta samec - snaží se vyrovnat Alfa samci, ale ví že na to nemá a Gama samec - ten se jenom dívá a je v podstatě nenáročný. A trochu mi to připomnělo, You're Next, tam byli taky všichni velice překvapeni, co se z té holky vyklubalo. Jablko, mravenci, droga a ta závěrečná honička, sou hypnotizující momenty. (03.05.2018)