Nejlepší

Bylo to jakési chabé. Celé by se to dalo rozdělit na tři části - fetka, odvykačka, sportovní a přitom ani jedna z nich mě nijak nechytla. Nejdřív mě zarazilo to jeho parukové háro a nelíbilo se mi to jeho zombie feťácké namaskování, to celé podkreslené máničkovskou profláklou hudbou. Je z toho až moc cítit nějaká polská filmařina (nic proti Polsku, ale ta atmosféra se mě prostě nijak nedotkla). Ten samotnej Jurek si zaslouží respekt. (12.03.2020)

Povedený polský film o tom, kterak valibuk holdující drogám může změnit svůj osud a stát se šampionem v kapitalistických Spojených státech amerických. Nutno říct, že první 2/3 filmu by se na základních školách mohli pouštět jako dokument o tom, kterak můžete dopadnout, když se stanete uživatelem. 76 % (23.04.2019)

Mladí Jerzy (Jakub Gierszal) a jeho přítelkyně Grasnya (Anna Próchniak) jsou ve skvotu s jejich přáteli. Vypadají zdravě a cítí že mají vše pod kontrolou. Vtipkují o statistikách kolik studentů na západě bere drogy. Uplynou dva roky a heroinový vypadá téměř k nepoznání.Jerzy vypadá jako kdyby měl jen půlku mozku. Je známá věc v typologii podle Boydena, že lidé, kteří v dětství neměli dostatečnou výživu pozornosti, dotyků, lásky si ji v dospělosti nahrazují například drogami. (19.03.2020)

Tak tady jsem s hodnocením neváhal ani na moment, přestože mám smažky rád asi tak jako flanďáky. U tohoto filmu mi feťáci nevadili, protože mi tvůrci dali dost prostoru k tomu, abych je mohl nesnášet a abych si mohl místy škodolibě mnout ruce, zároveň jsem při závěrečných titulcích zjistil, že jsem se po celou dobu nečekaně dobře bavil, a i když byl příběh hlavního (anti)hrdiny jistě patřičně upraven, je mi to vlastně jedno a hodnotím plnou palbou. (05.08.2019)

Kdyby mi někdo tvrdil, že to natočil Ondřej Trojan, tak bych mu to sežral i s navijákem. Já si totiž nemůžu pomoc, ale ono to jede na stejné „odlehčeně-vážné“ vlně jako Občanský průkaz; obraz jedné generace, který se skrze zábavné historky a hláškující postavy překlopí krok po kroku v něco o poznání serióznějšího a vážnějšího. Každopádně první polovina výrazně lepší té druhé. Právě proto, že jen zachycuje „normalizační“ eskapády jednoho feťáka. Jakmile se ovšem najede na schématický syžet „kterak se postavil osudu i lékařským posudkům a ve sportu novou drogu našel“, tak to zneužívá veškeré myslitelná klišé tím nejlacinějším možným způsobem. Každopádně herecké výkony a osudy jsou to natolik silné, že to nepopiratelně i tak utáhnou, ale tohle si vyloženě říkalo o aspoň trochu podvratnější přístup než další z řady nekonečných variací téhož. (10.01.2018)