Armageddon

Michaelu Bayovi se podařilo vystupňovat americké vlastenectví do absurdity. Do vesmíru je vyslána záchranná mise, která má spasit Zemi před srážkou s asteroidem. Hvězdně obsazený film, napětí, výborné efekty, hudba Aerosmith (především I don't wanna a miss a thing je skvělá) to vše patří k naprostým devízám tohoto výborného kousku. I když místama absurdní, tak já se skvěle bavil. (26.09.2007)

Klasické schéma katastrofického filmu (nebo téměřkatastrofického nebo jak se tomu říká) vytrhává Bruce Willis. Neměla bych to přiznávat, ale jemu odpustím ledacos. Zejména když se jedná o poměrně slušnou podívanou se spoustou rázovitých postaviček a když si člověk během scének Tylerová-Affleck zacpe uši. Opět bych to neměla přiznávat, ale většinou při spatření některého z téhle dvojice prchám na strom. Jsem nakonec ráda, že jsem nechala strom stromem a byla bych ještě radši, kdyby si Affleck s Willisem na konci vyměnili místo. Ale člověk nemůže chtít všechno, že. (05.07.2007)

Testosteron napumpovaný na maximum, stejně jako všudypřítomné americké vlastenectví. Všechno je to tak sebevědomé, že prostě u těch bezobsažných scén nelze, než držet palce. Hlavně, když jsou tak výborně řemeslně zvládnuté. Divák začíná ucvrkávat hned u úvodních destrukčních orgií, následně začne na prstech obou rukou počítat jednotlivé herecké hvězdy, brzy si k nim najde cestu, pak si bude užívat výbornou hudbu nebo dokonalé kamerové filtry, jen škoda, že ty svižně natočené sekvence tak trochu brzdí přemrštěná stopáž a zejména v druhé polovině několik scén, které šly hravě prostříhat. Když pak začnou scénáristé, kteří dávají postavám do úst místy neuvěřitelné „perly“, házet našim hrdinům klacky pod nohy, jen aby cestu k heroickému americkému vítězství ještě víc podpořili a zdramatizovali, lehce to zamrzí. Jinak jsme nicméně tuhle adrenalinovou jízdu a po Skále druhého nejlepšího Michaela Baye na střední škole sjížděli co půlrok. A pořád jsme ty palce drželi. Božská zábava. Kdo nechce (filmoví i životní teoretici nechť se nechají poučit o tom, jak mají vypadat pravé filmové emoce), ať jde klidně pozorovat mravence nesoucího kousek stébla nebo západ slunce. Stejně nebude tak vymazlený jako u Baye a Bruckheimera. (31.05.2015)

Díky kouzlu nechtěného jsem si u této ódy na hrdinství pobrečela. Smíchy! U Buscemiho "kosmicky dementní" postavy (slezte z té bomby - já chtěl jen cítit tu sílu mezi nohama) to je ok, ale smát se u tak vážných věcí jako je záchrana Země? A ty stále stejné nájezdy kamery na zděšené obličeje a fotky hrdinů, padající hrnky a pochody "gradiátorů" - jak jinak než zpomaleně, pády do náručí (jsi bezva táta, kluk, holka), co věta to canc a ještě podbarvený smyčci... tak nepobaví komedie, která to má v popisu práce. (06.11.2005)

Přes starý matný dojem z kina jsem úplně podcenil, jak skvělý je tohle mix nahláškovaný srandy, béčkový apo-scifi a dojemna, přičemž vše skvěle na střídačku funguje i při delší stopáži, je mega narvaný herecky a silný na téma hrdinství/ parťáctví/ rodina. Byť fakt kravina :D Takže téměř 5* týhle nyní (au, jsme starý) dvacet let starý 90s klasice. Bruce jedna z nejbadassovějších rolí. P.S. Je sranda, že jako lidstvo při všem svym hi-tech pokroku podobnou situace pořád nemáme preventivně pořešený, přitom časem se zákonitě musí stát. A v tom tu i zamrazí. (24.10.2018)