Toc Toc

Tak pro prvni film v roce jsem mel stastnou ruku! Ve vsech smerech vynikajici komedie. Zajimavy a originalni namet. Kazda postava je skvele vykreslena a zahrana. Lilly (Nuria Herrero) by mi mohla opakovat porad, ze me miluje.-). Dobre napsane dialogy, film ma tempo. Za me super. A staci jedna mistnost a auto... (01.01.2023)

„OCD, OCD!“ „Kdo je tam?“ „Tady bipolár odvedle. Kurva, hned otevři, nebo rozkopu ty dveře!!!“ „Je odemčeno, pojď dál, já nesmím sahat na nic, co začíná na „K“, nebo má méně než tři slabiky.“ „Ne, díky, už nemám náladu.“ Dzzzzzzzz. Všichni ti, kdož v té záplavě fekálních trapáren a přitroublých hihňáren pro pubertální instáčové kokoty posledních let citelně postrádali nějakou milou, opravdu vtipnou a inteligentní kokotmédii, si teď pěkně srovnají ve skříni dokonale složené ponožky tak, aby jim v komínku na milimetr zařezávaly hrany na obou jeho stranách, vydrhnou si do běla ruce Savem, desetkrát zkontrolují, jestli opravdu zavřeli v kuchyni plyn, mimovolně pošlou všechny kolem nahlas do piče, umístí se naprosto symetricky na osu televizního křesla a ihned poté si to okamžitě nerušeně pustí! V podstatě stominutový vtip o tom, jaxe pár obsedantních kompulzistů takhle sejde v čekárně u psychiatra, ovšem vymazlený do perfekce tak, že mě přinutil několikrát se brutálně zachichotat, papoušci mě dokonce vychýlili z osové souměrnosti a na hodinu a půl mi to úplně odstřelilo toureta! „Kokoti vyjebaní!“ Dokonce jim v tom hraje i Babčáková a má skvělý iberský přízvuk. A Chimenézovic Saši bych z fleku dobrovolně vybělil záclony, přičemž by mi nemusela vůbec na nic sahat. (13.12.2020)

Nenápadná, ujetá a místy špičková komedie ze Španělska z roku 2017 je teda slušný úlet a sympatičtější téma jsem snad dlouho neviděl. Skupina lidí s pokaždé jinou OCD se sejdou v čekárně a víc snad ani nemusím říkat. Herecky na úrovni (potěší naše oblíbená Ramira ze Spanish Movie), technicky stejnětak a z komediální stránky je to v první polovině úplně bezchybné a ačkoliv ve druhé film místy trochu upadá, dojel úspěšně do konce a já jsem spokojený. Nejvíce film táhnou jednoznačně zajímavé postavy, které se svou povahou dostávají často do nepředvídatelných a vtipných situací. Fobie z mikrobů - neustálé mytí rukou, tourettův syndrom, opakování každé věty dvakrát, strach ze šlapání na rýhy mezi kachličkama na chodníku, neustálé se modlení k bohu nebo chorobné počítání všech matematických příkladů vždy a všude - asi si umíte představit, co tohle kombo ve filmu dokáže vytvořit. Odpočinková zábavná komedie, která s divákem pěkně zacvičí a donutí jej smát se až do konce. (01.01.2021)

Ťuk, ťuk, je 16:30, mám schůzku s doktorem Palomerou.. Skvěle napsané, nádherně zahrané, ta šestice narušenců mi byla velice sympatická, je to hezky natočené, no já nemám žádné připomínky, nasmála jsem se, až mi slzy od smíchu tekly.. Závěr se skutečným doktorem potěšil, takže za mě ano, kdo se umí zasmát sám sobě i svým diagnózám, které k smíchu vůbec nejsou, zaslouží si ode mne hodnocení nejvyšší.. (13.03.2021)

„Zakurvuj si trošičku, zakřič: "Jdi do p..če!" Hlavně vypni žehličku, nezapomeň klíče!“ Oops, nejsou  ty verše už přes čáru? Sakra, čára! Málem jsem na ni šlápnul, uf... Pane Bože, ty to vidíš! Pane Bože, ty to vidíš! Dělat si legraci z postižených. Dělat si legraci z postižených. Vincente Villanueva, máš mě na svědomí! Bránice v háji a slzné kanály nestíhaly. Ruším všechny termíny u svého psychiatra a objednávám se k doktoru Palomerovi. A co to táhnu těžkého v tašce? Přece svou žehličku, aby mě nestrašilo, jestli jsem ji doma vypnul. Btw, tohle jsme kdysi v práci poradili jedné cáklé slečně, no nekecám, fakt si ji přinesla! A měla klid. Ještě odbornou epidemiologickou poznámku. Kdepak covid, ale takový bacil tourettu, to je mor! Kdysi tím trpěla jen holčička z Exorcisty, dnes už kurvuje a píčuje v MHD většina dětí ze ZŠ. Asi by to chtělo víc psychiatrů. Nebo víc facek. Kdyby si, fakani toureťácký, radši pořádně myli ruce nebo potají zkoušeli, jako kdysi já se spolužačkou ve školním kabinentu, spočítat chlupy na bobrovi! (14.06.2022)