Sedm samurajů

Mrzí mě, stejně jako v případě Meliésových filmů, že Sedm samurajů není prvním akčním filmem, který jsem kdy viděl. Akční žánr je už dávno někde jinde, nemá v sobě takovou duševní hloubku a takové dobrodružství s vtipem navrch. Můj zásadní problém bude v tom, že jsem nejdřív viděl remake - takže jsem zhruba věděl, co se bude dít a díky přepálené (SE) stopáži jsem na to čekal hrozně dlouho. Film bych rozdělil na 3 části: v první se dává sedmička dohromady a cestuje do vesnice. Tady je natočena každá scénka, která jen může být, nic se nepřeskakuje, nic nevystřihuje. Druhá, která je jádrem problémů a měla být sestříhaná na minimum, mapuje děj ve vesnici, přípravu na lapky a vztahy mezi vesničany a samuraji. Třetí je samotný boj, který s malými přestávkami a odbočkami trvá něco přes hodinu. Posledních 10-15 minut je to nejlepších, Mifune je bláznivý ďábel a Kurosawa navždy stanovil některé nosné myšlenky a technické parametry akčního žánru. Chtěl bych vidět 2 a půl hodinovou verzi, jestli by byla lépe sestříhaná, zaručeně by víc odsýpala a tím pádem mě víc bavila. Takto to byl ubíjející maraton, byť umělecky podaný velmi na výši. [Přesná stopáž: 207 min - SE] (29.07.2008)

Geniální film a jeden z nejlepších jaký kdy byl vůbec natočen. Akira Kurosawa potvrzuje pověst nejlepšího režiséra jakého kdy Japonsko mělo a jeho spolupráce s Toshirô Mifune je právem považována za jednu z nejplodnějších (Mifune a Kurosawa znamená pro mě to samé jako třeba De Niro a Scorsese). Snímek o vesnici, kterou napadají banditi a její obyvatelé se rozhodnou najmout si sedm samurajů, kteří je před jejich útoky ochránní zná jistě každý (i když valná většina zná tento příběh z amerického remaku). Nebudu zde srovnávat americkou a japonskou verzi, protože podle mě mají společný jen námět a jinak se od sebe naprosto liší. I když je film přes půl století starý a má přes 200 minut tak je to neopakovatelný zážitek, na kterém oceníte od kamery přes herecké výkony, hudbu, výpravu až po precizní režii Kurosawy. Tohle by si neměl nechat ujít žádný skutečný filmový fanoušek...... (18.04.2008)

Sedm samurajů a Sedm statečných jasně demonstruje rozdíl v nátuře japonské a americké kinematografie. Tam, kde jedna vyniká namachrovanými gesty, silácký řečmi a heroickými archetypy, staví druhá na pozvolném tempu, slasti z vyprávění, rozkreslenými postavami a mnohem univerzálnějším poselstvím o válce. I závěr Sedmi samurajů (ono legendární "nebyli jsme to my, kdo vyhrál") vyznívá zcela bez patosu a zahrnuje spíše tragiků mužů, kteří nemohou přestat válčit, protože válka je jejich obživa. Kurosawův film je na akční žánr možná až příliš labužnicky uvolněný, prostoupený nádhernými dialogy a skvostnými "odbočkami", jenže právě to ho dělá stonásobně hodnotnějším než pozdější Sturgesův remake. Není to jen příběh málo proti mnoha, ale příběh opravdové války (tak koneckonců sami samurajové obranu vesnice nazývají), v níž kupodivu chybí ten neodbytný pocit "oni je roznesou". Vždyť závěrečná scéna proti sobě staví 13 lapků a plnou vesnici odhodlaných obránců! Vždyť chybí klasický záporák! Jenže právě absence běžného schématu dobro x zlo (samurajové rozhodně nejsou svatoušci) a jeho nahrazení uvěřitelnými charaktery v čele s neuvěřitelným magorem Toshirô Mifunem film obdařuje překrásnou poezií, o které si americká bablgamová verze může nechat zdát. Určitě jeden z nejlepších válečných filmů, co kdy vznikl. Moudrý, rozvážný, hluboký. [Sedm statečných mám opravdu rád, ale...] (10.02.2007)

Preco je tento film tak skvely? Je to citliva drama o mnoha strankach ludskej povahy, je to dobrodruzny pribeh plny skvelych momentov a humoru, je to film plny skvelych hereckych vykonov (nezabudnutelny Toshiro Mifune a Takashi Shimura) a celkovo je to po vsetkych strankach fantasticky spracovane filmove dielo, ktore ani pocas jedinej minuty zo svojej obrej stopaze nenudi. Ci uz hladate vo filme hlbku a zamyslenie, alebo sa chcete len skvelo zabavit, budete viac ako spokojny. Vsetka moja ucta a obdiv, pan Kurosawa. (10/10) (09.06.2007)

Velmi zdařilý film, v němž je mnoho úžasných scén, které vděčí za svoji poutavost hercům tohoto snímku. Je vidět, jak moc - lépe řečeno - v jak velké míře se tvůrci Sedmi statečných nechali inspirovat tímto Kurosawovým počinem. Každý ze sedmi samurajů je něčím sympatický, ovšem hlavní z nich (Kambei), mladý Katsuširo a vynikající šermíř Kyuzo jsou jednoznačně na prvním místě. Hned za nimi je bouřlivák Kikučiyo a dívka Šina. Ovšem i Heihači, Shičiroji a Gorobei dokonale zapadají do sedmičky hrdinů. Celkově se mi tato původní verze líbila méně než adaptace umístěná do prostředí divokého západu. Co mi lehce vadilo? 1. Stopáž - svojí délkou dává možnost se u některých scén nudit = nudné scény, ke konci jsem byl již sledováním unavený. 2. Boj - očekával jsem zcela jiný závěrečný boj. Představoval jsem si kovově průrazné zvuky samurajských mečů dopadajích svým hrůzunahánějícím ostřím na sebe, pořádný hromadný souboj, také více duchovního života ze strany sedmi statečných samurajů, ale též i rolníků. Dlouho jsem věřil, že nakonec ohodnotím 5*, ovšem musím jednu ubrat. Poslední etapa boje přivodila dobrý závěr, takže dojmy mám dobré, čtyřhvězdičkové. (11.11.2009)