Co tomu řeknou lidi

Film rozpráva o mladej dievčine, ktorá má problém s dodržiavaním striktných kultúrnych a náboženských tradícií pakistanskej rodiny v Nórsku. Snaží sa zobrazovať udalosti bez príkras a myslím, že je zachovaná aj značná objektivita. Nastoľuje silné myšlienky a provokuje k debatám o zmiešavaní rôznych kultúr. Filmárske spracovanie je na úrovni, mladá Maria Mozhdah príjemným prekvapením. (03.11.2018)

Velmi napínavé a silné psychosociální drama odehrávající se v Oslu a v Pákistánu. Hlavní představitelka byla výborná, autentická. Celou dobu jsem o Nishu měla strach. Film je natočený se švihem, nenudila jsem se ani chvilku. Dospívání je vždy těžké pro děti i jejich rodiče, natož v takto uzavřených komunitách svázaných vlastními zvyky a tradicemi spojenými s náboženstvím, ale žijících v západních zemích. V Anglii jsme se letos od jednoho pákistánského řidiče, zhruba padesátiletého, dozvěděli, že se po 20 letech vrací do své země s celou rodinou. Prý nezapadli. Více jsme se nedozvěděli, kdo ví, co se stalo. (18.11.2018)

Pohľad “na” pakistanskú “kuchyňu” a “varechu” v nej. Síce sa nám “ťažko rozumie i chápe”, nakoľko čo je pre “tamtých ľudí” normálne, či dokonca úplne bežné, nám dáva jasný signál: “toto určite nikto z nás, primitívov zo západu - nechce”. Čo sa týka filmu ako takého, vzhľadom na závratné hodnotenie, čakal som väčší nárez. (18.08.2018)

Ani nevím, co k tomu říct. Že jsem vděčná, v jaké zemi jsem se narodila? Že mě šokuje, že žít v demokratické zemi nemusí znamenat nutně svobodu? Že si ani nedokážu představit život, ve kterém je rodina mým největším nepřítelem? Iram Haq přesně věděla, jak příběh uchopit a udělat ho naprosto uvěřitelným, aniž by u toho diváka vydírala. Tohle mě opravdu zabolelo. (13.11.2021)

Inu, co by lidi říkali. Prostě jen: „Táhněte domů, pokrytecká, patologickým náboženstvím vypláchlá nekulturní hovada! Nikdo vás sem, kurva, nezval, vlastních parazitů už máme přebytek. A když už vás nějaké zaslepené, mocenskými klikami k novému multikulti světopořádku cíleně manipulované a pseudotolerantní sluníčkářské mrdky pustí do EU, měli byste být vděčni, že jste mohli vypadnout ze zasvrabovaného středověku, který si doma s Alláhem v zádech i ve 21. století stále tak progresivně budujete, a mít aspoň tu všeobecně očekávanou elementární slušnost plně se podřídit zákonům a kultuře civilizace, na níž jste se rozhodli parazitovat. Ale to vy ne, vy jste jen léty účelových výplachů naprogramovaní šířit agresivní infekční duševní chorobu jménem islám za každou cenu a striktně křivit i své další degenerace k patoobrazu svému, které by možná, pokud by neměli za rodiče vymatlané pičusy, mohli mít i jakous takous šanci vyrůst v moderní, racionálně smýšlející a kulturně adaptabilní jedince.“ Na koprodukční kliku hlavních vítačů překvapivě bez obvyklého akcentu, jak je děsně fajn je tu mít, protože jsme kůl altruisté, netoužíme po ničem jiném, než se nechat islamizovat, s jakou radostí a potěšením přispíváme ze svých daní na výživu tasemnic a jak by katedrálu v Kolíně vytunilo k dokonalosti pár minaretů. Čili jen neslané nemastné nekomentované vyznění, jaké jsou to tmářské jebky bez špetky tolerance a zdravého rozumu, ale aspoň něco a snad první vlaštovka. (11.02.2019)