Kryštůfek Robin

Disneymu loni propadly všechny tři jeho žánrovky (Louskáček, v Pasti času) a ačkoliv mi to nejdříve bylo líto, zvláště kvůli McGregorovi, tak teď už jen doufám, že příští filmy podle známých pohádek (Aladin, Dumbo) budou přecejen vypiplanější pro širší cílovku (kterou u Kryštůfka Robina a Púa rozhodně nejsem) a nebudu se tak příšerně nudit. Vlastně nemám co chválit, čekal jsem feel good lahůdku podle příběhů, které jsem v dětství četl a za kterou je to i mimo čsfd vydáváno, ale eufemisticky musím konstatovat, že nedošlo k naplnění. Už od prvního traileru jsem nechápal formu, jakou jsou zvířátka přivedena k životu, což se posléze samozřejmě rozmělnilo, jelikož co po technické stránce samozřejmě nikdy není Disneymu co vytýkat. Ewan se snaží, ale má hrát pro mě tak strašně nesympatickou postavu, že to sráží veškerá snažení. Hayley Atwell je ve filmu málo, den předtím jsem si pustil díl Black Mirror s ní a ten doporučuji mnohem více, pokud je člověk vyloženě její fanoušek. Pro mě veliké utrpení, ten zajíc vypadá jak z Králíčka Petra, kterého doporučuji mnohem více. (14.03.2019)

Hrdina, utahaný životem, se vrací do fantazijního světa svého dětství a připomene si, jak jsou rodinné hodnoty důležité a vůbec nejdůležitější. Typický Disney – nic, co by člověka překvapilo, ať už mile nebo nemile. Jde o naprostou tuctovku, na kterou si za pár dnů ani nevzdechnete, akorát to hezky vypadá a hrají v tom slavní herci. Asi jako když dostanete načančanou plyšovou hračku z nějakého módního animáku – chvilku ji taháte, ale pak se rádi vrátíte k nějaké své už umolousané plyšové kočičce, pejskovi nebo medvídkovi, protože oni mají svůj osobitý charakter. (15.05.2023)

Animované príbehy medvedíka Pú a partie jeho zvieracích kamarátov som nemal nikdy nijak zvlášť rád. Ani ako decku sa mi to nepáčilo. Išlo to mimo mňa, nezáujem. No a zrazu tohto roku som si v tesnom závese za sebou pozrel hneď tri dospelácke filmové variácie na tému medveďa Pú. Ako prvé som si kukol dve časti bizarného slasher horroru "Medvedík Pú: Krv a med". Ako dlhoročného horrorového nadšenca ma to celkom zaujalo. No a dnes som mal možnosť zhliadnuť púovský snímok z produkcie Walt Disney studios, ktorý sa volá "Krištúfek Robin". To nie je horror. Tu ide o pohľad na medveďa Pú z úplne iného uhla. Jedná sa o rodinný melancholicko dramatický snímok o takmer zabudnutom detstve a prázdnote dospelého života. Je to poetické, nostalgické a vypočítavo dojímavé. Ale ono sa mi to taktiež svojim spôsobom páčilo. Stáva sa zo mňa, z muža v strednom veku, fanúšik medvedíka Pú? Úff, dúfam že nie. *** (28.06.2024)

Dětem byl tento film odepřen. Do distribuce jde pouze s titulky. Spousta hodnoticích nad tím vyjadřuje pochopení. Ale já bych byl nerad kdyby dětem byly odepírany hřejivé inteligentní věci s myšlenkou. To se mají dívat pouze na prostoduché barevné blbinky? Nechápu. Jedním z kladů tohoto filmu je totiž určitě to, že si na něm něco najde každý inteligentní člověk od 3 do 99 let. Je opravdu velmi hřejivý nenuceně vtipný, ale zároveň i zdravě a zajímavě pochmurný a melancholický. Ovšem, neřekl bych, že by to mohlo dítěti uškodit. Metaforu zataženého Stokorcového lesa asi nepochopí, ale závěrečná myšlenka je podáná moc pěkně a zřetelně. Člověka zahřeje na srdci. Najednou jsem měl chuť obejmout Medívídka Pú a nědělat s ním nic. Tahle postava už nikdy nebude sympatičtější. Dávám pěknou čtyřku. (27.08.2018)

Potřebuju (a snažím se opečovávát) svůj Stokorcový les. Někde tam vzadu v hlavě, aby byl vždy k dispozici, abych se do něj pravidelně mohl vracet. A věřím, že nejde jen o nostalgické - a idealizující - utápění se ve věcech minulých. Jde o memento: nezapomeň, hraj si. Dřív jsi věděl, že je to důležité. Dřív jsi byl moudrý. __ A přesto zapomínám, a přesto si přestávám hrát. A dny se stávají zítřky místo dnešků, a člověk pak všechno poplete. Zejména to, co je a co není důležité. Přitom je to snadné: důležitý je Pú! (26.08.2018)