Reklama

Reklama

Dode's-Ka Den

  • Česko Dodeskaden (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

I ti nejchudší mají své zářící sny a bydlet se dá v lecčem. Mozaika osudů obyvatel jedné z předměstských kolonií Tokia koncem šedesátých let minulého století.
Film byl natočen v roce 1970. Během pětileté odmlky po filmu Rudovous (v němž naposledy spolupracoval se svým kmenovým hercem Toširóem Mifunem) jen těžko sháněl peníze na další projekt. Nebyl v tom však sám, což nakonec vedlo čtyři nejvýznamnější japonské režiséry Kinošitu, Ičikawu, Kobajašiho a Kurosawu k vytvoření tzv. Projektu Jonkinokai, volně přeloženo jako Sdružení čtyř rytířů, které se mělo vzájemně podporovat a zaštiťovat své projekty.
Prvním filmem a vlajkovou lodí této společnosti se stal film Dodes'ka den. Pro Kurosawu měl tento film v mnoha ohledech zlomový význam. Po dlouhých letech to byl první film, v němž nehrál ani Toširó Mifune ani Takeši Šimura, pro nějž nesložil hudbu Masaru Sató a který nenatočil černobíle. Pro režiséra, který si pečlivě vybíral spolupracovníky, a poté jim zůstával věrný, to byla značně složitá situace. Zůstal mu kameraman, šéf výpravy a především věrný scenárista Hideo Oguni, musel se však vyrovnat se zcela jinými možnostmi barevného materiálu i s řadou dosud neznámých, či málo známých herců.
Film je adaptací románu Šúgoróa Jamamoty a líčí v mozaice osudy obyvatel nejchudší předměstské kolonie Tokia. Lidí, jimž z různých důvodů nezůstalo skoro nic a přežívají jen silou vůle, podobně jako jejich zchátralé příbytky.
Název filmu Dodes'ka den není žádné konkrétní slovo. Vyjadřuje rytmické skandování, jímž retardovaný chlapec Roku čan napodobuje zvuk milovaných vlaků, jež denně míjejí zchátralý slum a pro něj představují zpodobení všeho luxusu a krásy, již je schopen si představit. Podobně jako Roku čan mají i ostatní obyvatelé své sny a naděje uprostřed své dennodenní bídy.
Trudný námět filmu se netrefil do nálady tehdejšího publika, které se chtělo především bavit, a tak, ačkoliv natočil Kurosawa film se sobě vlastní poezií, porozuměním a režijním mistrovstvím, film u publika propadl. Kurosawa se odmlčel na dalších dlouhých pět let, v nichž se pokusil o sebevraždu, překonal ji a nakonec nabral druhý dech filmem Děrsu Uzala (1975). Ten pak odstartoval Kurosawovo další tvůrčí období, v němž následovaly filmy jako Kagemuša (1980) a Ran (1985), který posbíral dlouhou řadu cen, včetně amerického Oscara.

Tragikomické epizódy zo života obyvateľov žobráckej štvrte v povojnovom Tokiu sú smutnokrásnym vyjadrením lásky a obdivu k ľuďom, ktorým sny pomáhajú v každodennom boji o prežitie v nehostinnom svete. Príbeh posplietaný z osudov viacerých obyvateľov slumu zachytáva retardovaného chlapca, ktorý celé dni riadi imaginárnu električku, deti, ktoré kradnú, aby priniesli rodičom peniaz (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (58)

misterz 

všechny recenze uživatele

Niektoré osudy tých nešťastníkov ma celkom zaujali a zasiahli, no bolo tu i veľa takých, ktoré ma nechali pocitovo chladným, alebo ma dokonca rovno nudili. Ako koláž skladajúca sa z jednotlivých príbehov ľudí žijúcich v slume to nebolo zle myslené, výsledok však mierne zaostal za mojimi očakávaniami. Možno to je do istej miery spôsobené tým, že do japonskej kultúry ako Európan moc nevidím, a niektoré nuansy problému, narážky alebo vtip mi mohol uniknúť. Japonci si tento film určite užijú viac. U mňa slabší nadpriemer. 70/100 ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zdá se, jakoby se v tomto případě Kurosawa inspiroval ve svém díle u umělců jako byli El Greco nebo někteří rensanční malíři s jejich chmurnými vizemi. Slamy - bidonvilly - jsou vždy rubem nejrůznějších hospodářských zázraků. Ale i v nich žijí lidé se svými touhami, ideály, přáními, lidé zlí i zranitelní a kupodivu také dobří. Mozaika jejich prostých příběhů zalidňuje tu hrůzu nepředstavitelného odpadu a smetí, vniká do prostředí, která sice nejsou atraktivní, ale možná právě proto o to více lidská. Snad bychom mohli mluvit o japonském uchopení hrabalovské "perličky na dně". Symbol toho všeho, nadhled vůči tomuto karikaturnímu rozměru průlomového japonského vzmachu poslední třetiny minulého století, expres, po němž je film pojmenován, symbolizovaný "pracovitostí" polosvéprávného prosťáčka, který tu nachází své uplatnění, by tomu alespoň nasvědčoval. Nemyslím, že v době akčnosti pro akčnost akčních filmů nejrůznějšího druhu toto přemýšlivé dílo ztratilo svou hloubku a burcující účinek. A nemyslím, že by byl býval měl Kurosawa rezignovat poté, co při realizaci tohoto nesnadno uchopitelného projektu narazil na nepřízeň doby. Je dobře, že nevšední, svébytná krása tohoto díla je všeobecně dostupná na DVD nosičích. ()

Reklama

ad 

všechny recenze uživatele

Několik povídkových příběhů, jejichž zpracování by vydalo spíše na několikadílný epický seriál,ale budiž, film také funguje, především obrazová stránka je přinejmenším zajímavá a i průřez osudy několika lidí na "sociálním okraji" nabízí variace na "věčné příběhy"... Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, filmu se dá málo co vytknout, ale přibrzdil bych u emocí, které jsem kupodivu slýchával ve spojitosti s tímto filmem poměrně často... Musím bohužel přiznat, že já jsem tolik zasažen nebyl a ačkoli film na první pohled hýří barvami, uvnitř tolik barvitý není... alespoň pro mě ne... škoda - jinak ovšem patří k tomu lepšímu, co Kurosawa natočil (ale Rudovous to prostě není:) )... slabší 4 hvězdy ()

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Kurosawa předvádí těžký život ve slumech. Bohužel, to je asi tak vše. Dodesukaden postrádá příběh, atmosféru, nápady, napětí...celé dvě hodiny se vlečou, téměř nic se neděje, občas proběhne přes plátno nějaká vtipná či tragická postava a jinak ničehož nevidíme ni neslyšíme. Zajímavá a snad i kvalitní je občas stránka visuální - barvy a masky, které připomínají až horrorové rekvisity. Naneštěstí se tam již žádná další positivní věc nevyskytuje. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Citlivě natočený film z Japonska, které už dnes naštěstí pohřbila minulost, kdy se v příběhu zobrazené chudinské slumy přesunuly do jiných měst a jiných zemí. Kaleidoskop drobných příběhů obyvatel jedné chudinské čtvrti, kde nechybí láska, nevěra, hádky ani smrt. Místy komické, místy lehce sentimentální, trochu romantické, ale především chytře natočené. Název filmu je slovním spojením, které používá psychicky nemocný mladík, který sní o tom, že je strojvůdcem vlaku. Probíhá městskou periférií s haldami odpadků a nekonečnými řadami chatrčí a věří tomu, že se sebou má dlouhou řadu vagónů a lokomotivu. Prakticky každý z hrdinů má své sny a věří nějaké iluzi, i když ji nedává najevo tak, jako onen prosťáček. První barevný film Akiry Kurosawy a okouzlení barvou je na režisérovi vidět - s rozkoší se vyžívá v hrátkách s barevnou kompozicí. Divák může například vidět na zemi odraz duhy po dešti. Jako už tradičně je u Kurosawy velmi dobrá obrazová kompozice, výběr herců, dialogy i kamera. Celkový dojem: 90 %. Pro mě jeden z nejlepších Kurosawových filmů. Jediný problém, u režiséra tradiční, je v nasazeném tempu - Kurosawa je prostě pomalý... ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Pro Kurosawu je Dodeskaden filmem bytostně osobním. Když, navzdory několika prestižním domácím cenám i nominaci na Oscara, skončí ve své době naprostým komerčním neúspěchem, znamená to pro něj ztrátu poslední naděje a v prosinci roku 1971 se pokusí o sebevraždu. Jako zázrakem přežije, nicméně na jeho další film, který vznikne díky místní podpoře v Sovětském svazu, si musíme počkat celých pět let. (Zdroj: Eiga-sai)
  • Název je v japonštině neologismem - jde o originální zvukomalebné slovo, které napodobuje zvuk vlaku při jízdě po kolejích. (Zdroj: Eiga-sai)
  • Film finančně zaštítila produkční společnost Klub čtyř rytířů (Yonki no kai), která vznikla v červenci roku 1969 a jejími členy byli Akira Kurosawa, Keisuke Kinoshita, Masaki Kobayashi a Kon Ichikawa. Po finančním neúspěchu se společnost rozpadla. (ilDivino)

Související novinky

Začíná festival EIGASAI

Začíná festival EIGASAI

22.02.2018

Ve čtvrtek 22. února začíná v pražském kině Lucerna 11. ročník festivalu japonského filmu a kultury EIGASAI 2018. V letošním roce uplyne 20 let od chvíle, kdy se do filmového nebe odebral Akira… (více)

Reklama

Reklama