Kryštůfek Robin

Podobně jako u Alenky v říši divů, se i zde rozhodli jít tvůrci cestou hraného pokračování, kdy Kryštůfek Robin dospěl a po dvaceti letech se opět shledává s Medvídkem Pú a ostatními zvířátky ze Stokorcového lesa. Samotný koncept mi přijde skvělý, kdy musí Robin navíc bojovat s tím, co je pro něj v životě důležité... ale jeho postava je bohužel strašně nesnesitelná. Snímky o nerudných dospělácích se dají udělat daleko lépe (např. Muž jménem Otto), kdy mi přišlo, že role McGregorovi ani nesedí. Medvídek Pú je na druhou stranu naprosto skvělý, ať už po stránce animace nebo perliček, které vypustí. Skoro všechno co poví, má nějaký smysl a člověk se tomu musí zasmát. Hlavní problém je ale ve scénáři, ve kterém se věci dějí náhodou a  protože to scénář prostě požaduje. Nepůsobí to přirozeně a třeba linka se sousedem se pak zcela vytratila. Scénky s Pú si možná i někdy znovu pustím, ale film jako celek ne. Bohužel se to veze na vlně hollywoodské lenosti, kdy radši ždímají známé věci... a ke všemu bez rozmyslu, než aby zkusili přijít s něčím novým. Hodnocení: 45 % (24.04.2023)

Mne hlavnym posolstvom tento film pripomina Spielbergovho Hooka. Len tentokrat to nie je film pre celu rodinu, ale skôr pre dospelych. Cele je to take smutne a miestami az depresivne. Hlavne hlas medvedika Pu je tak smutny, ze to je az neprijemne. Film obcas prekvapi fantastickou vypravnou scenou zo stareho Londyna. Evidentne bol film poriadne drahy. Velkym plusom filmu je Ewan McGregor a jeho vztah s roztomilou dcerou. Za jedno pozretie tento netypicky film stoji, ale znova si radsej pustim hravejsieho Hooka. 6/10. (03.11.2018)

Tak to dopadlo líp, než jsem původně čekal. Ono je to vlastně takové hodně jednoduché podobenství, které sice stojí na vratkých nohách a scénář se měl ještě pořádně promyslet, aby se některé situace neděly tak nahodile nebo byly lépe promyšlené (mlha ve Stokorcovém lese), ale i tak to své (očekávatelné) základní poselství předá a to celkem dobře. A nesmí chybět to poselství o rodině, ale to se přece jenom dalo čekat a tady aspoň nepůsobí jako kýč. Jen to člověk nesmí brát doslovně a smířit se s tím, že to není "dospělý" film, ale spíš rodinný a tak se člověk musí přenést přes hromadu nelogičností, jakože třeba někdo prodá bez problémů malé holce ve vlaku pět čajů nebo ji bez problémů vezme samotnou do taxíku v Londýnu i s několika velkými "plyšáky". A takových velice realistický scén je tu ještě mnohem víc, ale nemá smysl se nad nimi pozastavovat. Navíc tu občas i zafunguje humor a zachraňuje tak části, které jsou poněkud mdlé. Jestli bych se na to podíval znova netuším, to asi ukáže čas, ale špatný ten film rozhodně není a docela se mi i líbil. A scéna, kdy se dospělý Kryštůfek snaží dostat s Púem do vlaku a nese ho přes celé nádraží a plné nástupiště mi připomněla jednu z mých prvních povídek, která by se dala nazvat povídkou. Lepší 3* (12.01.2021)

Osobně jsem vůči fetišistickému oslavování vnitřního dítěte a dojímání se nad vlastním dětstvím vždycky ostražitý, přijde mi to jako hrozná werichovština a jakási imitace "moudrosti". Neříkám, že se někdy rád nedojmu a že na mě nostalgie někdy nefunguje - ale tady je to tak banální a natolik to stojí v cestě dalším, bohužel nerozvinutým motivům, že to zamrzí. Na jednu stranu se mi líbí, že přítomnost imaginárního světa přesahuje hrdinovu mysl a mohou s ním interagovat i jiní, ale na druhou stranu to vede k velké nejasnosti ohledně toho, jaká je tedy role toho světa a co má z filmu vyplývat. Přítomnost těchto světů má většinou ten smysl, že se jich hrdina musí vzdát a najít jejich otisk v každodennosti. Zde ho však objevujeme jako fyzicky existující místo, kam se Kryštůfek na konci doslova odstěhuje se svou rodinou. Co si z toho má člověk vyvodit?. Dcera má odjet na prestižní školu, ale z toho asi sejde, protože "se jí nechce". A místo toho se s otcem a matkou přestěhuje do pohádkové říše, kde bude zřejmě nicnedělat s magickými stvořeními do konce věků. Je to svou neaplikovatelností skoro fascinující - a některé implikace jsou až hrůzu nahánějící, přinejmenším pak nezodpovědné. Je to opravdu čisté propadnutí a odevzdání se nostalgii, které by z rukou Davida Lynche bylo čteno jako obraz totální zkázy a rozpadu lidské mysli. (19.11.2018)

Jsem neuvěřitelně ráda, že jsem tenhle film zastihla ještě v kinech, a zároveň mě mrzí, že se u nás v ČR setkal s tak velkým neúspěchem (narážím na nízkou návštěvnost v kinech, která očividně zapříčinila to, že film už po týdnu nebo dvou stáhli). Nepatřím sice mezi skalní fanoušky Púa, ale jako malá jsem kreslený seriál sem tam sledovala, a už ta nostalgie samotná, plus samozřejmě povedený trailer na tenhle film, mě dokázali dostatečně natěšit. Mé nadšené očekávání se naštěstí nemýlilo. Jedná se o kouzelné dílo, na které by byl nepochybně Walt Disney pyšný, kdyby ještě žil a měl možnost ho vidět. Je to přesně ten druh filmu, který bych doporučila dospělím, kteří v sobě ještě mají kousek dítěte. Protože tenhle film nám všem připomíná, jak moc je ten "kousek dítěte" v nás důležitý. (V tomhle ohledu je vlastně tématika hodně podobná staršímu snímku Hook z roku 1991...) Ovšem Kryštůfek Robin toho naštěstí nabízí mnohem víc než jen krásný námět. Ewan McGregor je v hlavní roli skvostný, a ještě skvostnější je samotný medvídek Pú. Jeho "živá" verze je jaksi o hodně přitažlivější, roztomilejší a zábavnější než kdy byla ta animovaná. Ostatně musím říct, že ztvárnění všech těch zvířátek byla trefa do černého. Dokonale do hraného filmu padnou, nepůsobí rušivě, ani kýčovitě. Právě naopak. A medvídek Pú s hlasem Jima Cummingse je zkrátka jedinečný. On i jeho zvířecí přátelé jsou zdrojem mnoha vtipných scén i "moudrých" hlášek. Přitom ten humor a optimismus celého díla není nijak okatý nebo strojený a podbízivý. Myslím, že film nemohl být zpracovaný lépe. Jen má bohužel asi trochu úzkou cílovou skupinu, jelikož to není ani tak film pro děti, jako spíš pro dospělé, kteří nezanevřeli na svého dětského ducha. Filmový zážitek, který mě rozesmál i pohladil po duši. ~(4,7★)~ (01.10.2018)