Yojimbo

Nadšení Sergia Leoneho, když viděl tento Kurosawův snímek naprosto chápu a kdyby  pak nenatočil svůj remake, asi bych ho sdílel.  Co do scénáře i výběru charismatického hlavního bezejmenného hrdiny v podání Tošira Mifune nebo Clinta Eastwooda měli oba velikáni šťastnou ruku a v obou filmech patří k tomu nejobdivuhodnějšímu.  Výhodou  pro fajnšmerky v případě tady Kurosawy je určitě i černobílá kamera, která jen podtrhuje sychravost a syrovost celého příběhu o "sluhovi dvou pánů".  Ale osobně je mi prostě zasazení na  zpocený a vedrem spálený Divoký Západ bližší než tahle samurajská vybíjená, kde se navíc souboje odehrají tak rychle, že si jich pomalu ani nevšimnete. Co do reality pochopitelně paráda, ale já to mám prostě v takovémto typu filmu raději víc dramaticky a tzv. fantasy, kde by čepele břinkaly, svištěly a sekaly. A Leoneho verze má mimo Eastwooda i Ramóna v podání Volontého a to je panečku záporák, ti  japonští  ukřičení mamlasové se s ním opravdu nemohou rovnat. Spokojenost, ale remake u mě vede a vést bude. (04.01.2024)

Můj třetí Kurosawa. Ani tento snímek mě však nedokázal přesvědčit. Na vrchol zatím stále stavím Rašomona. Tělesná stráž má výbornou formální kvalitu, ostatně jako spousta východoasijských snímků. Má svou poetiku, ta je ovšem západnímu divákovi včetně mě většinou na hony vzdálená. Příběh je díky mnoha intrikám trochu zmatečný a celkově je Tělesná stráž často spíše nudná než plná napětí, jak by to asi u samurajských filmů mělo být. (07.04.2012)

Bylo úžasné sledovat rozdílné kultury v Leonově a Kurosawově opusech. Oba dva filmy jsou vynikající, ať Mifune nebo Eastwood srší charismatem, ale tady se mi víc líbila režie, prostě on Kurosawa umí, to bezpochyb, ale dva předchozí filmy se mi tolik nelíbily. Sedm samurajů jsem nevydržel a v Rashomonu mi vadilo, jak ze sebe Toshiro dělal retarda. Určitě mu dám ještě šanci! (01.11.2008)

Film podarený snímok, ktorý bol už trikrát z remakeovaný (Pre hrsť dolárov, Posledný zostáva, Nemilosrdný strelec). Všetky tieto remaky som videl a k originálu sa dostávam až nakoniec. Napriek tomu, že som všetko už vlastne vedel tak tento film vďaka svojím výrazovým prostriedkom zanechal vo mne jazvu od katany. A ešte chcem spomenúť, že na Kurosawu tam boli dosť násilné scény len opäť silná absencia krvi (ale nevadí, už som si celkom zvykol). Ako inak za 5*. (09.04.2010)

Rovnako ako pri Siedmych samurajoch platí, že "rovnooký" remake ma oslovil viac, ako originál. Je to tým, že prostredie divokého západu mi pripadá divácky atraktívnejšie a čiernobiela kamera príliš nepridáva na atraktivite historických japonských exteriérov. Za následok to malo fakt, že ma film nepohltil a tak som sa začal po čase v tých podvodoch a motivácii postáv strácať. Rovnako aj po tomto filme platí, že Kurosawove snímky z jeho súčasnosti sú mi bližšie, ako jeho samurajské eposy. Film a poňatie jeho hlavnej postavy nemali vplyv iba na špagetti westerny, ale určite z neho čerpali aj súčasní "postmodernisti" Tarantino a Rodriguez. 2. POZRETIE: Po pomerne podrobnom porovnaní zápletky Telesnej stráže a Pre hrsť dolárov usudzujem, že Telesná stráž nie je horšia. Je komplikovanejšia po všetkých stránkach, ale stále (na druhé pozretie) zrozumiteľná. 3.POZRETIE: Telesná stráž je o niečo lepšia, ako Pre hrsť dolárov a plné hodnotenie si zaslúži. (09.11.2012)