Kryštůfek Robin

Pěkný rodinný film, který místy překvapuje dospělejším dějem – možná proto šel u nás do kin pouze v původním znění s titulky, což samozřejmě jedině vítám. Mnohem víc si z něj tak odnesou dospělí než děti. Ewan McGregor nemá jako dospělý Kryštůfek Robin sebemenší chybu, stejně jako jednotlivé postavy zvířátek, se kterými je neuvěřitelná sranda (hlavně s Ijáčkem) a sem tam vypustí nějaké to životní moudro, nad kterým se vyplatí zapřemýšlet. (27.08.2018)

Tak to dopadlo líp, než jsem původně čekal. Ono je to vlastně takové hodně jednoduché podobenství, které sice stojí na vratkých nohách a scénář se měl ještě pořádně promyslet, aby se některé situace neděly tak nahodile nebo byly lépe promyšlené (mlha ve Stokorcovém lese), ale i tak to své (očekávatelné) základní poselství předá a to celkem dobře. A nesmí chybět to poselství o rodině, ale to se přece jenom dalo čekat a tady aspoň nepůsobí jako kýč. Jen to člověk nesmí brát doslovně a smířit se s tím, že to není "dospělý" film, ale spíš rodinný a tak se člověk musí přenést přes hromadu nelogičností, jakože třeba někdo prodá bez problémů malé holce ve vlaku pět čajů nebo ji bez problémů vezme samotnou do taxíku v Londýnu i s několika velkými "plyšáky". A takových velice realistický scén je tu ještě mnohem víc, ale nemá smysl se nad nimi pozastavovat. Navíc tu občas i zafunguje humor a zachraňuje tak části, které jsou poněkud mdlé. Jestli bych se na to podíval znova netuším, to asi ukáže čas, ale špatný ten film rozhodně není a docela se mi i líbil. A scéna, kdy se dospělý Kryštůfek snaží dostat s Púem do vlaku a nese ho přes celé nádraží a plné nástupiště mi připomněla jednu z mých prvních povídek, která by se dala nazvat povídkou. Lepší 3* (12.01.2021)

Potřebuju (a snažím se opečovávát) svůj Stokorcový les. Někde tam vzadu v hlavě, aby byl vždy k dispozici, abych se do něj pravidelně mohl vracet. A věřím, že nejde jen o nostalgické - a idealizující - utápění se ve věcech minulých. Jde o memento: nezapomeň, hraj si. Dřív jsi věděl, že je to důležité. Dřív jsi byl moudrý. __ A přesto zapomínám, a přesto si přestávám hrát. A dny se stávají zítřky místo dnešků, a člověk pak všechno poplete. Zejména to, co je a co není důležité. Přitom je to snadné: důležitý je Pú! (26.08.2018)

Dětem byl tento film odepřen. Do distribuce jde pouze s titulky. Spousta hodnoticích nad tím vyjadřuje pochopení. Ale já bych byl nerad kdyby dětem byly odepírany hřejivé inteligentní věci s myšlenkou. To se mají dívat pouze na prostoduché barevné blbinky? Nechápu. Jedním z kladů tohoto filmu je totiž určitě to, že si na něm něco najde každý inteligentní člověk od 3 do 99 let. Je opravdu velmi hřejivý nenuceně vtipný, ale zároveň i zdravě a zajímavě pochmurný a melancholický. Ovšem, neřekl bych, že by to mohlo dítěti uškodit. Metaforu zataženého Stokorcového lesa asi nepochopí, ale závěrečná myšlenka je podáná moc pěkně a zřetelně. Člověka zahřeje na srdci. Najednou jsem měl chuť obejmout Medívídka Pú a nědělat s ním nic. Tahle postava už nikdy nebude sympatičtější. Dávám pěknou čtyřku. (27.08.2018)

Ve skutečnosti by se finální pointa o dovolených točila okolo vybudování výletního letoviska ze Stokorcového lesa, kam by zbohatlíci jezdili uniknout ruchu velkoměsta a fotit si mluvící plyšáky. Bizár, který mi srdce nedovolí odstřelit. Méďa Pú je prostě strašný sympaťák a tomu McGregorovi ty palce držíte, aby se vybodl na korporát a začal dceři číst pohádky. Plyšáci jsou sice trochu děsivě vypelichaní, místy to nedává úplně smysl a je to na pohádku dost depresivní, ale najít se v tom musí každý. Jak už jsem tu kdesi četl, film s malým mozkem, ale velkým srdcem. (15.07.2020)