Černá kočka, bílý kocour

ROMing po srbsku(jenže horší). Kurva,kokot,jebu pí*u tvé matky. "Bílej kocour jebe černou kočku a já sem ňákej mokrej,ta černá mně pochcala",podobnými hláškami se to jen hemžilo. No to byla konina a jak jsem zjistil podle místního hodnocení ,jsem "suchar",ale toto opravdu nebyl styl mého humoru. Cikánský humor,není můj humor. Při sledování filmu jsem si připadal jak "mafiánek" Dadan,který se v závěru pěkně vykoupal,nejen ve vlastních sračkách.Ptákovina.. (10.10.2008)

Taký cigánsky film. Opäť veľa kusturicovských motívov ako lietajúci svadobný závoj nevesty, svadba, chodiaca krabica, v ktorej je človek, dokonca tu aj pník, aj keď je sranda, že zrovna dutý, do ktorého sa nevesta zmestila. Sú tu hlúposti ako výbuchy granátov a následné začiernenie postáv, zabudnutá črievička a následné náhodné zastavenie nákladiaka pred ňou a nájdenie jej a následne aj nevesty v pníku, veľa obrovských ľadov, ktoré nechápem odkiaľ brali a následné prebudenie po dňoch a tak rapídnom ochladzovaní starých cigáňov, o ktorých si mysleli, že zomreli. Srandy ako mačka a kocúr ako svedkovia, pád do hovien, starý cigáň na aute pripomínajúcom prvé fordove modely a jeho presný výstrel do ruky a slabá streľba iných cigáňov z blízka. Vysoký ženích s klobúkom alá Clint Eastwood a nízka nevesta. Film ma však v prvej časti veľmi nudil a preto si myslím, že z niektorých hovien ho nemožno vytiahnuť tak ľahko a v druhej polovici ma tak zabával, že som mal chuť tancovať a strieľať z pištole. Hudba bola skvelá, len škoda tej prvej polovice, lebo opis bohatých cigáňov a ich životného štýlu bol skvelý a nostalgicky na mňa zapôsobil dres jedného cigáňa a tiež pieseň v tej limuzíne. Nadávky však aspoň raz mohol Kusturica vynechať, aspoň v tejto komédii, inak celkom v pohode film. (09.04.2012)

jasa tama pitbul....teriéér! :-DDD nejzajmavější Kusturicův film,viděl jsem to poprvé,když mi bylo asi 15 a neměl sem tou dobou zrovna osobnost na pobrání takovýhle sondy do životů...já nevim?jugoslávců nebo bulharů..nebo co to je.ale film mě hrozně pobavil a rozsekal a dívám se na něj pravidelně a rád. (14.01.2011)

Po Domu za vešanje můj druhý nejoblíbenější Kusturica, na kterého jsem kdysi bez flašky vína nechodíval, protože tenhle film je jedna dlouhá hudebně-obrazová extáze a s vínem chutná ještě lépe. Cikáni v něm jsou mi takhle na dálku opět více nebo méně sympatičtí, ale hlavně ta hudba... Ta hudba je naprosto skvostná. A navíc se u filmu leckterý prostší jedinec skvěle pobaví. Nevím jak vy, ale já se třeba při scéně, ve které se od hlavy k patě zahovněný Dadan otírá kdákající husou, několikrát smíchy málem připochcal. (21.07.2016)

V jednom ze svých nejslavnějších filmů Emir Kusturica dobře dokazuje svoji pověst balkánského Felliniho, a to prakticky se vším, co k takovému označení patří. V „cikánské“ komedii Černá kočka, bílý kocour dominují volně provázané komediální scénky, skeče a taneční a hudební vystoupení, jež vytváří dojem chaotického mumraje. Postavy jsou plné života, expresivních gest. Jedná se o velmi specifickou poetiku kořeněnou místy až slapstickovým humorem. Problematické je, že Kusturicovi cikáni jsou spíše vlastní karikaturou, která stvrzuje snad všechny s nimi spojované stereotypy. Vše je ale v zásadě nekonfliktní (a to, co je potenciálně konfliktní, má být vtipné), což v kombinaci s evidentně prozápadní orientací filmu (postavy se zhlíží v hollywoodských filmech a citují z nich, nebo poslouchají anglicky zpívané písničky) vypadá jako čirý exportní kalkul. (19.06.2013)