C. a k. polní maršálek

Další film s Vlastou Burianem, který jsem viděla. Doháním skluz. Burian je tak typický pro filmy pro pamětníky, že ať se podíváte téměř na cokoli, máte skoro jistotu, že ho uvidíte. Tento film měl pomalejší rozjezd a líbil se mi méně než Anton Špelec, kterého jsem viděla předtím. Ještě stále na tu burianovskou srdcovku čekám a doufám, že brzy přijde. Ovšem i přes pomalý rozjezd, kdy jsem se o osud filmu málem bála, přišly vtipnější momenty, hlášky a Burianovo pitvoření, které vám vykouzlí úsměv na rtech, takže nakonec slušných sedmdesát. (04.05.2013)

Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse. (15.02.2009)

Těžko posoudit, jestli se jedná o první takzvaný převlékací film, ale faktem je, že tento námět byl později použit nesčetněkrát a používá se dodnes. První zvukový film Vlasty Buriana, a také první role postav v uniformě, který ve své době předčil očekávání. Údajně byl jeden z nejúspěšnějších evropských filmů a co si budeme povídat, svým humorem pobaví i dnes. Zub času samozřejmě filmový pás tak zaneřádil, že je div, že se na to dá ještě vůbec koukat. Mnohé scény nezapřou přílišnou divadelnost, ale tady nejde tak ani o děj, jako o dialogy. A na ty byl Vlasta Burian skutečně machr. Právě zvukový film jeho herecké umění a hlavně komediální talent značně povýšil. "Co na mě čumíš jak tajemný hrad v Karpatech? Ty nevíš, kdo jsem?" Jedna z mnoha nestárnoucí hlášek, která i přes ta ohromná léta jejich stáří stále pobaví. A o co tady vlastně jde? Vysloužilý setník František Procházka neodolá pokušení a oblékne si uniformu vrchního velitele rakouské armády. A jak už to tak bývá, je za něj skutečně považován. A tak se začnou dít věci. "Tohle je regiment? Tohle je horda splašenejch guvernantek!" Plejáda humorných situací a k tomu dodnes známá písnička, která svým způsobem započala tradici Burianových filmů. Z počátku v každém nějakou má. A platí filmový fakt. Kdo z českých diváků nezná C. a k. polního maršálka, jako by nebyl. (18.04.2020)

Milý průkopnický film české kinematografie, jehož nedokonalosti vůbec nesnižuji kvalitu z požitku. I oko nepříliš pozorného diváka pozná znatelný přechod mezi němým a zvukovým filmem. Ze "studijního" hlediska to je však zajímavé pozorování. Stejně jako ranné výkony hvězd českého prvorepublikového filmu - Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian aj. - tedy výborně poskládaná skupina herců, která se později potká ještě v mnoha filmech. (27.12.2008)

C. a. K polní maršalek, vyzkoušená a osvědčená to role už na prknech Burianova divadla, to muselo tedy vyjít. Teď stačilo jen otřepat smysl pro situační komiku, mimické nadání a improvizaci..To všechno dávno už uměl, ale film dosud ještě nepromluvil, až to jednou muselo přijít. Vlasta Burian ve svém prvním zvukovém filmu a třetím filmu téhož roku, zcela oslnil, náhle se z téměř neznámého pražského komika-kabaretiéra, stala filmová hvězda takřka přes noc, jeho sláva s ním šla až za naše hranice, konkrétně do Rakouska a Německa. Za jeho úspěchem stál hlavně Karel Lamač, který ho pro zvukový film objevil. Film vypráví o jednom vysloužilém setníkovi který využije té správné příležitosti kdy si nasadí maršálskou uniformu. Posléze ale sám zjistí že mu natolik sluší a padne že je v ní náhle považován za vrchního velitele C. a. K rakouské armády:-) On sám měl uniformy tolik rád a měl doma i pořádnou sbírku a sám kolikrát veřejně přiznal že kdyby se nestal hercem tak by byl určitě mužem v uniformě. Film splnil veškerá očekávání a kritéria a celkové výnosy z filmu přesvědčily tehdejší producenty že se vyplatí investovat nemalé peníze dále do českých filmů! A to hlavně pokud v nich bude hrát V. Burian. V kinech se tenkrát hrál po rekordních 22. týdnů a stal se tak komerčně nejúspěšnějším snímkem předválečné československé kinematografie. (21.05.2006)