Toc Toc

Do těchto stále poněkud zvláštních dnů doporučuji tuhle velmi zdařilou a celkově brilantní konverzační komedii ze Španělska. Aneb když se sejde šest osobností s obsedantně kompulsivní poruchou u klinického psychologa, skýtá to netušené možnosti k inteligentnímu humoru, nadhledu a pochopení. Snímek plyne v úžasném tempu, je nápaditý a nenudí ani vteřinu. K tomu všemu si připočtěte parádní a přirozené herecké výkony, geniální Rossy de Palmy, ale i Alexandry Jiménez, Paca Leona či Oscara "Touretta" Martíneze... Jebácizajebaní. 😂 Tak si to hezky pěkně užijte a pobavte se! ✌️ (20.04.2021)

Ťuk, ťuk, je 16:30, mám schůzku s doktorem Palomerou.. Skvěle napsané, nádherně zahrané, ta šestice narušenců mi byla velice sympatická, je to hezky natočené, no já nemám žádné připomínky, nasmála jsem se, až mi slzy od smíchu tekly.. Závěr se skutečným doktorem potěšil, takže za mě ano, kdo se umí zasmát sám sobě i svým diagnózám, které k smíchu vůbec nejsou, zaslouží si ode mne hodnocení nejvyšší.. (13.03.2021)

Film trochu staršího data, neprávem opomíjen a zapomenut stejně jako téma, kterého se týká. OCD je velice komplikovaná a zároveň rozmanitá nemoc, která má několik druhů a stupňů vážnosti. Nevyzpytatelná stejně jako člověk, který jí trpí. Jelikož s ní bojuju od 16.let vím o čem mluvím a režisér to díky bohu ví taky. Dokonalé vypointování každého nemocného, občas mi běhal mráz po zádech a občas sem umíral smíchy. Pokud nemoc neznáte, některé postavy a situace Vám přijdou až moc. Ale to je díky tomu, že režisér každému naordinoval ten nejtěžší průběh nemoci takže občas jsou herecké kreace za hranicí teatrálního divadelnictví, ale tak to prostě je. Každá postava našla svého dokonalého protagonistu a herecká sestava je opravdu skvělá. Hlavně Oscar Martínez má můj obdiv. Filmu možná trošku uškodí neskutečně předvídatelné finále a pomalejší střední pasáž, ale záchvaty smíchu vás neminou a cenné informace o hodně podceňované a málo probírané nemoci dostanete měrou vrchovatou. Na 5* by to muselo mít pevnější režii ale pro mě, jako lehký mix všech přítomných to bylo hodně osobní. Pokračování nebo podobně laděný film by to chtělo hned.80%. (26.01.2021)

Partička lidí trpících různými druhy obsedantně kompulzivní poruchy se sejde v čekárně u psychiatra. No a pokud se to umí, tak to jako námět stačí. A Villanueva umí. Výborně napsané postavy, neméně výborně zahrané poruchy, slušné tempo, vtipné dialogy. Má to vlastně všechno, co od komedie chci. K absolutní dokonalosti mi sice něco málo chybí, ale i tak se jedná o jednu z nejlepších komedií co jsem za poslední roky viděl. 85% (24.11.2020)

„Zakurvuj si trošičku, zakřič: "Jdi do p..če!" Hlavně vypni žehličku, nezapomeň klíče!“ Oops, nejsou  ty verše už přes čáru? Sakra, čára! Málem jsem na ni šlápnul, uf... Pane Bože, ty to vidíš! Pane Bože, ty to vidíš! Dělat si legraci z postižených. Dělat si legraci z postižených. Vincente Villanueva, máš mě na svědomí! Bránice v háji a slzné kanály nestíhaly. Ruším všechny termíny u svého psychiatra a objednávám se k doktoru Palomerovi. A co to táhnu těžkého v tašce? Přece svou žehličku, aby mě nestrašilo, jestli jsem ji doma vypnul. Btw, tohle jsme kdysi v práci poradili jedné cáklé slečně, no nekecám, fakt si ji přinesla! A měla klid. Ještě odbornou epidemiologickou poznámku. Kdepak covid, ale takový bacil tourettu, to je mor! Kdysi tím trpěla jen holčička z Exorcisty, dnes už kurvuje a píčuje v MHD většina dětí ze ZŠ. Asi by to chtělo víc psychiatrů. Nebo víc facek. Kdyby si, fakani toureťácký, radši pořádně myli ruce nebo potají zkoušeli, jako kdysi já se spolužačkou ve školním kabinentu, spočítat chlupy na bobrovi! (14.06.2022)