C. a k. polní maršálek

Vlasta Burian neni uplne muj oblibeny herec, v mnoha filmech se mi jeho humor zda byt prilis vtiravy. To vsak neplati o polnim marsalkovi, ktereho ( narozdil od jinych uzivatelu ) povazuji za jeden z jeho nejlepsich filmu. Hezky je i scenar, kdyz jeste vezmu v potaz rok nataceni, neni co resit... Poctive ctyri hvezdicky. (28.09.2010)

V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba jménem C. a k. polní maršálek. Že se jednalo o mimořádnou událost, která bezkonkurenčně drtila pomyslné žebříčky divácké návštěvnosti v pražských i mimopražských kinech, je bez diskuze. Lamačův film překypuje vtipem, situačním humorem, hýří originálními režijními nápady. Ale především nabízí vděčný ring pro Vlastu Buriana a jeho vodopád poťouchlostí, drobných impertinencí, neodolatelných průpovídek a brutálních frků, jimiž poráží již celé generace vděčných diváků. Stačí to? Jak komu a jak kdy. Leccos už nezabírá, něco je dávno passé a některé Burianovy vtípky naopak dokáží vyvolat smích i při dalších reprízách. Jedno je ovšem nezpochybnitelné – nekorunovaný král komiků tehdy dobyl trůn, kde sedí podnes. A plným právem. Haló? Feldruf klášterní tajemství... Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel. Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat. (05.10.2008)

Těžko porovnávat tuto komedii s dalšími, protože je to první zvukový film krále komiků v prvním zvukovém roce české kinematografie. Samozřejmě, že trpí dětskými nemocemi režijně i herecky, ale už zde je Burian opravdovým mistrem, takže nemohu dát méně než čtyři hvězdičky, protože ten film vždycky rád zhlédnu. Máňa Ženíšková se tu objevuje jako dcera svého manžela Theodora Pištěka, výraznou roli má Helena Monczáková, zajímavou roli Sepla, jednu z největších ve své bohaté filmografii má Jan W. Speerger. Slaboučký Jiří Hron toho moc v životě nenahrál a nebylo divu. Trvale se mi vrývají do paměti některé scény: zkouška písně se zvedajícím lustrem (vejš), šle velitele garnizóny, stoletý abstinent a stoosmnáctiletý ožrala a k obědu budou šunknfechtle. (01.07.2015)

Další film s Vlastou Burianem, který jsem viděla. Doháním skluz. Burian je tak typický pro filmy pro pamětníky, že ať se podíváte téměř na cokoli, máte skoro jistotu, že ho uvidíte. Tento film měl pomalejší rozjezd a líbil se mi méně než Anton Špelec, kterého jsem viděla předtím. Ještě stále na tu burianovskou srdcovku čekám a doufám, že brzy přijde. Ovšem i přes pomalý rozjezd, kdy jsem se o osud filmu málem bála, přišly vtipnější momenty, hlášky a Burianovo pitvoření, které vám vykouzlí úsměv na rtech, takže nakonec slušných sedmdesát. (04.05.2013)

Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse. (15.02.2009)