Král psanec

Víc než neoficiální pokračování Statečného srdce vypadá Robert Bruce a jeho cesta jako poloviční remake. I tady jsou zrady, lásky a velkolepé bitvy, ale jakkoli se Gibson svého času od historických reálií odlišoval až absurdně, s radostí mu bylo odpuštěno, protože každým zvratem trhal divákovo srdce vedví. Mackenzie se dějin drží pevněji a přidává na bojovném bahnění, ale já se nemůžu zbavit pocitu, že je to všechno moc naoko. Úvodní interakce na mě nefunguje jako vtáhnutí do děje, ale jako vábnička v podobě scény bez střihu, vyhřezlá střeva nepodporují hrůzy války, jen samoúčelně z člověka vypadnou v celé nahotě, vřelé city se u novomanželů objeví jedním střihem. A Chris Pine, věčný to sympaťák a rošťák na pohled, do rolí zadumaných panovníků teprve dospívá. Král je tak v tomto případě psanec odvážný a příjemně nekompromisní, ale Srdce jeho bojovým zpěvům zoufale chybí. (14.11.2018)

Outlaw King měl být epickou a pořádně drsnou historickou podívanou a... bohužel moc není ani jedním. Před deseti lety by asi šlo o žánrový nadprůměr, v době Hry o trůny je ale laťka o něco výš a David Mackenzie na ni bohužel nedosáhnul. Pine je pod jeho vedením matný až běda (což je po Hell or High Water docela šok), jeho hrdina nemá moc co nabídnout, a vůbec celý příběh je dějepisná přehledovka bez pořádného náboje, hmatatelného napětí nebo vymazlené akce, u níž by Ridley Scott smeknul klobouk. Všeho je tu prostě tak nějak málo a konec dorazí dřív, než se film pořádně rozjede, takže za mě akorát fajn průměr, jenž sice naplnil všechny škatulky (a má solidní finální bitvu), ale čekal jsem od něj mnohem víc než vyklidněný seriálový pilot. (15.11.2018)

„CO JE MÍR S MEČEM NA HRDLE? ŘÍKÁM BOJUJME!... /// Začínáme rok před smrtí Williama Wallace. Skotsko 1304 a Robert Bruce zde započíná svoji cestu k vládě nad Skotským královstvím… Trochu nuda. Bláto, koně, kecy… vražda… kecy… takový ty důležitý, historický… ale tady to jsou hrozný zdržovačky, podpořený třeba dlouhým pícháním (bohužel ne mečem). Takovej History Channel. ¾ hodiny. Pak začnou Angláni vykonávat „spravedlnost“, takže se začnou chovat jako zvířata a kvežíznivý oko je (na chvíli) nasyceno. Následujou další obrázky… prostě tomu chybí drajv skvostnýho vypravěče, navíc Pine to prostě nemá! Když se konečně rozhodnou skoncovat s rytířstvím (jako chovat se fér), nadchází čas pro vztah otce a syna v rodině Edwardů (jako těch králů). Ty vole, tady se toho nakecá… Finální bitva, to je taková sekanice, která doplácí na rozpočet. Mackenzie zklamal a Netflix nepřekvapil. Hodně událostí vtěsnanejch do malýho prostoru, takže to není ani dostatečně historický ani krvavý. Pár nechutností, který zaútočí na emoce to nezachrání, jen pozastaví úpadek do absolutní letargie. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Rád POSLOUCHÁM ty příběhy „o cti“. 3.) Vím, kdo byl William Wallace. 4.) Thx za titule „urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (14.11.2018)

Konečně jsem dočkal snímku ve kterém nejsou naši spoluobčané z Afriky a agresivně naladěné feministky bojující za svá práva tím, že se nacpou do každého filmu i když se to tam vyloženě nehodí. Naposled jsem to viděl v hrané pohádce s názvem Popelka (2015), kde hrál pěkně vypasený černoch nejbližšího pobočníka budoucího krále. To se asi musel Charles Perrault obracet v hrobě po zhlédnutí jeho pohádky. Po pravdě řečeno je to takový fenomén poslední doby, dávat lidi do jistých dějových sekvencí ve filmovém žánru, kam se to vysloveně nehodí. Pro příklad uvedu, černoši ve vesmíru v šedesátých letech a další bláboly, které vyloženě bijí do očí. V tomto snímku se podíváme do nehostinné větrem ošlehlé skotské vysočiny, kde místní obyvatelé bojují o svou nezávislost proti nenasytným anglánům včele s anglickým králem Eduardem I a posléze jeho trubkoidním synem Eduardem II, který byl rovněž prvním králem, jehož nazývali princem z Walesu. I když si většina diváků pamatuje Roberta the Bruce jako muže, který zradil Williama Wallace  ve filmu Statečné srdce (1995), tak pro to neexistují žádné důkazy. Jak to dopadlo s národním hrdinou za nezávislost Skotska se dozvíme v tomto filmu a společně se zde můžeme podívat na fascinující přírodu a reálné herecké výkony. Tento snímek je převážně chlapská záležitost a proto v ní můžeme vidět spoustu nádherných soubojů a bitev ve kterých si milovníci filmové krve jistě přijdou na své. Za Skotsko a za heslo Chlapi sobě dávám zasloužených 80%. (27.08.2021)

Kapitán Kirk s přilbou místo vlasů na hlavě dostávajíc 3/4 filmu ukrutně přes píču v každé bitce skotů s anglánama, díky čemuž je hrdým králem asi čtyřiceti poddaných, manželku má v kleci a kůň mu chcípá hlady pod prdelí ... No prostě neznat dějiny tak si na něj nevsadíte ani omylem, že by nakonec anglánům nějakým zázrakem nakopal prdele, získal zpět ženu a zapsal se do análů hysterie jako úspěšnej cápek. Každopádně i přes počáteční nezdary se Kirk pochlapí a spolu se svou početnou armádou (těch čtyřicet dacanů) začne drancovat, vypalovat a vítězit. Co mě na filmu dostalo jsou nečekaný, ale kurva jako fakt nečekaný, úmrtí. To si takhle povídá otec se synem u krbu o starých dobrých časech, otec se zasměje své vlastní historce a chcípne. Jen tak z vteřiny na vteřinu během veselé konverzace. Asi jako kdybych si v restauraci objednala kafe, usmála se na servírku, vesele křepčila do mobilu kámošce, co zrovna dělám a najednou bych chcípla, navíc bez placení, jak když zhasneš vypínač. Stejně zapůsobí král anglánů, kterej nasraně vyjede do boje plnej vzteku a síly, aby pět minut na to zjistil, že je už starej a chcípnul stářím. Prostě rčení - Zhasnul jak svíčka - tu je dokonale ztvárněno a já se tak po zbytek filmu bála, kdo všechno zničeho nic chcípne třeba během sezení na hajzlu nebo pečení buřta. Všechno prostě najednou vypadalo smrtelně nebezpečný a nemůžete si být jistí, co se stane za pět vteřin. Naštěstí se až na tyhle dva případy chcípá normálně, přírodně, po ráně mečem do palice nebo vytáhnutí střev z bachoru během oběšení. To jsou už takový klasický smrti, co člověka nepřekvapí. Závěrečná bitva je pastva pro oči, lidi a koně chcípaj v hektolitrech krve po stovkách a já strašlivě fandila týpkovi, co na každýho řval jak se jmenuje a pak dotyčnýho rozsekal na sračku či na solidní plátky sushi. Jmenoval se Douglas a viděla jsem v něm hrdost, viděla jsem v něm sílu a viděla jsem v něm pořádnýho chlapa, kterej se s nikym a s ničim nesere. Kurva jo !! (27.11.2018)