Černá kočka, bílý kocour

Co k tomu říci? Byla to smršť, která mě nabrala na rohy a už nepustila. Dílo plné elánu, bláhového veselí až bláznovství, protančených bot, všude překypujícího optimismu nakonec zalité omáčkou ze slunných dní. To je ve zkratce popis tohoto velice vytříbeného díla... V našem obvyklém vnímání něco naprosto nového, skoro nepochopitelného. Nekonečný kolotoč situací, které se zaplétají a rozplétají, čímž tvoří neuvěřitelnou směsici výbuchů smíchu a minimálně jednou znechucení (scéna s kadibudkou, při níž se mi chtělo takřka zvracet při živé představě dané scény ). To celé propojené temperamentní balkánskou hudbou, která mi tak imponuje a dodává to správné exotické kouzlo. Ona hudba je tu vždy a všude, někdy šílené kousky jako "Ja sam mala Pitbull Teriér" ( zřejmě takhle nějak to tam zaznělo ) nebo mistrovské skladby místní dechovky. Celý film bych ale rozdělila do dvou částí. První polovina měla jistý šmrnc, ovšem neustále jsem tak nějak očekávala víc. Vše se rozjíždělo a plynulo pomaleji, než bych si přála. Nemohla jsem se ale zbavit pocitu zklamání a nepochopení. Už mne napadaly myšlenky, proč má snímek tak vysoké hodnocení. A ejhle! Pak ale netrvalo dlouho a jako když utne, děj se začal odebírat tím správným směrem. A proto nasajte tu kouzelnou atmosféru Balkánu a ponořte se do jedné z nejbláznivějších, nejveselejších a nejvtipnějších komedií, jaké se vám kdy mohou dostat do rukou. Emir Kusturica je prostě chlapík, který to umí setsakramentsky rozjet... (23.09.2008)

Taký cigánsky film. Opäť veľa kusturicovských motívov ako lietajúci svadobný závoj nevesty, svadba, chodiaca krabica, v ktorej je človek, dokonca tu aj pník, aj keď je sranda, že zrovna dutý, do ktorého sa nevesta zmestila. Sú tu hlúposti ako výbuchy granátov a následné začiernenie postáv, zabudnutá črievička a následné náhodné zastavenie nákladiaka pred ňou a nájdenie jej a následne aj nevesty v pníku, veľa obrovských ľadov, ktoré nechápem odkiaľ brali a následné prebudenie po dňoch a tak rapídnom ochladzovaní starých cigáňov, o ktorých si mysleli, že zomreli. Srandy ako mačka a kocúr ako svedkovia, pád do hovien, starý cigáň na aute pripomínajúcom prvé fordove modely a jeho presný výstrel do ruky a slabá streľba iných cigáňov z blízka. Vysoký ženích s klobúkom alá Clint Eastwood a nízka nevesta. Film ma však v prvej časti veľmi nudil a preto si myslím, že z niektorých hovien ho nemožno vytiahnuť tak ľahko a v druhej polovici ma tak zabával, že som mal chuť tancovať a strieľať z pištole. Hudba bola skvelá, len škoda tej prvej polovice, lebo opis bohatých cigáňov a ich životného štýlu bol skvelý a nostalgicky na mňa zapôsobil dres jedného cigáňa a tiež pieseň v tej limuzíne. Nadávky však aspoň raz mohol Kusturica vynechať, aspoň v tejto komédii, inak celkom v pohode film. (09.04.2012)

Další film z kusturicovy tvorby typu balkánská, cikánská fraška. A to asi ten nejpovedenější! Komedie jak má být...skvělá zápletka, prostředí, kultovní scény a hlášky a v neposlední řadě také neuvěřitelně dobrá hudba (Bregovič spolu s Kusturicou). Nejvýstižnějším přídavným jménem pro tento film bude asi NEZAPOMENUTELNÝ. Povinnost pro každého, kdo neopovrhuje komediemi... (23.05.2004)

Nabušená exkurze mezi balkánské cikány, plná filmové energie a audiovizuálního kouzelnictví. Všichni herci jsou neuvěřitelně výrazné typy, co postava to klenot. Nejlepší je mafiánský kápo Dadan, co je neustále sjetej koksem a paří na shitovní disco (Pit Bull terier) a Abbu. Tahle živočisná příběhová poetika plná kalašnikovů vás strhne i když nebudete chtít. (09.02.2008)

Balkánský svět našich dnů viděný očima absolventa pražské FAMU, která mají svůj pro změnu bosenský kořen. Někdejší identita státní a kulturní, kterou zažíval naplno ve svém zralém věku Masaryk, je náhle k dispozici se vším všudy. Bláznivé pábitelství cikánského polosvěta i podsvětí se mění v kolorit klasické romantické vzpoury s neklamně postmoderními insigniemi. Ryčná, nikoliv pivně rozvážně oddechující srbská dechová hudba tu kouzelnou atmosféru balkánského hrabalovsky pábícího světa dotváří. Polomýtus-polosoučasnost, rodové vazby-postmoderna širšího balkánského prostředí, to všechno a něco navíc je pohonnou látkou pádícího filmu s intermezzem dvou kočiček, jimž je přisuzováno více, než jsou s to zastat. Je asi jen málokdo, komu by se tohle polodokumentární pádění nezamlouvalo. Jakbyne. (28.08.2007)